Mezi osobnosti, jež významným zpusobem
ovlivnily život umelecké Olomouce, patrí významný dirigent,
legendární varhaník a nezapomínaný skladatel duchovní hudby Josef
Nešvera. Jeho velikost již bezmála sto let udržuje
v pameti po nem pojmenovaný Mužský pevecký sbor
Nešvera. Nešvera se tak stal legendou, stále
oživovaným symbolem hudební kultury, osobností nad jiné
plodnou a dodnes inspirativní. V Olomouci prožil tricet
záverecných, ale nejplodnejších let svého života.
Narodil se 24. ríjna 1842 v Praskolesích u Horovic, v Olomouci se
natrvalo usídlil v roce 1884 a v hanácké metropoli zemrel 12. dubna
1914. Olomouckému pobytu predcházelo období mimorádného rozmachu a
rozkvetu Nešverova zrání a následné umelecké tvorby.
Neprišel tudíž do Olomouce jako osobnost neznámá, ale
vítaná, od níž se mnoho ocekávalo. Predstavy nejen naplnil,
ale intenzitou a kvalitou daleko predcil. Všimneme si
nejdríve, co predcházelo jeho olomouckému pusobení. Josef
Nešvera se narodil v rodine ucitele a varhaníka
Františka Nešvery (1815-1884), po nemž zdedil
talent a jenž mu byl prvním ucitelem ve hre na varhany a v
nauce o harmonii. Hudebne nadán byl i mladší Josefuv bratr
Prokop (1848-1886), kapelník hudebního spolku v Halici a poté
ucitel na obecných školách. Životní osudy Josefa
Nešvery se odvíjely v souladu s jeho nadáním, jež se
projevovalo od útlého mládí. V letech 1855-1561 absolvoval Josef
Nešvera v Praze strední školu, poté se venoval
pedagogickému studiu a soubežne se vzdelával v hudbe u
reditele varhanické školy Josefa Krejcího a hudební teorii a
skladbu rozvíjel u Josefa Foerstera a Františka Blažka.
Ucitelskému povolání se venoval jen do roku 1868, kdy se stal
reditelem kuru v Beroune. Nešverovou zásluhou byly v kostele
sv. Jakuba v Beroune uvedeny mše mnoha skladatelu, napr.
Mozartova, Veitova. Tomáškova a Webrova. Významným podnetem
pro Nešveru byla koncertní cinnost s houslovým virtuózem
Václavem Koptou, s nímž proputoval hudební síne mnoha ceských
mest. Tehdy zajíždel i za Bedrichem Smetanou a stal se jeho
prítelem. Po desetiletém pusobení v Beroune prešel do Hradce
Králové jako reditel v biskupském dóme sv. Ducha. Spolupracoval s
peveckou jednotou Slavjan a s besedou. V Hradci Králové vyucoval i
zpevu na knežském seminári. Odtud prešel do Olomouce,
kde nahradil na kuru Pavla Krížkovského. Tricetileté pusobení
v Olomouci promenilo Josefa Nešveru v respektovanou prední
osobnost moravského hudebního života. Z pocátku vystupoval i
jako pianista a orchestrální dirigent, ale prosadil se i jako
skladatel. Olomoucký kur se stal v krátké dobe nejlepším
kurem na Morave. Prispely k tomu i další osobnosti, mimo
jiné varhaník a skladatel Antonín Petzold. V dómské fundaci
odchovali mnoho zdatných pevcu. Josef Nešvera se v Olomouci
promenil ve významného hudebního skladatele, jehož chrámová
tvorba byla vysoce ocenována a uvádena. Východiskem mu byla hudba
romantická, tvoril v duchu smetanovsko-dvorákovském. Z
mužských sboru se stal nejpopulárnejší hymnický sbor
Morave, složený na slova olomouckého básníka Jana Havelky.
Skladatel ale rozdelil pozornost na všechny typy sboru, tj.
mužské, ženské i smíšené. Mnohé sdružil do
písnových cyklu. Z nich se stal nejznámejší cyklus Ceské
písne na slova Elišky Krásnohorské a Starosvetské písnicky
na slova J. V. Sládka. V oblasti chrámové hudby jsou ocenovány
Nešverovy mše. Napsal jich nekolik desítek. Dále
složil mnohá oratoria a kantáty. V oblasti svetské hudby jsou
dodnes živá cetná díla dramatická, orchestrální skladby,
komorní skladby a díla instrumentální. Po první svetové válce
vzniklo v Olomoucí mužské pevecké komorní teleso zvané
"šestnáctka". Stalo se to v roce 1920 a v jeho cele stálo
mnoho olomouckých hudebních osobností: Jaroslav Talpa, Jan Hub, v
novejší ére Vlastimil Nedved a Josef Srovnal.
Šestnáctka se k 1. lednu 1947 promenila v Mužský
pevecký sbor Nešvera, a tím odkaz dávného mistra hudby
zprítomnila natolik, že se slavný hudebník stal skutecnou
hudební legendou Olomouce. I dnes, 90 let od smrti Josefa
Nešvery, se najde málo Olomoucanu, jimž by jméno Josefa
Nešvery bylo neznámé.
--Bohumír Kolár--
