Historie
Prímé
spojení Berlína s Vídní pres Liberec plánovaly nemecké hospodárské
kruhy koncem roku 1860. Krome toho si Rakousko prálo krátké spojení
Vídne s Baltským morem a Severním morem, na než by se mohly
napojit i strední Cechy se svými uhelnými doly a cukrovary. S
prípravou projektu zapocala spolecnost Süd-Norddeutsche
Verbindungsbahn (SNDVB) roku 1865. Jedním z jejích konkurentu byla
spolecnost Spolecnost státní dráhy (StEG). Koncesi k vybudování a
provozování dráhy Víden–Mladá Boleslav obdržela SNDVB
dne 8. zárí 1868. Znojemský viadukt Spolecnost Rakouská
severozápadní dráha (ÖNWB) byla založena 26. cervence 1870 s
cílem vybudovat druhé severojižní spojení v Cechách. Úsek
Kolín–Golcuv Jeníkov byl uveden do provozu v prosinci 1869,
úsek Golcuv Jeníkov–Havlíckuv Brod v prosinci 1870, v lednu
1871 pak úsek Havlíckuv Brod–Jihlava a 23. dubna 1871 konecne
úsek Jihlava–Znojmo. Roku 1908 byl provoz na trati zestátnen.
Odstoupením cásti území po mnichovské dohode prešel úsek
trati od Znojma po Šumnou k Nemeckým ríšským dráhám;
zahrnut byl pod trat 462g Wien
Nordwestbf–Znaim–Schönwald-Frain.[2] Po druhé svetové
válce prevzaly správu Ceskoslovenské dráhy, pozdeji Ceské dráhy a
od roku 2008 Správa železnicní dopravní cesty. Po
železnicní trati Znojmo–Okríšky bývaly vedeny
rychlíky. Ty stavívaly mimo Znojmo a Okríšky též v
Šumné, Moravských Budejovicích a Jaromericích nad Rokytnou.
V posledních svých letech nesl tento rychlík název Dyje. Po roce
1991 zaznamenal tento dálkový vlak výrazný úbytek cestujících,
zejména v úseku Jihlava–Znojmo, a byl v roce 1993
zrušen.[3] Až do roku 2006 jezdíval pár rychlíku
1518/1519, v pátek odpoledne ve smeru z Prahy do Znojma a v nedeli
ze Znojma do Prahy.
Prubeh trati
Železnicní trat vychází ze znojemského
nádraží na sever. Jak se stácí k západu, obchází ze severu
takrka celé mesto po pravém brehu potoka Lesky. Až k zastávce
Citonice trat vede soubežne s Gránickým potokem. Od Citonic k
železnicní stanici Olbramkostel prochází poli. Další
úsek cesty ke stanici Šumná již vede podstatnou merou
lesem nebo po jeho okraji (Šumenský hvozd). Podobne je tomu,
když trat pokracuje k severu ke Grešlovému Mýtu. Za
stanicí Grešlové Mýto trat prekonává Jevišovku.
Výpravní budova stanice Okríšky je na ostruvku obklopeném
kolejištem Dál již trat vede v polích. Poslední
zastávkou v Jihomoravském kraji jsou Blížkovice. Za nimi trat
opouští okres Znojmo a vstupuje na území kraje Vysociny. V
okrese Trebíc prochází trat mezi Castohosticemi a Vescí, pri
níž je zastávka. Od Vescí trat smeruje k severu a stoupá ke
440 m n. m. poblíž Lažínek. Do Moravských Budejovic
vstupuje trat od jihu. Jádru mesta se vyhýbá k západu. Jak prekoná
Rokytku, potkává se k dráhou trate do Jemnice a soubežne vedou
do stanice Moravské Budejovice. Od Moravských Budejovic trat
beží k Lukovu a Bohušicím. Za Bohušicemi se
velkým obloukem dotýká Jaromeric nad Rokytnou, jejichž
železnicní stanice leží v pripojené obci Popovicích. V
Lesunkách prekracuje trat reku Rokytnou a beží na severozápad
k zastávce Šebkovice. Dál vede na sever k Hornímu Újezdu.
Další stanicí jsou Kojetice na Morave. Dalšími dvema
výraznými oblouky trat míjí Kojetice, Mikulovice a Mikulovickou
horu. Až do Okríšek pak trat udržuje víceméne
prímý severozápadní smer. Ze západu míjí Mastník. Ke starecskému
nádraží trat stoupá k úpatí Zadní hory. Po jižním okraji
Cechocovic trat pokracuje ke Steklému rybníku u Hvezdonovic. V tech
je poslední zastávka. Trat se od nich natácí k prímo k severu a
klesá do Okríšek. Jakmile ze západu mine kopec Strážku,
sbíhá se s tratí od Krahulova a spolu obcházejí západní a severní
stranu zástavby Okríšek a ústí do okríšské stanice, v
níž se obe trati spojují.
