Úvod ke keši
(první cást by jhutar, druhá cást by vitvalecka)
Uherský Brod, mesto Jana Amose Komenského. Jaké jsou tady vlastne školy?
6 škol materských, 7 základních a 5 stredních skol:
Materská Škola, Mariánské nám.
Materská Škola, Obchodní
Materská Škola, Prim. Hájka
Materská Škola, Tesov
Materská Škola, Újezdec
Materská Škola, Havrice
1. Základní Škola Mariánské nám.
2. Základní Škola Pod Vinohrady
3. Základní Škola Na Výslunní
Základní Škola, Havrice
Základní Škola, Újezdec
Základní Umelecká Škola Mariánské nám.
Katolická základní škola
Gymnázium J. A. Komenského
Strední Odborná Škola Uherský Brod
Strední odborné ucilište stavební, Mariánské námestí
Strední odborné ucilište zemedelské, Svat. Cecha
Strední prumyslová škola, Nivnická
Strední Škola - Centrum Odborné Prípravy Technické
Keš je venována všem temto školám. Nachází se u bocního vchodu do Základní školy Pod Vinohrady. Budte prosím opatrní pri vyzvedávání! Keš je na VELMI frekventovaném míste.
!!!Keš otevírejte pomocí otvírátka na vícku!!!
Jan Amos Komenský
Teolog, filosof, pedagog a spisovatel
*28.03. 1592; †15.11.1670
Nejvetší spisovatel pobelohorské emigrace a poslední biskup jednoty bratrské se narodil v roce 1592 v ??? na jihovýchodní Morave.
Pocházel z ceskobratrské rodiny a jeho otec z obce Komni (odtud Komenský). Jan Amos studoval v Nemecku V Hiedelbergu a pri studiích si všímal rozmachu vedy jiných národu. Rozhodl se vytvorit ceskou národní vedu, aby i jeho vlast v tomto oboru pokrocila. Jeho plány ale prerušila belohorská bitva. Až do dospelosti užíval jméno Segéš. Po smrti rodicu byl mladý Komenský ponechán sám sobe, porucníci se o nej nestarali.
V dobe svých studií se rozhodl vytvorit velký slovník (Poklad jazyka ceského) a encyklopedii (Divadlo veškerenstva vecí) - obe díla zustala nedokoncena.
V roce 1621 byl nucen opustit vlast se svou ženou i detmi. Pri úteku pred španelskou armádou, poztrácel cást rukopisu a prišel o celou knihovnu. Jeho žena se nakazila morem, který byl v té dobe rozšíren v Prerove a zemrela. Poté se Amos stehoval na ruzná místa, ke svým ceskobratrským šlechtickým prátelum. Naposled pobýval v Bílé Tremešné v Podkrkonoší. Byl zoufalý z osobních nezdaru i z národní tragédie. Hledal útechu ve víre.
Rok 1628 prinesl tvrdé stíhání nekatolíku, proto Komenský odcestoval do polského Lešna. Toto mesto bylo azylem pro cleny jednoty bratrské.
Anglická parlament pozval Komenského do Anglie, aby zde vytvoril akademii ved, jejímž cílem melo být šírení jednotného vzdelání a jednotného jazyka po celém svete.
Dalším místem, které Komenský navštívil bylo Švédsko a ve Východním Prusku se usadil na delší dobu. Neopouštela ho víra v to, že se vyhnanci jedou vrátí zpet do vlasti. Po tom, co se opet vrátil do Lešna, zemrela mu druhá žena.
V roce 1648 jeho víra v návrat emigrantu do Cech, vzala za své, když nastal vestfálský mír. Zklamaný Komenský se s národem rozloucil, ale neprestával verit v lepší budoucnost ceského a moravského národa.
V dobe Švédsko - polské války se ocitlo Lešno v plamenech a Komenský tím prišel o všechen svuj majetek a velkou cást svých rukopisu. Nejvetší ztrátou bylo znicení slovníku Poklad ceského jazyka a také spisu, ve kterých Komenský spojoval všechny vední obory.
V roce 1656 Komenský z Lešna odešel a usadil se u prátel v Amsterodamu. Byl slavný a uznávaný. Ve Švédsku v Holandsku i v Uhrách procházely školy reformou podle jeho zásad. Predstavitelé Harvardské univerzity v Americe chteli poznat ucení Komenského a pozvali ho na návštevu.
