Opava
historická
Pocátky osídlení Opavy a jejího okolí sahají
až do dob pravekých. Vetšinou se jednalo o místa
nacházející se dnes v okrajových cástech mestského celku.
Procházely tudy staré kupecké stezky propojující Slezsko s dalekými
oblastmi Evropy. Postupem doby se zde zacala vytváret malá,
postupne se rozširující kupecká osada.
Samotná první zmínka o Opave pochází z roku
1195, kdy v meste krátký cas pobýval olomoucký údelný kníže
Vladimír. Významnejší zpráva o Opave pochází z roku 1224,
kdy se poprvé hovorí o meste. Od této doby se z mesta stalo
kulturní centrum. Význam tohoto mesta dokládá skutecnost, že
se ve meste nacházela samotná mincovna.
Rozvoj mesta je spojen s kolonisty z nemecky hovorících
zemí, kterí prišli do Opavy za vlády Premysla Otakara I. Na
míste zvaném Opavia spolu s místními obyvateli vytvorili základní
pudorysný plán sídelního usporádání s centrálními plochami
tržišt – námestími, ulicemi a hlavne opevnením
– hradbami. Hradební pás dál mestu jeho charakteristickou
podobu ve tvaru nepravidelného oválu otevreného tremi branami,
které umožnovaly napojení na hlavní obchodní cesty. Ze západní
strany se mest otvíralo branou zvanou Jaktarská, z jihu byl
zajišten další pruchod Hradeckou bránou a konecne k
severu se používala brána Ratiborská. Všechny tri
hlavní cesty se setkávaly uprostred tehdejšího mesta, na
jejich prusecíku tak vznikl centrální tržištní prostor,
který známe pod názvem Horní námestí. Jeho zhruba trojúhelníkový
tvar dokazuje prolnutí všech trí hlavních smeru obchodních a
strategických stezek napojených na Opavu.
V roce 1318 vzniklo samostatné Opavské
knížectví, které bylo svereno levobocní linii panovnické
dynastii Premyslovcu, kterí zde vládli až do poloviny 15.
století. Vládnoucím panovníkem byl Mikuláš Opavský,
nemanželský syn Premysla Otakara II. Jeho sídlem byl nedaleký,
mohutne opevnený hrad v Hradci nad Moravicí. Mezi další
významné vládce tohoto knížectví patrí syn Jirího z Podebrad,
a katolický velmož Karel, kníže z
Lichtenštejna.
Dominantou mesta byl mestský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který
byl v poslední tretine 14. století vystaven v monumentální gotické
podobe jako trojlodní bazilika s dvouvežím v západním prucelí
a petibokým záverem na východní strane. Další církevní
památky se již vážou k jednotlivým církevním rádum
– nemeckým rytírum, minoritum, klariskám, dominikánum,
johanitum a po tricetileté válce i jezuitum a františkánum.
I mimo mesto se staví církevní budovy, z nichž
nejznámejší je kaple stredovekého založení, známá jako
Švédská kaple.
Od 16. století roste bohatství
meštanu. Duraz na osobní pohodlí a reprezentaci, vedou k
zásadním promenám jejich domu. Klasické jsou mázhauzy, jejichž
príkladem je „Dum u Bílého konícka“. Malované stropy se
dochovaly v dome „Boží koutek“. V 18. století
vrcholí tento meštanský prepych a jako dukaz mohou
posloužit paláce zámožných rodin, které se
dochovaly.
V 19. století prichází radikální zmena.
Hradby jsou bourány a namísto nich vznikají nové parky. Jediným
pozustatkem opevnovacích valu je „Ptací vrch“, což
je pozustatek jedné z puvodních delostreleckých bašt
/bastionu/, sníženou a s upravenými stenami, který je
korunována hudebním pavilonem. Podél nového pruhu parku se
komponuje okruh po vzoru vídenské okružní jízdy –
Opavský „Ring“, který zahrnuje jak budovy soukromé i
verejné. Úplný plán opavského „ringu“ však
zustal nedokoncen, jelikož se na nej nedostávalo hlavne
financních prostredku.
Behem první svetové války se mesto stalo centrem
nemeckorakouské provincie Sudetenland, jelikož nemecké
obyvatelstvo, které predstavovalo vetšinu, nebylo ochotno
respektovat realitu nove vzniklého Ceskoslovenska. Situace se
stupnuje roku 1938, kdy se na základe Mnichovské dohody stala Opava
soucástí Nemecké ríše. Dosavadní ceský spolkový, kulturní a
politický život byl nacistickou mocí zcela zlikvidován. Ke
konci války se mesto stalo pevností a behem bojových operací bylo
nesmírne težce poškozeno. Historické centrum Opavy bylo
v rozvalinách. Úkol obnovit funkci metropole ceského Slezska byl
nesmírne nárocný. Nemci byli odsunuti a Opava byla postupne
dosídlována osobami ceské národnosti. Po pripojení Katerinek,
Kylešovic, Jaktare a dalších okolních obcí, se Opava
stala témer 70 000 mestem a roku 1989 i z hlediska poctu obyvatel
nejmenším statutárním mestem v Ceské republice. Od té doby
se Opava neustále rozširuje a vzkvétá.
