Dvory plaskych cisterciaku-Hubenov Traditional Geocache

Cisterciaci na Plasku

Pusobení cisterciáku v Plasích se datuje od roku 1144.Tehdy kníže Vladislav II založil v údolí reky Strely klášter a z nemeckého Langheimu sem povolal mnichy. Prvním reholnikum kníže venoval dvorec Plasy a vesnice Kaznejov, Vrážné, Sechutice a Nebrežiny. Postupne klášter získal darem, koupí nebo smenou další vesnice a území.
Puvodní rádové statuty narizovaly reholníkum osidlování odlehlých oblastí a jejich kultivaci zemedelským hospodarením. Nástrojem této kolonizace byly grangie-velké hospodárské dvory, které zabezpecovaly sobestacnost kláštera. Byly tvoreny zdenými budovami, nedílnou soucástí dvora byla kaple. Život se v nich rídil heslem „Ora et labora“-„Modli se a pracuj“. Manuální práci vykonávali mniši, pozdeji laictí bratri-konvrši.
Vzhledem k tomu, že v Plasích prišli cisterciáci do již osídlené krajiny, bylo jejich hospodarení od zacátku kompromisem mezi požadavky rádu a tradicním hospodarením církevních institucí. Aby alespon zcásti dostáli rádovým statutum , rušili v pocátcích svého pusobení nekteré vesnice a na jejich míste budovali grangie. V roce 1250 patrilo klášteru 50 vesnic, grangie Rinthof, Sechutice, Kaznejov , Lomany, Cecín, Mladotice, Mocidlec, Nynice, Olšany, Hodyne, Luhov a grangie na Petríne u Prahy.
V první tretine 14.století se systém hospodarení kláštera zcela zmenil. Klášter se stal bežnou feudální vrchností. Klášterní dvory byly pronajímány. Grangie, které nebyly pro svou velikost k pronájmu vhodné, se rušily a na jejich míste opet vznikaly vesnice. Presto od druhé poloviny 14. století prožívalo klášterní hospodarení krizi, prohloubenou ješte vysokými danemi, kterými ke konci své vlády zatežoval cisterciáky Václav IV.
Husitské války prinesly klášteru zkázu. V roce 1421 bylo opatství vypáleno. Klášter prišel o velkou cást svých pozemku, které král Zikmund dával do zástavy pánum bojujícím proti husitum. Nastala dlouhá doba úpadku. Pro nedostatek penez na zaplacení vysokých daní byli mniši nuceni zastavovat zbytek majetku okolním šlechticum. Na konci 16. století vlastnil klášter jen pet vesnic.
Majetek byl klášteru navrácen až po bitve na Bílé hore. Protože ale rádila tricetiletá válka, klášterství stále trpelo prutahy císarských i neprátelských vojsk. Po dobu trvání války stál klášter na strane císare a katolické ligy v boji proti protestantum.
Až po skoncení tricetileté války se zacal klášter opet vzmáhat. Bylo opraveno poborené opatství, obnoveny nekteré vesnice, opraveny kostely. V Týnci u Kralovic bylo založeno proboštství. Zacátkem 18. století byla zahájena výstavba velkolepé konventní budovy. Stavební rozvoj je spojen se jmény významných architektu a umelcu. Opat Trojer pozval do Plas Jeana Baptistu Matheye. Vrchol barokních prestaveb prišel za opata Tyttla, který prijal do svých služeb jedno z nejvetších ceských architektu, Jana Blažeje Santiniho. Stavební úpravy se však nedotkly jen areálu kláštera. V duchu rádových zvyklostí se zacaly upravovat i hospodárské dvory. Dokladem toho, jak byly pro cisterciáky duležité je i to, že nekteré projektoval sám Santini.
Rozkvet kláštera už ale nemel dlouhé trvání. 9. listopadu 1785 byl klášter císarským dekretem Josefa II zrušen. V té dobe bylo na klášterství 1 mesto, 55 vesnic, 16 dvoru a 19 mlýnu.Majetek kláštera prešel do správy státního Náboženského fondu. V roce 1826 koupil klášter s pozemky o rozloze 10 000 ha kanclér Klement Václav Lothar Metternich.
Pri první pozemkové reforme koupili vetšinu dvoru metternichovského velkostatku Plasy soukromníci, vetšinou bývalí nájemci. Nekteré získali zemedelci po 2. svetové válce. Socialistické zemedelství se na jejich stavu negativne podepsalo. Dodnes se z plaských grangií zachovalo v ruzné úrovni zachovalosti 11 dvoru. K nejcennejším patrí Býkov, Lomany, Kalec a Hubenov. Dnes jsou dvory opet v soukromých rukou.

