Povest Nevděk Žhavému muži
Soused Jindra šel pozdě v noci domů z trhu. Dobře prodal. Liboval si, že v Bydžově se vždy lépe prodá než v Nechanicích. A co by to bylo za jarmark, aby se ani litkup nezapil? Však prodává jen jednou, dvakrát do roka a u nich v Kobylici dávají lišky dobrou noc. Jalovice se kupci líbila, hřbet jako lavici a ani mnoho nesmlouval. Ale protože bylo horko, vyschlo Jindrovi už na trhu v krku. Sotva dal kupci sbohem, stiskl pěknou hromádku stříbrňáků a zamířil do hospody. Bylo tam veselo. Jedni dobře koupili, jiní byli spokojeni s prodeji. Krčma vřela jarmarečním ruchem a výpar piva div ze člověka nezalkl.
Jindra potřeboval nejdřív spláchnout prach, jak říkaval, když toužil po skleničce pálenky. Dal si jednu, druhou, zachutnalo mu. Posadil se mezi hosty a čím více obracel skleničku dnem vzhůru, tím se mu ve společnosti jarmarečníku víc líbilo. Nezpozoroval ani, že uz se blíží večer. Domů do Kobylice notný kus cesty. Rozloučil se už za soumraku s trhovci, kapsa se mu trochu seschla, v hlave přitížilo. Jindra měl v očích vlčí mlhu. Viděl dvakrát. Za Metličany se rázem sešeřilo tak, že by byl málem zabloudil do Humburk. Nebylo také divu. Viděl už sotva na krok před sebe a ta zlořečená kořalka ho tížila v hlavě jak mlýnsky kámen. Neměl s sebou ani křesadlo, aby si posvítil na cestu. Alespoň kdyby byli dva, aby se jim v páru lépe táhlo.
Sotva si vzpomněl na společníka, přidružil se k němu neznámý muž.
Dej Pán Bůh dobrý večer, pozdravil zdvořile. Dejž to Pán Bůh. Máme to ale tmu. Máme, máme. A když člověk nemá lucernu, mohlo by se snadno zabloudit. Na to nabídl, že Jindrovi poslouží na cestu světlem. Vyňal z pod pláště lucernu, křísl a ihned bylo vidět až na pole po obou stranách silnice. Potom neznamý muž ani slova. Byli už na rozcestí k Libni, minuli cestu do Prasku, ale pořád mlčeli.
Jindra zatim vystřízlivěl a čím více se bližili Kobylici, tím určitěji rozpoznával v neznámém Ohnivého muže. Zatajil se v něm zprvu dech, ale když slysel štěkot psa u jejich stodoly, nabyl duchapřítomnosti a strach ho opustil. Co se může stát před samou vesnicí? Pomoc může ihned přivolat. Ostatně Ohnivý muž za celou dobu ani slovem neublížil, dokonce jestě ochotně posloužil světlem. Kde by se byl Jindra v té tmě ocitl?
Soused se dostal za humna šťastně. Odbočil ze silnice stranou, s pocestným ani muk. Ani nepoděkoval za dobrodiní, ani mu ruky nepodal. Ba ani se za ním neohlédl. Vešel do světnice, odložil vrchní oděv a sukovici a chystal se sednout k večeři. Sotva však usedl ke stolu, spatřil ke své hrůze, že jeho stodola je v jednom plameni.
Pomoc, pomoc, budu žebrákem, volal na sousedy ze vrat. Lidé se sbíhali, přinášeli putny a džbery, studně byly obleženy hasiči, ale vsechna pomoc byla marná. Vítr se zvedl a strávil dřevenou stodolu s doškovou střechou do základu. Sedlák Jindra všecek zničen prohraboval vidlemi žhavý popel, aby zachránil, co se ještě zachranit dá, ovšem marně. I kovové součástky nářadí byli ohněm zničeny.
Víte, kdo zapalil Jindrovu stodolu? Žhavý muž, pomstil se sedlákovi, protože mu za prokázané dobrodiní nepoděkoval, jak se slušelo a patřilo
O Kesi
- Zaparkujte na doporučených souradnicích
- Dejte pozor na projiždějící auta až půjdete ke keši!
- Po odlovu kes prosím zase řádně zamaskujte do stavu v jakém jste ji našli
- Kdo ví, třeba je na pověsti i něco pravdy, snad se bude schránka líbit :-)