Kamenny Ujezd Traditional Geocache

Jiz od pocatku byla obec oznacovana dvema nazvy. Cesky Ujezd vyjadroval zpusob zalozeni vesnice a celeho panstvi panu z Ujezda ve 13.stoleti, kdy nektery z Bavoru ze Strakonic daroval svemu druzinikovi pozemkovy majetek s vesnicemi mezi Vltavou a Malsi, jehoz velikost byla stanovena objetim - ujetim na koni po hranicich, odtud tedy Ujezd. Desitky vesnic se stejnym zakladem nazvu dokladaji, ze to byl zcela bezny zpusob vzniku novych osad v dobach vnitrni kolonizace zeme. Nova vesnice mela jiz od 13.stoleti take soubezne uzivany nemecky nazev - Steinkirchen (kamenny kostel). Dosud dominantni stavba v ramci obce poutala pozornost prave diky materialu a doklada, ze sakralni stavby z kamene na pocatku 13.stoleti byly v teto oblasti spise vyjimkou. Pro odliseni od ostatnich Ujezdu v Cechach slouzily poukazy na polohu u Budejovic, na panstvi krumlovske a v archivnich pramenech nam k bezpecnemu odliseni napomaha prave nemecke oznaceni Steinkirchen. S rozvojem spolecnosti, obchodu a vymeny informaci bylo potreba nazev zpresnit, a tak v 19.stoleti zacina byt za jmeno Ujezd prikladano Kamenny, podle charakteru stredovekeho kostela. Nazev se pozdeji ustalil v nynejsi podobe Kamenny (kostel) Ujezd, nemecky tvar Steinkirchen byl naposledy uzivan behem druhe svetove valky v letech 1939 - 1945.

V prvni polovine 13.stoleti bylo mezi Vltavou a Malsi vymereno panstvi rytiru z Ujezda, kteri meli v erbu znameni strely. Prvni pisemny doklad existence je z roku 1263, kdy je Verner z Kamenneho kostela (Wernherus de Steynchirchen) svedkem pri zalozeni klastera Zlata Koruna. Tehoz roku svedci Michal z Ujezda (Michael de Wgezt) pri prodeji vesnice Zahori klasteru ve Vyssim Brode. Pri obchodni ceste do Rakous vznikla u krizovatky vesnice s velkou obdelnou navsi, kostelem a tvrzi. Rytiri z Ujezda sidlili nejdrive v tvrzi u kostela, po polovine 14.st., v dobe nejvetsiho rozmachu si zbudovali zapadne od vesnice na skale nad Vltavou hrad Maskovec. Postupne vsak chudli a dedickymi podily bylo panstvi zmensovano a ve 20.letech 15.stoleti se nekteri clenove posledni zname generace rodu zivili take prepadavanim kupcu na obchodni ceste kolem Ujezda. Ve 30.letech 15.st. ziskavaji cast a roku 1455 zbyly majetek s vesnici Rozmberkove, kteri tak uspesne pokracuji ve scelovani sveho dominia.
Behem doby doslo k rozvoji a slouceni dvou vsi - Cesnovice a Libsky s Ujezdem. Vesnice tezila z obchodniho ruchu a uzivala, i kdyz zrejme pravne nepodlozene statut poddanskeho mestecka a to az do roku 1464, kdy vyvrcholil spor ohledne miloveho prava a vesnice spadla pod obchodni vliv a omezeni remesel mestem Budejovic. Tehdy bylo v Ujezde 5 sladoven, 24 krcem a domu, kde se senkovalo pivo a nejmene tri hostince. Bez prekazek jako staleti pred tim tu pracovali reznici, krejci, sevci, tkalci, hrnciri, provaznici a kovari. Doslo ke kuriózni situaci, ac byl Ujezd majetkem Rozmberku, pivo sem bylo dovazeno z mesta, nebo jej tu varili a prodavali budejovicti poddani. Situaci, kdy mel zisk z poddanych nekdo jiny, se Rozmberkove snazili zvratit zadosti o povyseni Ujezda na mesto roku 1552. Pokus byl neuspesny a Rozmberkove sve aktivity realizovali na hranici miloveho prava v blizke Plavnici, kde roku 1564 postavil Jakub Krcin z Jelcan dvur s pivovarem, aby ujezdsti kupovali pivo sve vrchnosti. V roce 1579 byly v Plavnici napusteny nove rybniky a vznikl tu mlyn. Roku 1602 ziskal krumlovske panstvi i s Ujezdem cisar Rudolf II. Za tricetilete valky byla ve vsi vypalena a opustena polovina usedlosti. Hlavni silnice, ktera byla v dobach miru zdrojem zisku a prosperity, se behem krute valky stala pricinou upadku, nebot privedla stavovska ci cisarska vojska, jenz bezohledne drancovala mala hospodarstvi. V roce 1622 ziskal krumlovske panstvi knize Jan Oldrich z Eggenberka a roku 1719 prechazi do majetku Schwarzenbergu.
Roku 1849 se Kamenny Ujezd stal samostatnou obci a od 1.listopadu 1975 spravuje tyto obce - Brezi, Bukovec, Radostice, Rancice, Opalice, Kosov, Krasejovka a Milikovice.

