MALÉ CHVOJNO
(Klein Kahn, 1546, 411-440 m. n. m.)
Ves je zminována v r.1487. pri potucku protékajícím vsí smerem do Klíšského potoka. Leží podél staré Solné cesty vedoucí ve smeru Ždárek-Ždár-Libouchec-nemecká hranice. V roce 1546 patrila cástecne k panství Predlice, bratru Adama a Vladislava Kölblu z Geisingu a cástecne k panství Krupka. Hospodárský dvur v horní cásti vsi prináležel k panství Krásný Les. V roce 1591 zde byla doložena i tvrz Rudolfa Kölbla z Geisingu. V roce 1618 Prokop Dvorecký z Olbramovic prodal ves, díl vsi Delouš, Kamenice a Roudné Václavu st. Štampachovi, ale tomu bylo v roce 1623 zboží zkonfiskováno a prodáno jeho manželce Barbore, rozené z Malešic, protože jako katolicka slíbila vychovat svých 12 detí v katolické víre. V konfiskacním protokolu z r. 1623 bylo uvedeno, že i Václavu st. Kölblovi z Geisingu byla cást vsi zabavena spolu s tvrzí v Ceském (Velkém) Chvojne. Ves získal František de Couriers a spojil ji s panstvím Krásný Les. (Tvrz zanikla beze stopy asi v 17. století). Duležitosti získala ves až po výstavbe dráhy Duchcovsko-Podmokelské, jež zde byla se spádovou železnicní stanicí otevrena dne 2.10.1871. Od roku 1957 byla osadou a od r. 1998 je cástí obce Velké Chvojno.
Místní cást Malé Chvojno v soucasnosti
Malé Chvojno není nejmenší obcí chvojenska jak by název napovídal. V minulosti to byla „prumyslové vesnice“, kde stálo nekolik továren, jiste pro výhodnou polohu na ose jednokolejné železnice, dnes prezdívané „Kozí dráha“, jejíž osud je dnes nejistý. Dnes je jedinou vetší pracovní príležitostí provoz firmy LITH s.r.o., která zpracovává zeminu na známé stelivo pro kocky /lidove u nás nazývaný „kockolit“./ V roce 1999 byl zrekonstruován rybník /neboli požární nádrž/ v centru obce. I zde pribývají novostavby domku. Na okraji obce je možné spatrit stáda ovcí a koz soukrome hospodarícího zemedelce P. Hejduka. V areálu bývalého ZZN u nádraží je dosud prodejna staviv, kterou lidé ze chvojenska rádi využívají. V Malém Chvojne je krámek, má zde sídlo firma Majamont a další.