Do náboženských i filozofických spisu Komenského jsou vepsány jeho osobní i spolecenské rozpory a boj víry s rozumem. Komenský se snaží nalézt pevné životní jistoty a snaží se spojit umení s vedou a víru s naukou.
Jan Amos Komenský zemrel 15.11.1670. I presto, že zažil odloucení od vlasti, ztrátu svých žen a utrpení tricetileté války, neprestal ani ve stárí verit v lepší budoucnost. Je pohrben v Naardenu - jeho památník je pod ochranou Ceské republiky.
1. ZŠ Mariánské námestí
Puvodne nejstarší obecná škola v Uh. Brode stávala v Široké ulici cp. 145 a v roce 1699 byla vystavena nová škola na Mariánském námestí. Brzy byla považována za nejlepší v kraji. Prvním rektorem se stal Martin Jancík. Ve škole byla prvoradá výuka nemeckého jazyka, který byl státním jazykem Rakouské monarchie. Ve škole se proto cesky vyucovalo pouze náboženství. Psaní a pocty se vyucovaly pouze nemecky. Škola se tak stala významným širitelem nemeckého jazyka ve meste.
Brzy prestala dosavadní budova stacit a jedna trída musela být umístena na fare. Zásluhou mestského lékare Antonína Schönweitze byla škole predána vetší budova na Mariánském námestí, v jejímž poschodí byly umísteny ucebny a v prízemí byly byty ucitelu. Tato budova sloužila svému úcelu až do roku 1909, kdy byla zbourána a nahrazena budovou, která zde stojí dodnes a dodnes také slouží svému úcelu.
Ješte v dobe Rakousko – Uherska se škola stala 8trídní, v prvních peti trídách se vyucovalo cesky i nemecky, ve 3 nejvyšších trídách, tzv. meštance, pouze nemecky.
Od roku 1869 platil nový školský zákon, který zavádel povinnou školní docházku od 6 do 14let. Prvním reditelem osmiletky se stal Karel Jelínek. Aby se posílil nemecký vliv ve škole, od roku 1873 rediteloval Nemec Josef Petzný. V dobe národního obrození se zvýšil i boj o ceskou školu a novým reditelem školy se stal Antonín Šicha. V roce 1892 vzpomínali obyvatelé Brodu 300. výrocí narození J.A.Komenského a pred školou byl odhalen nový pomník slavného rodáka. Pomník vytvoril sochar Becka z Kromeríže a dnes jej nalezneme v blízké Nivnici.
V roce 1908 se rozhodla mestská rada nevyhovující budovu školy zbourat a prikoupila další sousední meštanský dum. Na míste techto 2 zborených budov vystavela v roce 1909 novou budovu školy, která slouží dodnes. Tím se zacíná psát historie této školní budovy. Jedním z významných ucitelu byl i Jan Kucera, který v této dobe na škole pusobil a i když zemrel predcasne, zanechal nesmazatelnou stopu v historii školy a predevším mestského muzea. Daroval muzeu své rozsáhlé numismatické i archeologické sbírky, které sám také instaloval a tím se stal vlastne skutecným zakladatelem muzea v roce 1898 a prvním muzejním správcem. Do dejin mesta se zapsal predevším v roce 1903 vydáním Pametí královského mesta Uherského Brodu.
Další léta byla poznamenána nejenom dalšími školskými reformami, ale také svetovou válkou a rozpadem Rakousko – Uherska. V roce 1914 byla škola rozdelena na 2 samostatné školy – 6trídní – obecnou a 5trídní dívcí, spojenou s meštankou, kde rediteloval Tomáš Brázda. V roce 1916 byla chlapecká obecná škola oddelena od dívcí a jejím reditelem se stal ucitel a známý mestský kronikár J. V. Hauerland. T.Brázdu v roce 1917 nahradil Leopold Horák. V té dobe již mela obecná škola 651 žáku a meštanka 93 žáku.
Další zmeny nastaly po vzniku Ceskoslovenska. V roce 1923 mestská rada vyhovela žádosti rodicu a zmenila dívcí meštanskou školu na smíšenou, do které se prihlásilo v prvním roce 116 žáku. Z bývalé trítrídní se stala šestitrídní meštanka.
