Nase putovani zacneme na severu na mostu pres
Labe - N 50° 02.644 E 015° 34.485. Zde Nas bude
zajimat pocet „ velkych vezi“, ktere jsou na moste (na
obou stranach, v obou smerech) - A. Most je
soucasti hydroelektrarny, ktera se honosi tim, ze spada do
kategorie technickych pamatek. Zde si muzete taktez nasbirat
potrebne indicie k odlovu blizke multi http://coord.info/GC102M8.
Nyni budeme pokracovat na vychod mesta
– do prumyslove oblasti - N 50° 02.246 E 015°
35.026. Prave se nachazime pred komplexem byvaleho
Vojenskeho opravarenskeho podniku. V tomto podniku se
vyrabela, dnes jiz legendarni, Praga V3S. S timto podnikem je
vojenska historie spjata i mnohem hloubeji do minulosti, kdy se zde
behem Druhe svetove valky montovaly pasy na jinou legendu, na
nemecky tank PzKpfw VI – Tiger I., ktery byl ve sve dobe
nejlepsim tankem, ktery brazdil valecna pole. Zde Nas bude zajimat
letopocet na hale, z ktereho pomoci ciferace dostaneme -
B.
Dale budeme pokracovat podchodem pod zeleznicni
trati N 50° 02.227 E 015° 35.016, z podchodu
se vydame vpravo a pujdeme, dokud se nedostaneme k jedne
z architektonickych pamatek mesta Prelouce, kterou ma na
svedomi architekt Rudolf Krizenecky. Jedna se novorenesancni budovu
z pocatku 20. stoleti – Divisova vila N 50°
02.365 E 015° 34.268. Kdyz uz tu budete, muzete odlovit
dalsi preloucsky kousek – venovany prave teto stavbe http://coord.info/GC2CPXQ.
Stojime-li pred vilou, otocime se vpravo (smerem na
zapad) a uvidime vysokou budovu, na jeji vychodni strane jsou 2
napisy jeden vodorovny a jeden svisly. Bude Nas zajimat pocet
pismen u vodorovneho a pocet pismen u svisleho. Tyto dve cisla
secteme a pomoci ciferace dostaneme - C.
Nyni se vydame na jih k jednomu z byvalych preloucskych
pivovaru N 50° 02.218 E 015° 34.182. Sekyrkuv
pivovar fungoval v letech 1864 – 1926, tyto dva
letopocty secteme a pomoci ciferace dostaneme - D.
Nejen, ze je odsud prekrasny pohled na centrum Prelouce, ale take
se nachazime na miste, kde pusobila v druhe polovine 19.
stoleti jedna z preloucskych perletarskych dilen. Prelouc byla
timto remeslem dlouho znama. Za lavickou je mozno nalezt jeste
kousky perlete, ze ktere se vyrabeli knofliky a jine ozdoby. Kdyz
uz jsme zde, muzeme nasbirat indicie na dalsi preloucskou multi
http://coord.info/GC1YJPE.
Prohlidka po Prelouci pokracuje dale na
severozapad az na Vaclavske namesti N 50° 02.322 E 015°
33.979. Zde Nas bude zajimat dominanta tohoto namesticka
– socha Sv. Vaclava. Socha byla behem letosniho roku (2010)
prestehovana, po nekolikaletem restaurovani, na sve puvodni misto,
odtud i nazev namesticka. Do nedavna spocivala pred kostelem Sv.
Jakuba na Masarykove namesti. Na podstavci teto sochy je letopocet,
z ktereho pomoci ciferace dostaneme -
E.
Prochazka bude nasledovat dale na zapad, do samotneho srdce
Prelouce na Masarykovo namesti N 50° 02.357 E 015°
33.690. Cestou muzete odlovit dalsi kousek http://coord.info/GC2A4KW venovany
mestskemu parku. Na namesti se chvilku zdrzime, zde se nachazi
preloucska dominanta –Obcanska zalozna, ktera si zaslouzi
trochu vice pozornosti. Postavena v letech 1898 – 1901,
dle projektu, jiz vyse zmineneho architekta, Rudolfa Krizeneckeho.
