Bláznivá voda

"

Packá bláznivost se prý přenáší vodou z kašny

na náměstí. Podle proroctví z ní může toto kouzlo

sejmout jen čistá panna. Jenomže se neví jak...

jako letopočet jejího vzniku je uváděn rok 1814, tento letopočet, ale jako by spíše souvisel se změnou starého vodovodu, který starou kašnu napájel.  dle údaje z městské kroniky (rok 1923) došlo prý ke ztráte nádoby, když byla zřízena kašna kamenná a sochar ant. Sucharda starší tuto nádobu soše otesal. povšimneme si, že její plášt je z jiného materiálu, než socha (arkózový pískovec), uprostřed. Na plášti se nacházejí také znaky vytesané sochařem ant. Suchardou starším. (Viz clánek m. Bařiny: sochy na náměstí,

„Mluví-Ii se o ,Packých bláznech‘, mám za to, že se děje křivda vlastenecké Nové Pace a že nadávka ta pochází od okolních Němců, kteří to považovali za bláznovství, když Nová Paka už r. 1832 si zařídila ochotnické divadlo. Za to však, je-li pravda, že beželi, dívat se na ,hastrmana, an seděl na vantrokách‘, nemohl bych uznati, že to byl kousek bláznovský. To prý se sebehlo takto:

V Brodku nedaleko Nové Paky  nalézá se mlýn a hospoda. Hostinský, dobrá kopa, míval často dostatek piva, ale nedostatek hostů ; i napadlo ho jedenkráte, aby pustil do sveta hlas, že v Brodeckém mlýně se objevuje Hastrman. Což když se rozneslo po Pace, zvědaví Pačáci dychtivi jsouce viděti, kterak taková obluda vypadá, vypravili se houfně ke Brodku a prišedše tam, uviděli skutečne Hastrmana, on seděl na náhoně a kouřil. Byl to stárek, který se jmenoval Hastrman. Sklamaným divákům nezbývalo než jíti do hospody a svoji zlost porádne zapít. Hostinský dobre pochodil, ale Packým od tech dob přezdívali ,bláznu‘. Ba nějaký mrcha chlap pripsal jim na škole pod nápis ,Synu, pojď a uč se moudrým býti!‘ dodatek: ,Neboť otcové tvoji blázni byli.

Zajímavé je, že ve své silne autobiograficky laděné próze Kyvadlo vecnosti

Spisovatel Josef Karel Šlejhar uvádí, „že zdejší jakýs sveřepec vtipkár - patrně

ze zdejších ševcuv, jimž jakživo nebylo nic svatého, ani škola (ac

to jen jiste proto, že v ní neučili delat boty) - z nápisu slovo ,moudrým‘

předělal v ,hloupým“‘. Packým ševcum je také pričítáno, že když jednou

putovali celou noc na trh do Nového Bydžova, vjeli za rozbřesku zpátky do

Nové Paky a teprve v tu chvíli zjistili, že kolem ní až do rána kroužili. Packá

bláznivost se prý prenáší vodou z kašny na náměstí. „No nic, voda byla studená,

nezávadná a pili ji všichni zaměstnanci okresního úřadu,“ podotýká

k tomu v jednom svém dopise  pamětnice Božena Riedlová

Brzy po výletě za Hastrmanem do Brodku se však prý seběhly další veci, „které utvrzovaly okolí v domněnce, že to prece nemají Pačtí všecko v hlavě v pořádku,“ píše František Cíp ve své brožure Pověsti, pohádky a lidový humor na Novopacku z roku 1927.,Vypravovalo se všude, že si Pactí suší pro horké léto sníh a že jej dávají už na rybníce do kupek. Krome toho topila se jim stříkacka, když prý jeli hasiti rozmrzlý rybník... Mohlo by se ješte více vypravovati, třeba jak packý ponocný troubil dvanáct v Lomnici; ale je lépe zastříti rouškou takové pošetilosti a doufati, že se Packým splní proroctví, podle nehož čistá panna sejme kouzlo jejich kašny.“

,Jenomže nikde není napsáno jak

Pačtí hasiči se ovšem vyznamenali i dnes vůbec nejznámejším kouskem.  Jednoho dne vyrazili hasit měsíc. „To neštastné hašení měsíce se skutečne stalo,“ říká Jaroslav Vágenknecht, který byl až do roku 2004 novopackým kronikářem.

„Suchardové svůj dum, kde je dnes muzeum, prodali nějakému

panu Hranáčovi, což byl zubní technik. A tenhle člověk strašne

rád cestoval na kole. Ale ne že by na kole dojel do Staré Paky a zpátky,

on cestoval po Evrope. A když pactí hasici jeli na Vidochov hasit mesíc,

delali pak jakoby nic, aby neměli ostudu. Pan Hranáč ale nekde něco vyšťoural,

nikdo ani nevěděl jak, a poslal jim z Recka pohlednici s vyprávěním,

jak šli hasit měsíc. A tak se to provalilo

Příběhy o packých bláznech si zřetelně žijí vlastním životem. Treba vyprávění o vodníkovi z dnešních Brodku jsem na Novopacku slyšel v několika variantách, v jedné z nich se například stárek nejmenoval Hastrman, ale Josef  Vodník. Opravdu hodně rozmanitých verzí ale nabývá právě až příběh o hašení měsíce. V různých obměnách se jako místo, kam meli hasiči vyrazit, střídají snad všechny kopce kolem Nové Paky. V jiném podání zase prý nejeli hasit měsíc, ale slunce. A setkal jsem se i s podivnou verzí (snad upravenou podle příbehu z Kocourkova),podle níž hasiči skutečně hasit začali, ale ze stříkačky jim lítaly brambory, které si do ní jeden z nich uložil. Že by tedy v Nové Pace skutečně žili blázni?

