Toto je první keš minisérie "jihočeské hvězdy", jejímž cílem je seznámit vás se základy astronomie a dokázat, že pozorování noční oblohy není žádná magie pro pár vyvolených. Obzvláště dnes, v době počítačů, gps a chytrých telefonů, se mezi souhvězdími může zorientovat opravdu každý.

Orientace v mapě

Sérii začneme tím zcela zásadním, a zároveň každému geolovci nejbližším - orientací v mapě. Když hledáte keš, zjišťujete souřadnice a prohlížíte mapu. Když hledáte hvězdu, tak jste na tom úplně stejně.

Celý text bude odkazovat na tento kousek hvězdné mapy. Proto si nejlépe obrázek otevřete do nového okna, úplně ideální by pak bylo, abyste si obrázek vytiskli a po celou dobu ho měli přímo před sebou (pokud by kvalita tohoto obrázku vašim očím nepostačovala, můžete stáhnout i originální sken (9MB)).

Systém souřadnic

Stejně jako zeměpisné souřadnice mají délku a šířku, tak i hvězdné souřadnice mají jejich analogie.

Deklinace

Zeměpisnou šířku rozlišujeme severní a jižní, ve stupních od 0° do 90°. Ve hvězdné mapě jí odpovídá tzv. deklinace δ. Ta se také udává ve stupních od 0° do 90°, a dělí oblohu na severní a jižní polokouli. Stupně severní deklinační šířky se označují znaménkem +, jižní se pak označují -. Ve výřezu mapy vidíte deklinační osu popsanou na levém okraji stupnicí +30°, +20°...-20°.

Rektascenze

S analogií zeměpisné délky je to ve hvězdné mapě složitější. Z hodin zeměpisu znáte západní a východní délku, na každou stranu od Greenwiche od 0° do 180°. V astronomii by toto dělění bylo nepraktické. Místo stupňů je obloha kolem dokola rozdělena na 24 hodin! Tato souřadnice se nazývá rektascenze α. Na obrázku vidíte část rektascenční osy v rozmezí od přibližně 9h do 12h30min popsanou stupnicí na horním okraji.
Tato stupnice je velmi praktická - platí totiž, že se po uplynutí jedné hodiny obloha otočí právě tak, že na daném místě uvidíme nyní hvězdy, které mají rektascenzi právě o jednu hodinu vyšší. Za dvě hodiny na tom místě pak uvidíme hvězdy s rektascenzí o dvě hodiny vyšší. A tak dále. Za 24 hodin se pak obloha otočí dokola a my se na mapě dostaneme zase na to místo, na kterém jsme začínali.

Směry

Stejně jako na zemské mapě, tak i na obloze rozeznáváme světové strany. Sever je nahoře, jih dole. Západ je však v našem výřezu mapy vpravo a východ vlevo (neplatí obecně, pro náš případ však ano). Západ a východ jsou tedy vůči klasickému atlasu přehozené (je to kvůli tomu, že v případě klasické mapy koukáme jakoby z vesmíru na zemský povrch, kdežto na nebe naopak z povrchu směrem do vesmíru ven). Jsme zvyklí, že východní říše - Japonsko - je v atlasu vpravo. V naší mapě jsou ale hvězdy u pravého okraje na západě - a jak se otáčí obloha, tak i první zapadnou za obzor.

Objekty na mapě

V zeměpisném atlasu máme státy a města - v nebeském atlasu představují státy souhvězdí a města jsou hvězdy v nich.

Souhvězdí

Souhvězdí si člověk běžně představuje jen jako nějaký obrazec, spojnici hvězd. Doslova však souhvězdí představuje plochu - přesně ohraničený kus oblohy (a je tak skutečně analogií státu v běžném atlasu).
V naší mapě jsou hranice souhvězdí vyznačeny červenými vodorovnými a svislými čarami. Tyto hranice mj. určují, do kterého souhvězdí každá hvězda (analogie města) patří. Takto všechny hvězdy leží v nějakém souhvězdí, byť třeba přímo nejsou součástí obrazce. Takže notoricky známé souhvězdí Velkého vozu netvoří jen těch sedm hvězd, které tvoří obrazec, ale mnoho dalších, které se nachází uvnitř obrazce a v jeho blízkém okolí.

Hvězdy

Hvězdy jsou v našem mapovém výřezu znázorněny kolečky různých barev a velikostí. Čím je kotouček větší, tím je hvězda jasnější.
Jasné hvězdy jsou označeny písmeny řecké abecedy, ty nejjasnější mají i svá jména.

Ostatní objekty

Na mapě vidíte i další nebeské objekty, např. červené oválky či zelená okruží. O těch možná v dalších dílech série, dnes si jich nevšímejte.

Otázky ke keši

Přečtením řádek výše jste absolvovali rychlokurz orientace ve hvězdné mapě. Snad jste si zapamatovali, že souřadnice astronomických objektů se udávají v jedné ose ve stupních od +90° do -90°, a ve druhé ose v hodinách a minutách od 0 hodin do 24 hodin. Že souhvězdí jsou vlastně plošné útvary, a že hvězdy jsou na této mapě znázorněny barevnými kolečky. Tyto znalosti budete potřebovat k vyluštění souřadnic.

Všechny otázky se budou vztahovat k důvěrně známé části hvězdého atlasu.

Otázka A

• α (A=7)
• κ (A=3)
• ϕ (A=0)

Otázka B

• α (B=9)
• κ (B=5)
• ϕ (B=2)

Otázka C

• Lev (Leo) (C=0)
• Sextant (Sextans) (C=4)
• Pohár (Crater) (C=7)

Otázka D

• nejdříve zapadne Alphard, jako druhý Regulus a poslední zapadá Denebola (D=1)
• nejdříve zapadne Denebola, jako druhý Alphard a poslední zapadá Regulus (D=6)
• nejdříve zapadne Denebola, jako druhý Regulus a poslední zapadá Alphard (D=9)

Otázka E

• přibližně v 11:50 (E=8)
• přibližně v 10:10 (E=4)
• přibližně v 1:40 (E=2)

Otázka F

• Alphard (F=3)
• Regulus (F=5)
• Denebola (F=7)

Souřadnice keše

Keš se nachází na souřadnicích N 48° 58.ABC E 14° 26.DEF.
Pokud si nejste jisti, odpověděli-li jste na všechny otázky správně, pak by vám snad mohla pomoci informace, že kontrolní ciferace všech čtrnácti číslic souřadnic keše je 6.

Série "Jihočeské hvězdy"

Série je dokončena a má čtyři části:

• Hvězdy alfa delta
• Hvězdy první velikosti
• Hvězdy hluboké daleké
• Hvězdy první noci