Budova prestávala stacit, jelikož zde krome školy obecné a meštanky pusobily školy živnostenská pokracovací, kupecká škola a meštanská odborná škola pro ženská povolání. Proto mestská rada rozhodla v roce 1927 nadstavit nákladem ¼ milionu korun 2. patro budovy. V té dobe docházelo do školy 698 žáku. Z toho bylo 649 žáku ceské národnosti, 47 Židu a 2 Nemci. Za povšimnutí stojí, že v této dobe bylo ve škole otevreno první školní panoráma (školní kino), které se tešilo velké oblibe u žáku i ucitelu. Pocátkem 20. let prešlo do majetku mesta.
Ve školním roce 1930/31 se zacalo ve škole vyucovat podle nových osnov a škola se stala újezdní meštanskou školou, kterou zacali navštevovat žáci z Drslavic, Havric, Hradcovic, Lhotky, Prakšic, Tešova a Újezdce. Pocet tríd se zvýšil na 12 a protože prostory nedostacovaly, zacalo se ucit na smeny.
Težké období zažívala naše škola za okupace, i když bylo ceské školství ve meste zachováno. Bylo však zavedeno povinné vyucování nemciny. Reditelem dívcí školy obecné a meštanské se stal Vladimír Cechmánek a bývalý reditel Jan Nemecek byl poslán do predcasného duchodu, pozdeji jej gestapo zatklo a veznilo v Kounicových kolejích v Brne. Po válce se na cas vrátil opet do funkce reditele. Pro nedostatek uceben se za války vyucovalo i v budove gymnázia. Byla zavedena povinná nemcina a oslavy státních svátku – 15. brezen: vznik Protektorátu Cechy a Morava a 20. duben: narozeniny A. Hitlera. V roce 1941/42 byl novým reditelem školy jmenován Antonín Soustružník. Ve 2/3 školy bylo ubytováno vojsko, vyucovalo se proto na 2 smeny a kabinety byly umísteny v 1 ucebne. Cvicište u školy používalo vojsko a školní kuchyne byla premístena do kláštera. V 1. polovine roku 1944 se zacalo s budováním protileteckých krytu, pri kterém pomáhali i ucitelé a žáci. V breznu 1944 probehla ve škole zemská školní inspekce a vytkla rediteli a pedagogum nedostatecnou pronemeckou výchovu. Reditel musel tedy svolat schuzku rodicu a rádne žáky i rodice poucit. Blížil se konec války a škola byla 2 x uzavrena. Poprvé v únoru 1945 pro nebezpecí skvrnitého tyfu až do 4.dubna 1945 a 
podruhé od 7.4. do 17.5.1945 pri prechodu fronty.
Po válce se opet menily osnovy školy. Vrátilo se k osnovám z roku 1933. Reditelem obecné školy zustal Vladimír Cechmánek, meštanky Antonín Soustružník.
V roce 1946 byla škola rozdelena na 3 samostatné školy: dívcí obecnou, dívcí meštanskou a chlapeckou meštanskou školu. Reditelem dívcí meštanské školy se stal zmínený Jan Nemecek, který však v roce 1950 umírá. V roce 1948/49 vstupuje v platnost nový školský zákon, který zmenil první tri trídy meštanské školy na strední školu. Od tohoto roku v budove sídlily tedy 2 národní a 2 újezdní strední školy – chlapecká a dívcí.
Další radikální zmeny nastaly v roce 1953, kdy zacala v naší školní budove pusobit tzv. osmiletka, do které docházeli od 6. trídy žáci z okolí Uh. Brodu. Protože budova nedostacovala, zacalo mesto stavet školu na nove vystaveném sídlišti a od roku 1960 se zacalo vyucovat také na nové škole (dnes 2. ZŠ). Od tohoto roku pusobily ve meste již 3 základní školy.
V soucasné dobe na tuto školu dochází približne 500 žáku do 19 tríd (od školního roku 2010/2011 to bude pravdepodobne jen 18). Škola se zapojuje do ruzných projektu napr. Škola škole (podpora stavby škol v Tanzánii) nebo projekt My City + Your City = Our Europe (spolupráce se školami ze Španelska, Francie, Nemecka, Belgie a Litvy).
2. ZŠ Pod Vinohrady
ZŠ Pod Vinohrady v Uherském Brode je moderne vybavená škola, v níž se ucitelé snaží co nejvíce rozvíjet nadání a schopnosti všech detí. Již tretím rokem vyucujeme podle vlastního školního vzdelávacího programu.