Dvur Hubenov

V roce 1337 poveril opat Jakub I. svého lokátora Petra z Kralovic založením vsi v cásti lesa Králova hora. Za odmenu dostal Petr svobodný lán a dedicnou rychtu. Noví osadníci byli na pet let osvobozeni od feudální renty. Pro „hubené“ výnosy z pozemku dostala zrejme ves jméno Hubenov. Na pocátku husitských válek prešla do držení katolických pánu. V 15.století ves zanikla. Pustina potom patrila ke kacerovskému panství. Po Bílé hore byly pozemky opet navráceny plaskému klášteru. Opat Tyttl tu dal vystavet 12 stavení a usadil zde poddané z okolí. Protože príjmy z nové vsi byly velmi malé,dal ji opat opet zrušit a rozhodl o výstavbe velkého hospodárského dvora.
Výstavba byla zapocata v roce 1728. Autorství projektu je pripisováno architektu J.B.Santinimu. Dvur je vystaven na pudorysu kosoctverce. Na jednom jeho vrcholu je postaven šestiboký patrový zámecek s prujezdem a vežickou. Nad prujezdem mezi okny je umísten kamenný znak plaského kláštera. V jeho stredu je osobní znak opata Tyttla,“té“ s dvojkou. Kryptogram okolo je složen z pocátecních písmen jména opata a jeho titulu. Letopocet 1734 je rokem dokoncení stavby. V patre zámecku je velká hlavní místnost-refektár a malá petiboká kaple sv.Evženie.
Od zámecku vybíhají krídla s obytnými místnostmi a chlévy. Protejší vrchol kosoctverce tvorí šestiboká sýpka. Na ní je deska s latinským nápisem udávajícím, že objekt byl vystaven opatem Tyttlem v roce 1730. Od sýpky vybíhají objekty stodoly a ovcína. Zbylé vrcholy kosoctverce tvorily malé objekty mlécnic. Do dnešní doby se zachovala pouze jedna. Uprostred dvora stojí malá osmiboká stavba-zrejme nová mlécnice. Na streše má korouhev s plechovým kohoutem. Nade dvermi je znak opata Celestýna Stoye.
Ke dvoru priléhal velký sad.

Po zrušení kláštera bylo zarízení obytné budovy i kaple rozprodáno a pozemky pronajaty. V 19.století byl nájemcem dvora Lambert Renc.
Roku 1927 dvur vyhorel. Pri opravách byly sníženy strechy hospodárských budov. V roce 1932 postihl požár západní krídlo dvora-ovcín. V 60. letech využíval objekty státní statek, který zríceninu ovcína prestavel na drubežárnu. V 90.letech patril dvur Hucul klubu Praha. Od nej dvur odkoupil soukromý majitel. Ve dvore byl chován dobytek a kone. Byla plánováno uvedení dvora do puvodního stavu nákladem asi 30 milionu. Opravena však byla pouze mlécnice na nádvorí, poté byla rekonstrukce zastavena. Dvur opet zmenil majitele, ten provedl jen nejnutnejší záchranné práce a v soucasné dobe by mela probíhat oprava krovu a strešního plášte.

Cache