Zidovsky hrbitov Traditional Geocache

Z dochovaných archivních pramenu nelze dnes presne urcit vznik Rokytnice. Její pocátky lze datovat na prelom 13. a 14. První zmínka o tehdy uhlírské osade je datována z roku 1318. V polovine 16. století zde pusobila sklárská hut. Puvodní osídlení obyvatel bylo nemecké, po roce 1945 bylo provedeno dosídlení ceským obyvatelstvem. Od r. 1712 žilo v Rokytnici také nekolik židovských rodin. Vlastník tehdejšího panství hrabe Nostitz jim povolil zrízení vlastního hrbitova. Židé meli vyclenenou ulici od budovy dnešní pošty smerem k Dolní Rokytnici. Dodnes je v jednom z domu dochováno torzo jejich ocistné lázne - Mikve. Další významnou židovskou památkou byla synagoga pocházející z r. 1868, která byla nacisty vyplenena v prosinci 1938. Pozdeji byla adaptována na obytný dum.Období druhé svetové války je však pro zbytek židovské komunity pohromou – odsunem do koncentracních táboru. Náhrobky z židovského hrbitova byly dokonce použity na dláždení dvoru v centru mesta. V nedávné dobe však prošel hrbitov cástecnou rekonstrukcí.

Z mestské knihovny se dozvídáme, že se první židé usídlili v Rokytnici koncem 17. Století. Jeden zdroj uvádí rok 1697 na povolení místního hrabete Christoph Wenzel z Nostitz (listina „Hoher Bewiligung und Consens). 8 židovských rodin si zakoupilo domy v ulici Untergasse (pozdeji Niedergasse a posléze Židovská ulice). Vlastnili obe strany této ulice. Brzy ale prišli do Rokytnice další židovské rodiny. V roce 1718 se obrátili na magistrát a meštany s prosbou o založení „místa pro pohrbívání jejich mrtvých“. Vyjednali si cást louky za mestem za úcelem založení židovského hrbitova. O této skutecnosti byl schválen protokol, který byl uschován v mestském archivu a mel následující podobu: „Následkem toho, že rokytnické židovstvo nekolikrát spolecne prišlo prosebne k meštanum mesta Rokytnice, ohledne pohrebište na mestském pozemku z mestských luk, byl se svolením výše vzpomínaného hrabecího panstva privilegován pozemek k takovému pohrbívání v celkové šíri 19 a ¾ loktu a v celkové délce 23 loktu v rozmeru 115,5 ctverecního sáhu. Ale prece s výhradou: ne do osobního vlastnictví, nýbrž kdyby se mela udat nejaká rozepre, tak má mesto cinit a znovu nechat takovýto kus zeme odmerit, a téže moci znovu kasírovat.“ Židé byli ochotní platit za pohrebište nájemné ve výši 30 krejcaru rocne a zavázali se, že nebudou na tomto pozemku bez vedomí panstva nic stavet. Koncem roku 1718 bylo zaplaceno první nájemné.