Kostel Vsech svatych - neprimo dolozen jako kamenna stavba jiz roku 1263 v predikatu rytire Vernere "z Kamenneho kostela" (de Steynchirchen) na zakladaci listine klastera Zlata Koruna. Patrocinium kostela je pisemne dolozeno az v roce 1383. Jednolodni plochostropy kostel s pravouhlym klenutym presbytarem, sakristii a vezi pred zapadnim stitem. Gotice nalezi sakristie, kneziste s monumentalnim pastoforiem z doby kolem roku 1500. Z mobiliare pak deskovy obraz Madony a torzo sochy Panny Marie s Jeziskem ze 40.let 15.st.(dnes v expozici AJG, Hluboka n./Vlt.) V roce 1520 ulil mistr Bartolomej z Prahy Velky zvon, ktery je zavesen v dolni casti veze. V letech 1690 - 1694 byla pristavena vez, v prvni tretine 18.st. byla rozsirena lod a cely kostel dostal jednotnou barokni upravu. Soucasne vznikl kompaktni barokni mobiliar - 3 oltare, kazatelna, krtitelnice, 4 zpovednice, lavice, varhany a sochy svetcu. Tento kompaktne dochovany soubor byl vazne narusen a poskozen pri neuvazene modernizaci interieru kostela v roce 1995 - presunuta kamenna balustrada z triumfalniho oblouku, ponicena a odstranena kazatelna, odstraneny branky u hlavniho oltare, znicena jedna ze zbyvajicich baroknich zpovednic. V roce 1999 pak byly zcela zbytecne odstraneny puvodni barokni lavice a nahrazeny novymi.

Fara - vznikla nepochybne soucasne s kostelem v prvni polovine 13.st., pisemne je dolozena v roce 1290. Fara stojici severne od kostela, v jadre jeste renesancni byla barokne upravena. Prilehly hospodarsky dvur se zahradou je jako opravna zemedelskych stroju. Prvnim znamym fararem byl Bozdiech (prip.1359). Za husitskych valek byla fara napadena, farar oloupen o knihy a kaplan Ondrej byl zabit kvuli penezum. Farar Jan Pryndl dokoncil roku 1427 na hrade Maskovci opis Zlate legendy Jacopa de Voragine. V letech 1681-1695 tu byl fararem knez a spisovatel Jan Florian Hammerschmidt. V letech 1705-1737 spravoval zdejsi farnost Jan Josef Zavadil, ktery inicioval a castecne dotoval barokni prestavbu kostela. V roce 1800 byl na faru jmenovan spisovatel Antonin Puchmajer, ktery odtud do roku 1804 vedl cilou korespondenci s Dobrovskym a dalsimi prateli. Roku 1933 byl presentovan fararem v K.Ujezde razovity Jan Evangelista Eybl, ktery je znam jako postava Haskovy knihy Osudy dobreho vojaka Svejka. Po smrti farare Karla Kubicka roku 1990, po vice jak sedmi a pul stoleti prestala fara slouzit jako sidlo duchovniho spravce a farnost je administrovana z Borsova nad Vltavou. Od roku 1996 spravuje farnosti Kamenny Ujezd, Borsov nad Vltavou a Doudleby - O.Praem. Hugo Josef Pitel (*1928)

Skola - byla v Kamennem Ujezde jiz ve stredoveku. "Stara skola", trojtridni se nachazela mezi kostelem a farou v cp.22, ctvrta trida se od roku 1898 nachazela v cp.31. V roce 1942 byla dokoncena nova skola. 11.kvetna 1945 probehlo ve skole setkani zastupcu sovetske a americke armady a byla podepsana kapitulace nemeckeho vojska. V listopadu tehoz roku byla skola rozsirena na mestanku. Pristavba z roku 1961 ustoupila pro staticke poruchy nove pristavbe z roku 1997, o rok pozdeji byla dokoncena nova telocvicna.

Bozi muka - v obci se nachazeji ctyri bozi muka. V parku na Namesti stoji zulova na tordovanem sloupku ze 16.stoleti, jedny z nejstarsich v jiznich Cechach. Ve vyklenku byvala barokni soska sv.Jana Nepomuckeho, zcizena roku 1994. Jizne od stredu obce stoji bozi muka datovana 1776. Treti se nalezaji na rozcesti u skoly. Posledni bozi muka "u sv.Antonina" datovana na soklu 1856 byla v cervenci 2000 povalena a zcizena jim horni cast s krizkem.

Posta - C.k. postovni urad tu byl zrizen roku 1869 v cp.79, pak ale premisten do vystavne budovy cp.31 na vychodni strane Namesti, ktere se dosud rika "Stara posta".

Vybavenost - V roce 1995 byl uveden do provozu dum s pecovatelskou sluzbou. V dubnu 2000 byla dokoncena prestavba pavilónu C materske skoly na malometrazni byty. V roce 2001 byla dokoncena prestavba cp.67 na obecni byty a prostory pro obecni knihovnu. Obecni urad sidli v byvale budove Kampelicky na Namesti cp.220, ve stejnem objektu se nachazi ordinace praktickeho a detskeho lekare a zubare. V obci pusobi zemedelsky podnik Konsivia s.r.o., tovarna na vyrobu gastronomickych potreb Gastro a nekolik drobnych podnikatelu. Prodejna Jednoty nabizi sortiment potravin a drogerie, dale je tu posta, lekarna, prodejna zdrave vyzivy, prodejna potravin, kvetinarstvi, drogerie, holic, 4 hospody a vinarna.