ŽUDR

Na úvod popisu našeho Žudru tu mám moc pekný úryvek z jedné hodne staré knížky:

Vite, co je žudr? To je takovy kvelbeni pred domem, zlášc to panovalo na našéch dedinách. Ale za našéch dob nandete žudr jož jenom málohde. Tém vzácnéši je to po tom ve meste. A tož teda takové žudr - ale veleké - má ešce dum, co stoji na roho plomlovské a mlénské holece v Prostijove, alebo tam taky rikajó moc "pod cerném orlem". Pane, to máte ešce dukladné staromešcanské dum s velekém dvorem a zahradó jak nehde na panskym statko. To néni takové dvorek jak dlan, co bévají pre tech ostavách ve mestech. Tam dež prende sedlák, tož se tam aspon citi jak doma. A v tem dome je starodávni vehlášená hospoda a majitelem všeckyho je pan Šcepán Kožošnicek, osedlé mešcan prostijovské - nevim, néni-le taky holecnim hétmanem - muj verné brstevnik a kamarád.

Úryvek z knihy Samó tíhó (1903, kapitola Pod žudrem) od Jana Spácila-Žeranovského

Žudr (nekdy též žudro) je mohutný ctvercový nebo obdélníkový jednopatrový prístavek pred obytnou budovou statku. V jeho prucelí býval klenutý vstup, postranní zdi mívaly jedno polokruhové okno. Vznikl tak prostor, který bychom mohli prirovnat k dnešní hale. Funkce žudru byla predevším praktická. V jeho prízemí se obyvatelé domu i jejich sousedé mohli scházet k prátelskému posezení, protože byli chráneni pred sluncem i nepohodou. V prvním patre žudru obvykle bývala uskladnena veškerá úroda, bylo tedy sýpkou i komorou. Z praktického hlediska to bylo velmi úcelné, protože se tato místnost nacházela prímo nad nevytápeným prostorem.

Prostejovský žudr vychází ze stredu stavení a má ze všech trí stran otevrené vstupní oblouky. Okna prvního patra jsou natolik velká, že lze predpokládat, že se tam místo obvyklé komory nacházela obytná místnost. Dnešní podobu dum získal prestavbou v 18. století. Zachoval si pudorys ve tvaru písmene T se symetricky vystupujícím žudrem. Budova je velmi cenena pro své stárí - je nejstarším dochovaným domem za hradbami mesta. Puvodní stavba pochází z konce 15. století. Z písemných pramenu lze existenci domu doložit už v roce 1499, kdy jeho tehdejší majitel Kristian Sladovník získal od Viléma z Pernštejna „krcemní právo“, t.j. právo varit a šenkovat pivo. O pozoruhodném stárí objektu svedcí i to, že pri jeho rekonstrukci, zahájené v roce 2002, bylo na zdech objeveno místy až patnáct vrstev omítek.

V soucasné dobe je dum se žudrem v soukromém vlastnictví a stále slouží svému puvodnímu úcelu - pohostinství.

Keš

Keš patrí do volné série Starý Prostejov - bookmark.

Keš je odlovitelná z volne prístupného chodníku, rozhodne není vubec nutné vstupovat na soukromé pozemky ci nejak prekonávat plot. Umístení je zvoleno tak, aby z nej bylo prímo videt na Žudr, bohužel to má za následek dost mudloidní místo, budte proto prosím maximálne opatrní. Zvlášte pozor na studenty obchodní akademie, které by vaše cinnost mohla zajímat a mít neblahý dopad na životnost kešky.

Místo kam keška patrí vrátit je jasné, jinde ani držet nebude. Pokud vám náhodou spadne, tak snad nebude problém ji zvednout a umístit kam patrí, takže by nemuseli mít problém ani kaceri s nicky zacínajícími na "u". ;)

Hodne štestí pri lovu.

Použité zdroje:
Zmizelá Morava: Prostejov, Hana Bartková, 2007
Slavné stavby Prostejova, Dagmar Rohácková, 2009