Kostelicek u Hranic Multi-cache

Vlivem težby vápence v nedalekém lomu Skalka docházelo po desetiletí k narušování statiky Kostelícka, pri poslední generální oprave v letech 1987–1988 byla celá budova stažena ocelovým lanem. Matka Boží Hranická Kostelícek byl centrem místního kultu Matky Boží Hranické, tedy posvátné sochy z lipového dreva vysoké 114 cm, jejíž vznik spadá do druhé poloviny 15. století. Poute k této soše pretrvaly i príklon Hranicanu k evangelické reformaci, která mariánský kult v katolické podobe odmítala. Nejvetší rozkvet kultu Panny Marie Hranické zažil Kostelícek na konci 17. a zacátku 18. století, nikdy však nedosáhl významu velkých barokních poutních míst na Morave. Podobu tehdejší zbožnosti nám zachoval ve svém životopise hranický spisovatel Josef H. A. Gallaš. Když se v roce 1756 narodil, porodní bába nesprávne odstrihla pupecní šnuru, takže „vznikl na onom míste velmi bolestný vred, kterýž se za celých šest nedel zahojiti nechtel a mou telesnou sílu tak náramne vysál, že rodicové o mém živobytí pochybovali a mne Rodicce Boží pred jejím obrazem (sochou) u Kostelícka pod lesem zaslíbili, skrze jejížto prímluvu nejen vred brzy se zahojil, nýbrž i má telesná síla tak velmi viditedlne pribývala, jakž mi otec vykládával, že se nad tím nemálo podivili.“ V prípade nemoci postupovali rodice stejne: „K užívání lékarství (léku) nebyl jsem mnoho nucený; to ale vím, že mne rodicové k Maticce Boží zaslíbili, a když jsem okrál, voskovou obet u Kostelícka pod lesem složili.“ S promenou barokní zbožnosti na konci 18. století kult Matky Boží Hranické ustupoval, až nakonec zcela vymizel. Posvátná socha bývala umístena na bocním oltári v místech, kde se dnes nachází oltár s obrazem sv. Antonína z Padovy. V roce 1953 byla socha prenesena do hranického farního kostela, dnes se nachází v depozitári Arcibiskupství olomouckého.

Kostelícek je soucástí sakrálního areálu, stojícího na úpatí Hluzovského kopce. Krome Kostelícka jej tvorí predevším kaple sv. Antonína z Padovy, objevující se v pramenech poprvé v roce 1658, tehdy už ovšem byla opravována. Už v roce 1786 však byla kaple v rámci josefínských reforem odsvecena a poté sloužila jako skladište strelného prachu. Až roku 1824 byla zásluhou nekolika hranických meštanu opravena a vrácena puvodnímu bohoslužebnému úcelu.

Za kaplí se kdysi nacházela jeskyne, která sloužila jako obydlí místních poustevníku. Poustevníci V letech 1686–1707 se zde poustevnickému životu venoval kapucínský mnich Havel, jenž dríve býval v Hranicích krejcovským mistrem. Po jeho smrti obnovil poustevnu polský knez Šebestián Srzemský z Krakova, který se puvodne lécil v nedalekých teplických lázních. Ten v roce 1738 vystavel okolo hrbitova krížovou cestu, zemrel roku 1766 a byl pohrben v Kostelícku, kde se dodnes nachází jeho náhrobek. V roce 1767 zde žil poustevník Václav Dura a po nem tri laictí mniši – Pavel, Antonín († 1784) a Felix. S nimi poustevnická tradice na Hranicku na konci 18. století mizí.

Hrbitov u Kostelícka existoval již na konci 15. století, kdy zde byli pochováváni príslušníci hranické jednoty bratrské. Dochované nejstarší náhrobky pocházejí z druhé poloviny 19. století. Umelecky nejhodnotnejší náhrobky zdobí hroby Klementiny Geislerové s andelem (1864, c. 364–366, dnes rodina Kohoutova), Josefa Ochmana se ženou obklopenou detmi (60. léta 19. století, c. 143), Antonína Kunze s truchlící ženou a portrétní plaketou (1910, c. 271–274), Prokopa Zapletala s dvojportrétem (1920, c. 174–175) a Václava Jonáše s figurou atleta (1925, c. 172). Sochy na hrbitove predstavují Kalvárii (Kristus s matkou Marií a ucedníkem Janem) z roku 1786, sv. Cyrila a sv. Metodeje z roku 1885 a novodobou sochu sv. Terezie z Lisieux.

Na úvodních souradnicích N49°33.047 E017°45.446 naleznete informacní tabuli. Prohlédnete si fotografie v spodní cásti tabule a jejích ocíslování. Prirazením jednotlivých císel fotografií k správným popiskum získate jednoduchý klíc k výpoctu finálních souradnic.

hrob Klementiny Geislerové s andelem A

budova kaple Sv. Antonína z Padovy B

posvátná socha z lipového dreva C

nejstarší náhrobky pocházející z druhé poloviny 19. století D

hrob Václava Jonáše s figurou atleta E

první kaple krížové cesty vlevo od vstupní brány F

oltár s obrazem sv. Antonína z Padovy G

budova kostela Narození panny Marie (soucasná podoba, ne historicka fotografie ! ) H

I=A-(C+H)

J=B-G

K=B-E

L=F-C-A

M=D-A

N=C*H

Finálka je ukrytá na souradnicích N49°33.IJK

E017°45.LMN

At the starting point N49°33.047 E017°45.446 you will only find an information panel with several photos. Have a look at the pictures and their numbers in the lower part of the panel. You should attach number of a photo to suitable text. The answer is hidden in the information given on the panel.

the grave of Klementina Geislerová – an angel A

the St. Anthony of Padua Chapel B

the sacred statue from lime wood C

the oldest preserved tombstones from the second half of the 19th century D

the grave of Václav Jonáš – a figure of an athlete E

the first chapel of the Cross F

the altar with a picture of St. Anthony of Padua G

the building of the Church of the Birth of the Virgin Mary (contemporary photo)H

I=A-(C+H)

J=B-G

K=B-E

L=F-C-A

M=D-A

N=C*H

The final coordinates are: N49°33.IJK E017°45.LMN