Naše škola je prístupná skutecne všem detem vzhledem k dostupnosti autobusové zastávky v blízkosti školy a bezbariérového prístupu do budovy.
3. ZŠ Na Výsluní
Škola byla vybudována v letech 1973 - 1976 podle návrhu Akademického architekta J. Palackého zlínskými stavebními firmami. Slavnostní predání školy a její otevrení se konalo 25.cervna 1977.
Typ:
Moderní škola pavilonového typu
Pavilon A - reditelna, úradovna, sborovna a šatny
Pavilon B - spojovací chodby
Pavilon C - trídy, kabinety a odborné pracovny I.stupne.
Od šk. roku 1999/2000 byla cást pavilonu dána k dispozici Zvláštní škole.Pavilon D - školní dílny, školní družina a trídy I.stupne
Pavilon E - trídy, kabinety a odborné pracovny II.stupne
Pavilon F - velká a malá telocvicna, školní kuchyne a školní jídelna
Velikost:
Pocet tríd se v sedmdesátých a osmdesátých letech pohyboval v relaci 26-32 a do školy docházelo kolem 1000 žáku. Ve školním roce 2009-2010 máme 16 tríd. Kapacita dle školského rejstríku 525 žáku je naplnena na 50%. Soucástí školy je školní družina, školní klub, školní jídelna a od roku 2008 také dopravní hrište.
Katolická škola
Katolická základní škola v Uherském Brode byla zrízena Arcibiskupstvím olomouckým dne 2. ledna 2006 na dobu neurcitou jako školská právnická osoba. Dne 9. února 2006 rozhodla tehdejší ministryne školství JUDr. Petra Buzková o jejím zarazení do rejstríku školských právnických osob. Škola zahájila svou cinnost ke dni 1. zárí 2006 v budove c.p. 823 na ulici Jirchárská. Prvním školním dnem pak bylo pondelí 4. zárí 2006. Po mši svaté celebrované biskupem Msgr. Josefem Hrdlickou byla škola slavnostne otevrena. Otevrení se zúcastnili: senátor Ing. Jirí Stodulka, poslankyne Ing. Michaela Šojdrová, poslanec Ing. Ludvík Hovorka, starosta mesta Ing. Ladislav Kryštof, místostarostové Ing. Pavel Josefík a Stanislav František Zápeca, a další hosté, rodice a prátelé školy.
Základní škola Havrice
Školní budova je dvoupodlažní s peti moderne vybavenými trídami, pocítacovou ucebnou, multimediální ucebnou a veškerým zázemím nutným pro chod školy a pohodlí detí. Nižší pocty žáku ve trídách vytvárejí výborné podmínky pro výuku a harmonický vývoj dítete.
Pri základní škole je zrízena školní družina s jídelnou. Provoz je zde od 6.30 do 16.00 hodin. Soucástí školní družiny je sportovní areál využívaný v telesné výchove a odpoledne pri mimoškolní cinnosti.
Základní škola Újezdec
Maximální kapacita 150 žáku. Nyní navštevuje školu 73 žáku. Pet samostatných rocníku, školní družina, vlastní školní kuchyne a jídelna. Telocvicna a velký travnatý sportovní areál.Pocítacová ucebna a pracovna výtvarných cinností.
To vše je soucástí naší školy, která se rídí filosofií:
"Co je dobré pro deti, je dobré pro naši školu."
Z této myšlenky vyplývá zpusob práce pracovníku školy.
Rád, ale demokratický.
Dobrovolnost, ale zodpovednost.
Slušnost, ale právo na osobitost.
Za dukaz pravdivosti techto vet lze považovat vnitrní rád školy, který si vytvorili sami žáci.
Gymnázium Jana Amose Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
Gymnázium bylo založeno v posledním desetiletí 19. století, v období celkového rozvoje hospodárství, které si vyžádalo zakládání stredních škol pro prípravu budoucí inteligence. Mesto Uherský Brod, s tehdejším poctem 4036 obyvatel a s velmi dobrým železnicním spojením, melo predpoklady pro schválení žádosti o zrízení reálky.
