Izbicka pre opilcov +420 387 762 127
B.Nemcové 6, Ceské Budejovice
Oteviraci doba: NONSTOP
též Záchytka, celým názvem protialkoholní záchytná stanice - PZS je zdravotnické zarízení sloužící k nedobrovolnému prenocování opilých lidí, kterí pro svou opilost bezprostredne ohrožují sebe nebo jiné osoby, verejný porádek nebo majetek, nebo jsou ve stavu budícím verejné pohorseni.
První záchytka na svete byla otevrena v Ceskoslovensku, konkrétne v Praze u Apolináre, 15. kvetna 1951. Prvním jejím klientem se stal 18. kvetna 1951 ruský námorní inženýr. Zakladatelem první záchytky byl ceský bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála. Jelikož se záchytka ve svém trímesícním zkušebním provozu osvedcila, zacala se postupne podobná zarízení šírit nejen po celé republice, ale i v zahranicí (napr. záchytka v americkém St. Louis má zmínku o první pražské záchytce i ve své zakládací listine).
K 1. lednu 2006 bylo v Ceské republice podle údaju Ministerstva zdravotnictví v provozu 16 záchytek, pricemž nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji, rovných pet. Provozovatelem protialkoholních záchytných stanic jsou ze zákona kraje.
Cinnost PZS upravuje § 17 zákona 379/2005 Sb. o opatreních k ochrane pred škodami pusobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zmene souvisejících zákonu[1]:
§17 Ošetrení v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici
(1) Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen "záchytná stanice") je zdravotnického zarízení, které zrizuje územne samosprávní celek, který muže v samostatné pusobnosti zajištovat péci poskytovanou v tomto zarízení též smluvne, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištena záchytná služba s dojezdovou vzdáleností do 45 minut.
(2) Pokud je klinickým a laboratorním vyšetrením zjišteno, že ošetrovaná osoba není ohrožena na živote selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostredne ohrožuje sebe nebo jiné osoby, verejný porádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím verejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetrení a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytne nutnou k odeznení akutní intoxikace.
(3) Dopravu osob do záchytné stanice zabezpecuje osoba, která podle § 16 odst. 3 k vyšetrení vyzvala. V prípade, že touto osobou je príslušník obecní policie, dopravu zabezpecuje Policie Ceské republiky.
(4) Dopravu, vyšetrení, ošetrení a následný pobyt na záchytné stanici hradí v prípade, že se prokáže prítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetrená osoba. V prípade, že se prítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 3 k vyšetrení vyzvala, s výjimkou prípadu diferenciální diagnózy hrazené z verejného zdravotního pojištení podle zvláštního právního predpisu.
5) Ošetrení osoby prijaté na záchytnou stanici oznamuje záchytná stanice jejímu registrujícímu praktickému lékari. Jde-li o osobu mladší 18 let, oznamuje se tato skutecnost také jejímu zákonnému zástupci, poprípade jiné osobe odpovedné za její výchovu. Pri prijetí osoby mladší 18 let se tato skutecnost oznamuje též orgánu sociálne-právní ochrany detí. Jde-li o osobu s omezenou zpusobilostí k právním úkonum nebo zbavenou zpusobilosti k právním úkonum, oznamuje se tato skutecnost opatrovníkovi urcenému soudem.
PZS zajistí svým klientum bezpecné vystrízlivení pod dozorem lékare. Tato služba není hrazena ze systému verejného pojištení (krome zdravotních výkonu) a klienti si platí pobyt ze svého. Ceny za noc na PZS se výrazne liší podle toho, jak a kde si zrizovatel nasmlouval tuto službu (napr. na PZS Opava provozované Záchrannou službou Moravskoslezského kraje noc prijde cca na 800 Kc, zatímco na PZS Kromeríž v režii Kromerížské nemocnice zaplatí klient 12 700 Kc za noc).
Velmi casto také slouží PZS jako odberové místo vzorku krve a moce pro úcely dalšího toxikologického vyšetrení. Policisty jsou za tímto úcelem priváženi ridici a lidé podezrelí z trestné cinnosti pod vlivem alkoholu ci jiné psychoaktivní látky. Tito klienti jsou vyšetreni lékarem, výsledek je zaznamenán do protokolu o lékarském vyšetrení pri ovlivnení alkoholem. Vlastní odber krve ci dechovou zkoušku muže klient odmítnout.
Opilost neboli opojenost ci též ebrieta je stav, který vzniká po intoxikaci alkoholem. Typická je pro ni nadnesená nálada, bývá zvýšené sebevedomí, zvýšená hovornost, podnikavost, zvýšená družnost, zmenšují se sociální zábrany. Je zde ale porucha pozornosti (to je jeden z duvodu, proc v opilosti casteji dochází k dopravním nehodám). Muže se ovšem objevit i agresivní chování. Pri vetší opilosti bývají poruchy chuze - chuze o široké bázi, pády, zarudlé spojivky.
Obecne dle množství alkoholu v krvi lze rozdelit opilost do nekolika stádií:
do 0,99‰ - excitacní opilost
hovorný, forie mírne elevována (tj. intoxikovaný mám lepší, povznesenejší náladu, stále však v hranici normy). Od 0,80‰ výše není ridic schopen bezpecne rídit vozidlo.
1,00-1,49‰ - mírná opilost
hovorný, euforie, místy plane vtipkuje, je zvýšené sebevedomí a sebeduvera. Psychomotorika je již ovlivnena alk. intoxikací - reakcní cas je prodloužen, nad 1‰ pak ataxie, pohledový nystagmus (mimovolní pohyby ocí).
1,50–1,99‰ - strední opilost
psychomotorika již výrazneji narušena - jsou prítomny poruchy koordinace a zpomalení telesných pohybu, snížena pozornost. Afektivita (tj. približne reaktivita na podnety) je labilní - nálada se muže bud zlepšit, nebo naopak nastupuje celkový útlum (možno až k usnutí), možné i kolísání z obou krajních poloh. Deliberace jednání (snížení zábran) - opilecká sebevražednost, agresivita.
2,00–2,99‰ - težká opilost
blábolivá rec, neschopnost samostatné chuze, psychické poruchy, výraznejší poruchy chování (podobne jako výše - opilecká suicidia, agresivita), zvracení.
3,00–3,99‰ - vážná otrava alkoholem
težké poruchy vedomí (stupor), obluzení, nereaguje na podnety, dýchání je pomalé a melké, mohou být poruchy srdecního rytmu. Riziko zástavy dechu a obehu.
4,00 =‰ - riziko smrtelné otravy alkoholem
komatózní stav, letální dávka (u 50% pacientu) je 5‰ alkoholu v krvi.
Nutno ovšem dodat,že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (t.j. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3‰ pusobit v kontaktu s okolím zcela nenápadne a z opilosti je usvedcí až dechová zkouška ci toxikologické vyšetrení krve.
Patická opilost (patická ebrieta) – patologická reakce na alkohol, vzniká po vypití malého množství alkoholu, které by u vetšiny lidí nezpusobilo intoxikaci. Dochází k poruše vedomí s bludy a halucinacemi, poruchám chování casto s agresí zamerenou na okolí (heteroagrese) i na sebe sama (autoagrese). Stav odeznívá po minutách až hodinách, koncí spánkem. Na stav si postižený obvykle nepamatuje (amnézie). V prípade trestné cinnosti páchané v patické ebriete je snížená trestní odpovednost postiženého, patická ebrieta muže být i duvodem ke zproštení viny (exkulpaci).