Lécebné metody v období od pocátku hospodárské krize do 2.
sv. války (1929 – 1939).
Pocátecní hospodárská konjunktura v osvobozené republice mela
pozitivní dopad i na dobudování ústavu. Do roku 1924 bylo postaveno
dalších 8 pavilonu – tzv. sanatorium pro nemocné I. a
II. trídy. Pavilony 2A byly urceny pro príjem, 2B pro klidné
nemocné, 2C pro neklidné, 1D pro nemocné navíc telesne choré a 1E
pro asociální pacienty. Celková lužková kapacita lécebny tak
dosáhla 1986 lužek.
Lécba spocívala hlavne v podávání hypnotik a v trídení nemocných
dle charakteru choroby. Léceny bývaly hlavne cerstvé a akutní
prípady, chronické pouze tehdy, jestliže to vyžadoval
charakter choroby, nebo ohledy na pacientovo okolí. Ke zklidnení se
používalo teplých koupelí a zábalu do vlhkých prosteradel.
Vyšší pocet zábalu na delší dobu (obojí urcil
lékar) oslabil a tím zklidnil i toho nejneklidnejšího
nemocného. Využívalo se také izolace a sítových postelí. V
nezbytných prípadech u zvlášte neklidných a pri
transportech, byla používána sverací kazajka a popruhy, tzv
kurty.
V roce 1937 bylo významným pocinem zavedení lécby schizofrenie
inzulínovým šokem. Výsledky byly v celku príznivé, nicméne u
cásti pacientu docházelo naopak ke zhoršení. Velmi významným
a rozvíjejícím se terapeutickým postupem byla lécba prací. Z
dnešního pohledu byli nemocní takto sice vykoristováni,
avšak cinorodé trávení casu v lécebne prevážne sami
vítali. Pro vlastní chod lécebny byla tato „výpomoc“
zcela nezbytná.
Prameny: J. Tichý: Historie bohnické psychiatrie v letech
1903 – 2005
Jak na cache?
Uvodni souradnice Vas zavedou pred hlavni budovu se vstupem do
arealu. S pribehem pacienta c. 916 se muzete seznamit na vystavce v
prvnim patre praveho kridla vstupni budovy (nad lékárnou).
Postu dostaval pacient o poschodi niz.
DULEZITE!
Bude-li chodba uzamcena /napr. v nedeli/, obratte se s duverou na
vratneho a on Vam ji mezi 8. a 20. hod zpristupni.
TATO CACHE VZNIKLA VE SPOLUPRÁCI S PL BOHNICE, AREÁL JE
PRÍSTUPNÝ DENNE OD 8 DO 22 HOD.