Behem sveho, bezmala, stodesetileteho fungovani poskytla utociste
nekolika institucim a spolkum: Sokol, Dobrovolni hasici, Obcanska
beseda, Mestska knihovna (je zde stale), Mestske muzeum, Obecni
urad, restaurace, kavarna, Komercni banka, behem Druhe svetove
valky zde byl ulozen nemecky zdravotnicky material. Tato
reprezentativni budova, respektive jeji prostory, slouzi ke konani
kulturnich udalosti mesta: divadelni predstaveni, vystavy, plesy,
tanecni zabavy, svatby v neposledni rade kazdorocni udelovani
cen za dabing – Prelouc je rodistem vynikajiciho ceskeho
herce Frantiska Filipovskeho, kteremu je mimochodem venovana
mystery http://coord.info/GC102QR. Na teto
budove Nas bude zajimat kolik je po jejim obvodu kruhovych fresek
vyznamnych ceskych osobnosti, znovu zduraznuji – po celem
obvodu - F.
Kdyz uz jsme na namesti TGM, jeste se tu zdrzime.
Dalsi vyraznou stavbou Masarykova namesti je budova
„stare“ skoly, budova se sklada ze trech casti:
chlapecka, divci a radnice. Je to jedna z nejvetsich skol
Pardubickeho kraje a cele CR. Zde Nas bude zajimat jeji zapadni
strana, kde je umistena socha slepe spravedlnosti s vahami
N 50° 02.376 E 015° 33.632. Pod sochou je napis
s letopoctem. Zde je treba od sebe obe cisla odecist a
z vysledneho ctyrmistneho cisla Nas bude zajimat druha cislice
z leva - G.
Jeste nez opustime namesti, udelame celem vzad a pokochame se
pohledem na jednu z nejstarsich budov mesta – Starou
lekarnu. Postavena po velke pozaru mesta na pocatku 19. stoleti.
Budova byla v minulosti vyuzivana jako vystavni sin Mestskeho
muzea, sidlo Klubu kultury, skautska klubovna a v soucasnosti
je to sluzebna Mestske policie. Na zapadni strane budovy lekarny
muzeme nalezt vzrostly strom Jinanu dvoulalocnateho a primo naproti
nadhernou magnolii, na kterou je nezapomenutelny pohled pri plnem
kvetu.
Z namesti TGM se vydame na sever do nejstarsi
casti mesta Prelouce N 50° 02.488 E 015° 33.568.
Tato cast mesta se nazyva „ Na dole“, je to proto, ze
se zde nachazel povrchovy lom na opuku. Prelouc byla jednou ze
zastavek na Trstenicke stezce. Je novodoby nazev pro prehistorickou
vychodo-zapadni stezku, zavedeny v 19. stoleti. Tato zemska stezka
vedla pres Cechy a Moravu do Pobalti a dale na vychod az do
Orientu. Kolem 9. stoleti byla stezka prokazatelne hlavni spojnici
zapadni a vychodni Evropy, po ktere proudilo zbozi (sul, kozesiny,
otroci, luxusni zbozi atd.). Z teto doby rovnez pochazi nazev
mesta. Pres louci (pres louky) – Prelouc. Souradnice
Nas dovedou k domu s ceduli, ktera rika, ze se zde
nachazela osada jiz v 10. stoleti. Zde to bude drobatko
slozitejsi. Napis na ceduli je ve ctyrech radcich, kazdy radek ma
urcity pocet slov (i spojka je slovo, cislice nikoli), vyjdou Nam
tedy ctyri cisla (od shora dolu), z kterych pomoci ciferace
dostaneme- H.
Odtud budeme pokracovat na jihozapad N 50° 02.393 E 015°
33.450. Nyni stojime pred evangelickym kostelem. Tato
stavba je opet z dilny architekta Rudolfa Krizeneckeho a
stejne jako stavby predesle, pochazi z pocatku 20. stoleti.
Zde Nas bude zajimat pocet schodu z chodniku k zelezne
brane - I. Vedle kostela se nachazi komplex
druheho, byvaleho pivovaru – Emleruv pivovar. Jeden
z jeho majitelu – Frantisek Emler byl znamym malirem a
je razen mezi zname preloucske osobnosti. Pivovar byl zrusen
v roce 1949.