První trída byla otevrena na zacátku školního roku 1896/97. Mesto melo rocne prispívat na provoz cástkou 38000 zlatých. Obecní výbor vydal Provolání, které melo informovat lid o zrízení ústavu. Zápis 78 žáku do první trídy se konal ve dnech 16. - 18. zárí. Ucit se zacalo v dome c. 90 v dnešní Moravské ulici. Naprostá vetšina žáku pocházela z chudších vrstev, o cemž svedcilo i to, že jenom 11 žáku platilo celé školné, 26 platilo polovinu a 29 bylo od placení školného osvobozeno úplne. Druhý rok 12 ze 78 studentu nenastoupilo do 2. trídy. Ze zbývajících 66 bylo 30 místních. Nezapomínalo se ani na stavbu nové budovy. Základy se zacaly kopat 11. 4.1898. Stavba probíhala podle plánu firmy arch. Fey a ing. Beneše za technického dozoru Eduarda Chaury, architekta z Brna. Ve školním roce 1898/99 byla budova školy dokoncena. Stavba trvala 18 mesícu a stála 23 718 zlatých korun. V cervnu 1903 složili první žáci gymnázia zkoušku dospelosti. Ze 78 prijatých žáku do 1. rocníku se k maturite dostalo pouze 36, 12 z nich prospelo s vyznamenáním, ctyri museli opakovat sedmou trídu a maturovali až za rok.
Do života školy negativne zasáhl pocátek první svetové války, protože studenti posledních tríd odcházeli na frontu. Školní rok 1918/19 byl zahájen jenom s 11 žáky v poslední tríde.
Pomery na škole se po válce pomalu stabilizovaly a prizpusobovaly se novému rádu. V prubehu doby prošlo gymnázium množstvím zmen v poctu rocníku, ucebních hodin venovaných urcitým predmetum, zavádením výuky napr. latiny apod. Velkou zmenou bylo to, že na škole mohly studovat i dívky, protože až do roku 1918 studovaly pouze jako privatistky. První dívky tvorily 21 % z celkového poctu studentu. Všechny tyto zmeny smerovaly k hlavnímu cíli ústavu - ke kvalitní príprave na univerzitní studium.
Gymnázium se zacalo rozrustat. V roce 1924/25 studovalo na škole 435 žáku ve 12 trídách, ucilo zde 16 profesoru. V roce 1930 bylo ustanoveno první Rodicovské sdružení, které melo pomáhat pri rešení nejen výchovných otázek, ale hlavne hmotných problému. V polovine 30. let zacala na škole vyucovat také první žena. V seznamu žáku se stále casteji objevovala dívcí jména. Ve školním roce 1934/35 bylo ze 395 žáku 123 dívek, tedy 30 %. Další období v historii školy bylo ovlivneno II. svetovou válkou. Po rediteli Lešenatovi se stal správcem ústavu predstavitel tehdejšího režimu, absolventi a studenti odcházeli bojovat za obnovení samostatnosti vlasti, gymnázium bylo uzavreno, nekterí studenti byli odvleceni gestapem. Po válce do života gymnázia zasahovaly už jen reformy školství (v roce 1953, v 70. a 90. letech).
Z duvodu stoupajícího poctu studentu byla v r. 1979 zahájena prístavba školy, která byla dokoncena v roce 1989. Studenti získali nové ucebny, odborné posluchárny, prostornou telocvicnu a novou moderní kuchyn s jídelnou.
V soucasné dobe témer všichni absolventi gymnázia pokracují ve studiu v terciární sfére vzdelávání na ruzných typech verejných i soukromých univerzit a vysokých škol. Vzhledem k vysoké úrovni predmetu základního kurzu a k propracované nabídce profilových volitelných predmetu je škála oboru, které naši absolventi studují na vysokých školách, opravdu široká – zabírá prostor od technických a prírodovedných oboru (stavitelství, strojírenství, prírodní vedy, matematika, medicína, stomatologie, farmacie) pres humanitní vedy (lingvistika, právo, sociologie, psychologie, žurnalistika, mezinárodní vztahy, politologie, ekonomie, mediální studia) až po informacní technologie a pedagogické obory.
Zrizovatelem školy je Zlínský kraj. Gymnázium nabízí studium v osmiletém i ctyrletém studijním oboru. Kapacita gymnázia je 720 žáku, kapacita Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky pak 200 žáku.
Zdroje:
www.spisovatele.cz
www.zsmarianske.cz
www.zsvin.cz
www.zsvysluni.cz
www.zsujezdec.cz
zshavrice.cz
www.gjak.cz
Pokud chcete získat další informace o keších, potom navštivte stránky autoru.
Listing v0.2