"Kat a popravište!
Jaké to hruzné predstavy vyvolávají tato dve
desná slova, jak zachví se pri nich mysl každého cloveka,
pomnívajíc jen na mucení, lámání údu, vešení, stínání,
ctvrcení a všecky ty nelidské tresty smrti, jakými bývali
zlocinci za drívejších casu popravováni!
Za onech casu byl tudíž kat všedním
zjevem pro ostatní spolecnost obcanskou, avšak zjevem tak
príšerným, že vyloucen byl ze stredu jejího, nebot
odedávna byl necestný i on i všekeren rod jeho.
Kat nesmel vkrociti do krcmy verejné, nesmel
vycházeti z mesta ani do neho vcházeti branou obecnou, nýbrž
jen brankou neb fortnou rasovskou. Již pouhé dotknutí osoby
jeho cinilo každého jiného clovekem necestným a jen pod
rouškou noci pricházeli k nemu ti, kdož mastím a lékum od
neho pripravovaným pripisovali úcinek hojivý. Ba i v kostele smel
dlíti jen v odlehlém koutku pod kruchtou a pristoupiti k prijímání
svátosti oltární teprv tehdáž, když všecka obec byla
již svatyni Páne opustila. Dítky katu smely vcházeti ve snatky
opet jen se syny a s dcerami katu jiných, a kdo by byl zemrelého
kata chtel provoditi pri pohrbu na vyhrazený pro nej necistý kout
hrbitova, musil se bráti pred rakví, nebo kdo by za ní byl krácel,
již sám se stal necestným, jako telo katovo i po smrti
ješte necestné bylo."
J. Svátek Pameti Katovské rodiny Mydláru v
Praze
"Náš príbeh zacíná v
rozbresku krutého rána 21.6.1621. Pod popravcím lešení na
staromestském rynku stály otevrené rakve, pripravené prijmout tela
osmadvaceti ceských pánu, výkvetu ceského panstva, šlechty a
meštanstva.
Sedmadvacet rakví bylo pri hrozné staromestské
exekuci naplneno, jen jeden jediný, starický Jan Theodor Sixt z
Ottersdorfu, dostal milost v doživotním žalári. Ctyri
mece spotreboval mistr popravcí na setnutí ctyriadvaceti hlav a
utetí desítky rudou, kterým byly tresty odsouzencu, pred vlastní
popravou nebo po ní, zostreny. Také rozctvrcení tela doktora
Jesenia hodne otupilo ostrí katova mece. Ctyri mece a tri oprátky
potreboval kat Jan Mydlár toho hruzného cervnového dopoledne a
trikrát dovolili páni exekutori unavenému katovi odpocívat. Pred
každým švihem mecem, šeptala katova ústa za
šarlatovou kuklou:´Odpust bratre!´ a odsouzenec tiše
odpovídal" ´Je ti odpušteno, jen povinnost svou po krestanskou
vykonej.´ Druhý den ukoncil kat nikde dosud nevídanou exekuci
za jazyk pribitím Jana Diviše a vymrskáním dalších trí
odsouzencu z mesta. Evropa se otrásla hruzou a zeme ceská horce
plakala. Po case pak staromestský kat z Prahy zmizel.
Podle povesti, utekl se pražský kat práve
do bilichovských lesu a v jeskyni lesního údolí žil po dlouhá
léta sám, doprovázen pouze verným psem. Lid z okolních vsí jej znal
pod jménem Gothard a kdykoliv se podivná dvojice v nekteré ze vsí
objevila, lidé jim vycházeli vstríc, se zvedavostí a také s
potrebným jídlem, za které Gothard vždy poctive zaplatil. Za
ducha jakéhos, za ochránce svého jej lidé považovali,
zvlášte ti, co jen o nem slýchali.
Když potom v roce 1639 vtrhli do zeme
Švédové, uchránil Gothard pred jejich oddílem, vedeným jedním
z ceských emigrantu, Tejnici pred vyplenením. Ukryl také obyvatele
Tejnice a stejne tak osadníky dalších vesnic ve svém údolí.
Tam prežili hruzy cizáckých vpádu a uchránili si alespon holé
životy."
L. Dobner O údolí zvaném "V Gotharde"
My jsme se rozhodli Vás pozvat na procházku
Bílichovským údolím až do míst, ve kterých se kdysi kat Mydlár
ukrýval. Keška Vás zavede k další studánce v tomto údolí
a to prímo k pramenum Zlonického potoka. Jako prístupovou cestu
máte možnost zvolit bud procházku z nejbližší
vesnice Bor nebo využít doporuceného parkovište na N50°
15.411 E013° 55.002 a vžít se do událostí, které se tu dely v
17. století a soucasne si odlovit i pár kešek po ceste a
prípadne i nekteré indicie multikešek, které tudy vedou
;-)
Berte v potaz,
že pod stromy zrejme lepší signál, než presnost 19m
nechytíte, proto radeji využijte fotohint.
|