Toto je velmi strucná historie mesta Opavy. Aby to nebylo pouhé
povídání, vzniká série keší, které se na tuto historii mesta
zamerí. Vždy se bude jednat o budovy, které jsou oznaceny
kovovou deskou vypovídající o historii dané budovy
zdroj: JIRÁSEK, Zdenek, MEDKOVÁ, Marta, VOJTAL,
Petr.
Kniha o Opave. Opava : Statutární mesto Opava, 2000. 160 s
Opava
historická 11: Koupaliste
Strucný
popis:
Mestské koupalište najdete v Mestských sadech
v Opave, které slouží k rekreacním úcelum obcanum Opavy a
okolí. Bylo vybudováno v letech 1930 - 1931 pro 3000 lidí na
ploše 24 tisíc m2. Voda je vyhrívána tepelnými cerpadly.
Historie:
Opavské koupalište je jedním z mála
autenticky dochovaných prvorepublikových areálu tohoto typu v
ceských zemích evidovaných v ústredním seznamu kulturních památek.
Na jeho výstavbu vypsala mestská reprezentace v roce 1929
soutež, z níž v konkurenci daleko
zkušenejších a známejších tvurcu vyšel
vítezne místní rodák Otto Reichner (1888 -1961), dnes
považovaný za nejvýznamnejšího predstavitele
meziválecné opavské architektury. Jeho osobitý návrh snoubí
principy soudobé funkcionalistické architektury s výrazovými prvky
nemeckého expresionismu. Snad práve proto pusobí stavba tak
originálne, byt se nápadne podobá jiným areálum, které v té dobe
vznikali. Oproti nim však opavská realizace zahrnovala vedle
koupalište s brouzdalištem pro deti také tenisová
hrište, plochy pro mícové hry, volnou zábavu a hudební
pavilon s tanecním parketem. Velkoryse koncipovaný areál mel svým
umístením v sousedství mestského parku posílit atraktivitu celého
rekreacního území podél reky Opavy. I po více než 70 letech
mužeme tyto snahy docenit. Prestože po druhé svetové
válce rada plováren postupne zanikla, opavský areál zustal zachován
v témer puvodní podobe a stal se tak ojedinelým príkladem
meziválecné architektury, výjimecný nejen svým architektonickým
pojetím, ale i konstrukcním rešením.
Po case se ukázalo, že stavba výjimecná svým
velkorysým konceptem a celkovým architektonickým výrazem byla sice
ve své dobe z konstrukcního hlediska progresivní, ale technicky a
materiálove znacne poddimenzovaná. Zanedbaná údržba v
poválecných letech a povodne v roce 1997 pak prispely k její
degradaci.
Prestože se postoj k památkám moderní
architektury v ceských zemích za poslední desetiletí výrazne
posunul k systematické a nikoliv pouze nahodilé ochrane, jsou tyto
objekty stále na okraji zájmu. Duvodem je malá informovanost a
stále pretrvávající trend striktního uplatnování hodnoty stárí pri
posuzování staveb na úkor jejich kvality. Na rozdíl od památek
renesance, baroka a 19. století, je moderní architektura verejností
jen steží vnímána jako kulturní hodnota. O to cennejší
je komplexní obnova opavského koupalište 2006 - 2007.
Otázkou však zustává, zda pri soucasných požadavcích na
rekreaci jsou tyto areály schopny obstát v nezmenené podobe. Jen
steží mohou konkurovat vyhledávaným vodním areálum s dumyslne
rešenými skluzavkami, vírivkami a dalšími atrakcemi.
Ani modernizované opavské koupalište s puvodním plaveckým
bazénem a brouzdalištem pro deti by v dnešních
pomerech neobstálo bez rozšírení nabídky o nove vybudovaný
bazén s tobogány, umístený v okrajové cásti areálu.
POZOR!
- Pokud je sezóna na
koupání, tzn. od konce kvetna do zacatku zari, tak se u
koupaliste pohybuje vetsi mnozstvi mudlu. V takovem pripade
je mozno kes povazovat za vice obtiznou a proto doporucuji
odlov vecer nebo rano.
- Do kese se vlezou
male predmety jako naramky, nalepky a male magnety.
- TB ani GC se
zde vsak nevejdou!
Dávejte pozor na mudly nejen z parku a
okolí, ale i z oken. Pri vracení krabicky dbejte na to,
aby bylo vícko pevne zavreno.