Nejznámejším packým bláznem se však stal Josef Kraus, jenž se narodil v Podlevíně v roce 1919. Pozdejší po celé Pace i okolí proslulý vodník býval v mládí ministrantem. „Pak dělal hrobníka,“ upřesnuje výtvarník Jan Klouček. „To ale nebyl blázen, byl to inteligentní člověk, který vyšel normální školu. Ješte za komunistů mne říkal: Já ze sebe musím dělat blbce, ale já nejsem, pane Klouček.‘

A já mu na to říkal: Já to vím.‘ A on: ,Poněvadž já si můžu jako blázen ledacos dovolit.‘ Nadával na komunisty a oni ho brali jako blázna..“Josef  Kraus toho využíval,chodil oblečený jako vodník a s halapartnou v ruce třeba z legrace řídil dopravu na hlavní novopacké ulici. „Měl kompletní kostým vodníka.,“ doplňuje Božena Riedlová,“jen voda mu ze šosu nekapala.

Jezdil po okolí na jarmarky a   na merendy, jeden cas měl i Manku.“ „Nejslavnější hastrman Pepík Krausu byl náš nejlepší kamarád a pomáhal nám, když nám umřel táta.,“ vzpomíná zase dnešní ředitel Střední umělecko průmyslové a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou Jiří Dostál.

V té  době bylo bratrovi šest let, mne pet a sestře jeden rok. Lidé

od policie a Státní bezpečnosti nás kvuli tetě, která byla paní továrníková,

neměli rádi. Domovní prohlídky byly na denním pořádku, na hospodářství

plno práce, tenkrát jsme měli ješte jednu krávu, máma vždycky

brečela a posílala nás ven. Potom ji odsoudil komunistický soud do

vězení, ale po odvolání jí krajský soud udělil milost. Tak jsme nemuseli

do děcáku ... Pepík Krausu nám v té době pomáhal. Nikdy se neoženil,

byl zvláštní, ohromně hodný, udřený z práce na  poli. Každému pomáhal, a tak si lidé mysleli, že je blázen. Naučil mně jezdit s koňmi, sekat trávu, pracovat v lese, zabít králíka a  slepici. Psal básně,“ uzavírá svou vzpomínku Jiří Dostál.

Pepa Kraus

Komunisté ovšem Pepíka Krausu v klidu nenechali. Našli cestu, jak ho týrat.  „Bydlel v domově důchodců naproti zvláštní škole,“ vypravuje pamětnice Božena Riedlová.“Když pracoval na zahradě a já jsem náhodou byla.  s dětmi na té naší, přivolal mě k plotu a trpce si stežoval na.chování členů Sboru národní bezpečnosti. Přidělovali mu různé nechutné činnosti jako holení a.oblékání sebevrahů, sbírání zbytku nebožáku, kteří se dali přejet atd. Všecko dělal pokorně a jako věřící  človek se soucitem...

Nakonec soudruzi Pepíčka přece jen dostali. Zavřeliho do blázince, odkud

se vrátil zlomený na duchu i na těle. Netrvalo dlouho a vyřešil svůj

,případ‘ po svém „Přišel  jednou do hospody a  říkal:,Mládenci, já se jdu oběsit,“ vzpomíná

na událost výtvarník Jan Klouček. ,,Ale nikdo mu nevěřil. No a  druhý den se oběsil

Pepik Kraus před Hospodou U Lípy

Stalo se to v říjnu 1985. Se životem se rozloučil na bříze nedaleko hřbitova

v Podlevíně, na dohled od hrobu svých rodičů. K nim si chodil třeba i v noci

postěžovat a ulevit své trýzni, tady se rozhodl ji i ukončit. ,,A zajímavé je, že

to byl sebevrah, ale farář mu šel na pohřeb a rozloučil se s ním v kapličce,“

uzavírá Jan Klouček

Převzato z knihy Novopacko Portrét paměti a srdce

Ke keši samotné:

1: kdy kašna vznikla =  A                                                     

a: 1816 = 6

b: 1814 = 9

c: 1714 = 7

2: Co tece z kašny podle povesti  = B

a: pivo = 4

b: rezavá voda = 7

c:bláznivá voda = 2

3: kam vyjeli podle povesti pactí hasici hasit mesíc  = C

a: na Vidochov = 0

b: na Vrchovinu = 8

c: na Brdo           =1

dále potom u samotné kašny

Kašna N 50° 29.677 E 015° 30.939

4: u kašny spocítejte pocet erbu na obvodu kašny = G

5: z kolika dílu se skládá pískovcový obvod kašny = H

6:kolik oblouku má podloubí na severní strane zepredu= K

D = G x 3

E = H : 3 + G

F = K + 11 - E

         U kesky není tuzka

Keš  N 50° 29.ABC E 015° 30.DEF