Pri Sparovskem povidani se podivame do dob davnych. Na tomto strmem svahu, verte neverte, si lide s kravami orali sva policka. Prace to byla nelehka. Postupem casu zde lide zacali vysazovat tresne, kterym se zde vyborne darilo. Leta ubihala a z poli se staly pastviny, na kterych se pasla stada ovci. V dobe sklizne sem chodili lide z cele vesnice nekteri i s povozy tazenymi konmi. Uroda byvala bohata, tresne se trhaly po trsech a povozy byvaly plne. Dnes uz tu ovce nenajdete a ani ty povozy. Tresnovy sad ve Sparovech pomalu upadl v zapomeni a dnes jiz prastare stor
my ziskaly pohadkoveho, tajemne kouzelneho ducha.
Keska je umistena pobliz jedne z techto starych pohadkovych tresni.