Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Stinny vrch, zvany tez Dlouhy, na starych mapach oznacovany jako Schattenberg, je jeden ze dvou vnitrnich vrcholu Sedmihori, tzn. Stinny vrch nelezi v hlavnim obvodovem prstenci vrchoviny. Oproti Jedlovemu vrchu, druhemu vnitrnimu vrchu Mezholezske kotliny, je vyssi i od pohledu napadnejsi. Osa vrcholoveho hrbetu, ktery je dlouhy priblizne 250 metru, je orientovana od severozapadu na jihovychod, pricemz jv. smerem hrbet stoupa. Nejvyssi bod (waypoint R1) dosahuje nadmorske vysky 544,5 m, coz radi Stinny vrch na 8. misto mezi jedenacti pojmenovanymi vrchy. Okolni Mezholezskou kotlinu prevysuje priblizne o 50 metru.
Mezi Stinnym a Pisecnym vrchem se naleza prameniste Mezholezskeho potoka, nad pramenistem prochazi hranice povodi Mze a Radbuzy.
Geologicka stavba Sedmihori a odlisnost Stinneho vrchu
Krome sveho vylucneho umisteni uvnitr Sedmihori je Stinny vrch odlisny predevsim geologicky. Cela vrchovina Sedmihori je tvorena pnem hlubinnych vyvrelych hornin – zul. Priblizne kruhove teleso s prumerem 4–5 km ma vyraznou vnitrni soustrednou stavbu, ktera ve vysledku podminuje jeho vzhled.
Vnejsi venec kopcu je slozen z odolneho porfyrickeho biotitickeho monzogranitu az granodioritu. Tyto zuly maji svetle sedou barvu a stredni zrnitost. Pro jejich slozeni je typicky velmi vysoky podil draselneho zivce a naopak ridky vyskyt muskovitu (svetly druh slidy s tabulkovitym vzhledem a perletovym leskem).
Vnitrni prstenec je slozeny z biotiticko-muskoviticke zuly (dvojslidneho monzogranitu). Zula tohoto prstence belave az okrove seda, stredne az hrube zrnita. Stabilne obsahuje muskovit, naopak podil draselneho zivce je nizsi. Zivce teto zuly byly slabe druhotne premeneny (kaolinizace, sericitizace) a proto zula vnitrniho prstence zvetrava mnohem snadneji. Zvetravani a odnos zvetraneho materialu stoji za vznikem Mezholezske kotliny i casto velmi strmych svahu na vnitrnich stranach prstence vrcholu.
Uprostred obou prstencu je jadro z turmalin-muskovitickeho granitu resp. alaskitu. Jedna se o drobnozrnnou, belave sedou zulu s malym obsahem slidy. A prave tato odolnejsi zula tvori teleso Stinneho vrchu. Podari-li se vam najit cerstve rozlomenou zulu, muzete v ni videt turmalinicke shluky.
Pseudokary a dalsi listy z ucebnice rozpadu zuly
Na Stinnem vrchu lze najit vsechny priklady rozpadu zuly, ktere jsou pro Sedmihori vyznamne. Na jiznim a jihozapadnim svahu naleznete mrazove sruby. Vznik techto skalnich sten je podminen pritomnosti dvojice na sebe kolmych vertikalnich puklin v zulach. Kapalna voda ma mensi objem nez led, ve ktery zmrzne. Pri teto zmene objemu dochazi k trhani a posunu casti skalni steny. Po rozmrznuti je cast skaly neznatelne posunuta, obvykle take skonci nize po svahu. Opakovane drobne posuny probihaji po velmi dlouhou dobu, az se oddelene bloky vzdali ze sveho puvodniho mista a na nej zustane jen strma stena zvana mrazovy srub. Pred mrazovym srubem vznika mirne svazita plosina poseta rozpadlymi skalnimi bloky, tzv. kamenne more.
Na severozapadnim, severnim a vychodnim svahu naleznete krasne skalni utvary, odborne nazyvane pseudokary. Vznikaji stejnym dlouhodobym procesem jako mrazove sruby, ale puklinovy system je komplikovanejsi. Oproti mrazovym srubum musi byt system minimalne dvojity, tvorici ctverici sten. Voda prosakujici svislym puklinami pronika az k tzv. mezni plose. Hloubeji se dostat nemuze a tak vytvari zvodnely horizont, kde se hromadi. Pri silnych mrazech dojde k zmrznuti vody nad mezni plochou. Zvetseny objem ledu dokaze prekonat extremni tlak skalniho bloku a nadzvednout je. Soucasne dochazi k expanzi ledu ve svislych puklinach, cimz je skalni blok posunovan ze sveho mista. Ac je zdvih vetsi nez posun, na vysledku je zretelnejsi posun.
Opakuje-li se popsany proces zmrznuti a rozmrznuti, jsou skalni bloky posouvany a objevuje se pseudokar, skalni stena s obloukovitym prubehem. Pred stenou vznika vodorovna ovalna plosinka, v nekterych pripadech lemovana nizkym skalnim prahem. Uz na teto plosince najdete zvetraliny, ale mnohem vyraznejsi je tzv. skalni proud kamennych ulomku ve tvaru protahleho jazyka.
Stena pseudokaru na severozapadnim konci hrbetu Stinneho vrchu dosahuje vysky az 12 metru, prumer plosiny presahuje 50 metru. Ve vrchni casti tohoto pseudokaru lze najit male skalni misy, napr. na waypointu R2. Krome pusobeni vody hraje pri vzniku skalnich mis roli chemicke zvetravani i odlisne mineralni slozeni jinak homogenni horniny. Prispivaji take generace lisejniku a mechy. Vysledne prohlubne maji v prumeru i nekolik desitek centimetru.
Kudy ke krabicce
Po upati kopce na jihozapade prochazi paterni cesta, na ktere vede cyklotrasa, modra turisticka znacka i naucna stezka. Nedaleko od 4. zastaveni naucne stezky hlavni cesta na krizovatce uhyba. Smerem k Stinnemu vrchu je mlady les, kterym snadno projdete v miste nektereho z pruseku.
Pokud by vas u kesky zastihl dest, muzete se schovat do pristresku, ktery vytvorila sesuta zulova deska. Naleznete jej cca 15–20 metru severne od kesky.
Serie Sedmihori
Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.
Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.
Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.