Pokracujeme dale na jihozapad. Co by to bylo za
exkurzi mestem, kdybychom se nezminili o rostu N 50° 02.328
E 015° 33.386. Proc Prelouc a rost? Prelouc patrila od
konce 11. stoleti pod panstvi Opatovicke. Patronem Opatovickeho
klastera byl Sv. Vavrinec.. Sv. Vavrinec byl rimsky klerik, jeden
ze sedmi diakonu. Jeho pribeh se odehrava behem pronásledování
krestanu rimskym cisarem Valerianem. Po papezove smrti byl vyzvan k
vydani cirkevnich pokladu, on je vsak na misto toho rozdal chudym,
za tuto troufalost byl nejdrive krute bicovan a nasledne upecen na
kovovem rostu. S timto atributem – rostem – je
zobrazovan na obrazech, ci sochach. Zde Nas bude zajimat pocet
pricek (pocitame i ram) na rostu uprostred kruhoveho objezdu -
J.
Od rostu budeme pokracovat na jih, dokud se
nedostaneme pred dalsi zajimavou budovu mesta z pocatku 20.
stoleti N 50° 02.220 E 015° 33.485. Jedna se opet
o skolni budovu, tentokrate je to budova byvale Zemedelske skoly,
v soucasne dobe vyuzivana, jedna z preloucskych
zakladnich skol. Zde Nas budou zajimat dva udaje. Na budove skoly
se nachazi letopocet a na brane pred skolou cislo popisne. Jedna
cislice se vyskytuje v techto obou cislech –
K.
Jsme temer na konci okruzni cesty mestem, jeste
pred koncem se ovsem zastavime u posledni historicke budovy mesta
N 50° 02.216 E 015° 33.635. Stavba Sokolovny byla
dlouho provazena neuspechy a nedostatkem financnich prostredku.
Pozemky se postupne vykupovaly v letech 1909 – 1911.
Situace se zmenila az v roce 1926, kdy skolni rada a mesto
Prelouc poskytly kazdy 200.000 Kc. Zde Nas bude zajimat pocet
„soch“ sokolu na strese budovy (sever + zapad) -
L. Jeste muzeme posbirat potrebne indicie
k multi http://coord.info/GC1Y5CZ. Cestou
na posledni zastavku muzeme jeste zaskocit pro http://coord.info/GC1YN7Y.
Nase posledni zastavka bude spojena s odpocinkovou oblasti
Prelouce N 50° 02.128 E 015° 33.828. Vydame se
k rybnicku, kde se posadime v klidu na lavicku, do stinu
korun mohutnych dubu. Zde Nas bude zajimat pocet kmenu okolnich
dubu - M. Nyni mame jiz vsechny potrebne indicie
k vypoctu finalnich souradnic a muzeme je zkompletovat. ZNOVU
PRIPOMINAM, ZE VYSLEDKEM KAZDEHO UKOLU JE VZDY JEN JEDNA CISLICE,
POKUD NENI UVEDENO JINAK, POUZIVAME CIFERACI. KONTROLNI SOUCET
VSECH NAMI ZISKANYCH INDICII JE 66. Jeste nez odejdete vyzvednout
poklad, muzete doprat svym ratolestem, ale i sobe, zabavu na
nedalekem detskem hristi, ktere je jedno z nejvetsich detskych
hrist v CR N 50° 02.188 E 015°
33.857.
Indicie dosadte do vzorce
N (I-C)0° 0D. (A-J)BE
E 01F° CL. (M-H)K (G+H)
Finalni souradnice Nas zavedou jiz mimo samotne
mesto, na misto, z ktereho je krasny vyhled na Prelouc. Je to
2 km vzdusnou carou od posledni zastavky. Pevne verim, ze se Vam
nase spolecne putovani po Prelouci libilo a ze nejste
unaveni.
Preji prijemnou zabavu.
Logujte po obou stranach Logbooku.
Nezapomente si opsat tajne cislo z vicka.