-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Hradec u Repice
Místo kam vás touto keškou chceme zavést, se nachází nedaleko Strakonic. U približne dvou kilometru vzdálené vesnice Repice, se rozléhají severovýchodne tri kopce: Hradec (513m), Jaslov (521m) a Ostrý (522m). Práve Hradec, ackoliv je svou výškou nejnižší, si vybrali starí Slované jako své sídlo. Duvodem proc se tento kopec stal místem zbudování hradište, muže být fakt, že se nachází nejblíže k dnešní strakonické kotline a poskytoval tak dobrý výhled na prípadné neprátele. Strategické umístení hradište na Hradci také umožnovalo mít dohled nad dalšími dvema hradišti, a to Hradište u Sousedovic a Horu u Katovic. „…obe tyto hradište dobre pozorovati možno z Hradce, takže mezi všemi tremi hradišti možno bylo udržovati signálové spojení, ve dne kourem, v noci ohnem.“(Dubský, 1928)
Svahy Hradce jsou smerem k Domanicím, k Ostrému a na jih strmejší a kratší a spolecne s prilehlými kopci Ostrý a Jaslov chránily akropoli. Vrchol Hradce má nepravidelný oválný tvar. Opevnení tvorily dva valy a tri rady palisád. Vnejší val mel obvod o délce 432m a vnitrní 322m. Uvnitr hradište posilovaly obranu príkopy, kterými byly valy obehnány. Ješte dnes zde mužeme najít pozustatky kamenného valu, který byl pravdepodobne soucástí hradište. Akropole Hradce mela nekolik bran. K jedné dodnes stoupá stezka z jihovýchodní strany. Vstup predstavoval srub (nebo vež) o rozmerech 6x8m.
Archeologický výzkum ukázal, že zrejme došlo k násilnému zániku akropole, nebot se našly zuhelnatelé kmeny, které byly soucástí drevené vrchní konstrukce. Význam hradište na Hradci zanikl spolecne s hradištem u Sousedovic behem 10. století
Díky úlomkum keramiky, které se zde pri archeologických výzkumech našly, mužeme datovat osídlení do 9. století. Keramika se vyznacovala zdobením vlnovkami, pruhy a krátkými cárami. Archeologické výzkumy této lokality provádel Bedrich Dubský. Hradec u Repice podrobne popisuje ve svém spise Slovanský kmen na strední Otave vydaném roce 1928. Pruzkum Hradce podnikl také Mgr. Jan John, Ph.D. Jeho clánek o Hradci najdeme v knize Archeologické výzkumy v jižních Cechách (2007) pod názvem Vizuální a radiový pruzkum opevnení rane stredovekého hradište u Repice (okr. Strakonice).
O Hradci se udržely dve povesti. První významnejší je zapsána v kronice obce Repice a ve školní kronice. Uvedu z ní hlavní cást: „Pred dávnými a dávnými léty stál na tomto vrchu pevný hrad, ve kterém prebýval zlý rytír, který se svou loupežnou rotou okolí znepokojoval. Na domlouvání své choti a dcery nedbal. Ze zlata, kterého mnoho nakoristil, dal si zhotoviti zlaté sedlo, kterému pricítal divotvornou moc, bez neho nikdy nevyjel a též nebyl nikdy premožen. Na výpravách jímal mladý silný lid a nutil ho k poslušnosti. Svou chot a dceru, jichž napomínání déle snésti nemohl, dal zároven s neposlušnými zajatci povražditi. Brzy potom podaril se mu výnosný lup. Proto rozjaren castoval na Hradci celed svou pitím. V noci však byl hrad prepaden, dobyt, opilí strážci i s pánem usmrceni, hrad zapálen a poboren. Od té doby zustal pustý. Zlaté sedlo a poklady pochovány byly ve zrícenine a nacházejí se tam dosud. Jsou hlídány velkým cerným psem, respektive duchy.“
Druhou povest slyšel B. Dubský od stareny z Domanic: „Byly tri sestry, pohnevaly a rozešly se, každá vystavela sobe hrad; jedna v Domanicích, jedna na Hradci, jedna v Repici. Mezi hrady však byly tak husté lesy, že o sobe nevedely.“
Použitá literatura:
Dubský, B. (1928). Slovanský kmen na strední Otave. Strakonice.
internet
Additional Hints
(No hints available.)