Jednov je obec na Konicku, patrící pod Suchdol. Ovšem, ze trí spojených obcí Suchdol-Jednov-Labutice a místní cásti Suchdolu Klárky, je asi nejvýznamnejší. Je tu obecní úrad, pošta, technická památka vetrný mlýn a také poutní kostel Navštívení Panny Marie a Mariánská zahrada. A práve tam vás zavede tato keš.
Legenda o vzniku poutního místa
V místech, kde se rozkládá Jednov, rozprostíraly se v dávných dobách hluboké lesy, které však postupem doby zmizely a usadili se tu lidé. Protože se zde pásli vepri, ríkalo se tomuto místu „Na sviním“. Odedávna tu vyveral pramen dobré pitné vody, který prýštil pod tremi starými habry a ani v nejvetším suchu nevysychal. Jednou pozde vecer šel kolem pramene mlynár Martin Kroutil. Když prišel až k prameni, uvidel v korunách temných habru podivnou zár a v té podivné zári Pannu Marii Sedmibolestnou. Chvíli se díval na to zjevení, pak zbožne poklekl a pokrižoval se. Panna Maria zmizela a mlynár se vydal domu, a protože to byl muž bohabojný, pokládal to za Boží vnuknutí, a dal proto pramen od bahna vycistit. Jaké bylo jeho prekvapení, když pri cištení vytrysklo ze zeme sedm pramenu! Na památku nocního zjevení zde také postavil kapli Panny Marie Sedmibolestné. Od té doby se tu událo mnoho a mnoho zázraku. Lidé z celého okolí zkoušeli vodu a lécili jí všelijaké neduhy. Místo nazvali „Svatá voda“. Uzdravila se zde i pruská šlechticna z rodu Ainseru a jako podekování venovala pro kaplicku drevenou sochu Panny Marie Bolestné. Podle ní se také zacalo osade ríkat Ainsersdorf. Všechny zázraky oznámil konický farár konzistori v Olomouci, která rozhodla, že má být pramen vysvecen, zároven ale mela být socha Panny Marie prenesena do dustojného prostredí, do kostela sv. Martina ve Ptení. Ale sotva byla socha odvezena, do rána zmizela a opet se octla v kaplicce nad studánkou. Prenesli ji podruhé, dopadlo to však stejne. Lidé považovali událost za znamení, že Panna Marie chce zustat v Jednove. Sama konzistor nechtela vyšší vuli vzdorovat a dovolila klášteru sv. Kláry postavit zde kostel a jmenovat pri nem kneze. Od té doby zacaly do Jednova chodit poute. A svatá Panna zjevuje se prý stále zbožným verícím… Proto si mnozí nabírají zázracnou vodu do sklenic a berou si ji domu. Zmrzne-li voda ve sklenici a podívá-li se zbožný verící proti východu, uvidí ve sklenici obrázek Panny Marie.
Kostel Navštívení Panny Marie a kaple Svaté Markéty
Na míste dnešního kostela stála kdysi drevená kaplicka. Podle dochovaných zápisu ji nad studánkou skutecne postavil Martin Kroutil jako vyjádrení úcty k Panne Marii. Pozdeji snad pribývá do kaplicky milostná drevená soška a ke kaplicce zacínají putovat lidé. Pod vlivem zázracných událostí dovoluje olomoucká konzistor, aby byly pramen a kaple vysveceny, ale zároven narídí prenesení sošky do Chrámu sv. Martina ve Ptení. Verící ale nadále pritahovala svatá voda ve studánce a do Ptení nechodili. K založení kostela se rozhodnul klášter Klarisek v Olomouci, kterému v té dobe panství náleželo. Roku 1763 byly položeny základy, nad posvátným pramenem byl postaven presbytár, takže pramen vyverá ze zeme prímo pod oltárem a je vyveden v malé kaplicce sv. Markéty. Presbytár byl dostaven v roce 1765 a uzavren prícnou zdí, protože klášter nemel peníze na dostavbu. V pozadí oltáre byl dán obraz vídenského malíre Josefa Turovského Navštívení Panny Marie, kterému byl také kostel zasvecen. První kaplan P. Šebastian Kamenický se na faru nastehoval 14. 10. 1765 a hned druhý den prenesl ve slavném pruvodu milostnou sošku Rodicky Boží ze Ptení do Jednova. Soška byla nove zasazena do umeleckého rámu a umístena nad svatostánkem. 16. 10. 1765 pak požehnal kapli a sloužil zde první mši svatou pred milostnou soškou a nad pramenem vody. Dostavba kostela zacala až roku 1807 a byla zakoncena roku 1810. Kostel byl ale postaven v mnohem jednodušší podobe, než s jakou pocítaly plány kláštera Klarisek. Ten byl totiž v roce 1782 za Josefa II. zrušen a nový majitel panství baron Filip de Saint výstavbu omezil. Zvony kostelu daroval sedlák z Lutotína v roce 1830. V dalších letech byla z daru verících porízena krížová cesta a sochy. V roce 1899 byl posvecen nový oltár od rezbáre Metodeje Fábela z Prostejova. V roce 1904 byla postavena vodní kaple sv. Markéty, nad vyverajícím pramenem svaté vody. V roce 1911 skoncila prestavba, pri které získal kostel vež. Duchovní správu vedli od roku 1769 kneží z Konice, kam byl Jednov prifaren. Roku 1784 byla v Jednove zrízena kuracie a od roku 1843 samostatná fara, k níž byly prifareny: Suchdol Jednov, Klárky, Hrochov, Labutice, Lipová, Sec. Matriky pro tyto obce a osady byly uloženy v Suchdole Jednove od roku 1785, dnes jsou archivovány v Brodku u Konice.
Mariánská zahrada
Mariánská zahrada v Jednove je spojena s P. Janem Suchdol u Prostejova, se sídlem v Jednove. Ihned po nástupu do farnosti jej provází myšlenka dát vzniknout místu, jež by sloužilo farníkum, poutníkum a samozrejme i turistum, kterí sem behem roku zavítají a navštíví tyto konciny. Kdokoliv do Jednova prichází, muže se pomodlit v kostele pred milostným obrazem Panny Marie. Po modlitbe a obcerstvení ducha se lze odebrat ke kaplicce sv. Markéty, kde je studánka s lécivou a cistou vodou.
Mariánská zahrada v Jednove je spojena s P. Janem Chybelo místo, kde by se clovek mohl na chvíli zastavit, vychutnat si krásné prostredí, popremýšlet o svém bytí, nacerpat síly do dalšího putování svého života. Práve takovým místem by se pro každého mela stát „Mariánská zahrada“.
Mariánská zahrada je zbudovaná na farním pozemku mezi obchodem a farou. První práce zacaly dne 18. 10. 2003. Autorem návrhu a zpracování je P. Jan Lisowski. Zahrada je darem poutníku a farníku Panne Marii.
Ve spodní casti zahrady mužeme spatrit sochu Panny Marie a sochu Jana Pavla II. v životní velikosti, sochu papeže, který po celý svuj život stavel na Panne Marii. To ostatne dosvedcují slova z jeho papežského erbu: „Totus tuus ego sum“ – „Jsem celý tvuj Maria.“
Místo pro ztišení, meditaci a odpocinek, též sochu Panny Marie a zesnulého papeže Jana Pavla II. posvetil za hojné úcasti lidu v nedeli 17. cervence 2005 generální vikár olomouckého arcibiskupství Mons. Milán Kouba. Od tohoto památného dne je zahrada otevrená pro všechny. Nejvíce se zde lidé zastavují behem prázdnin, ale treba i zjara. Mnozí, kterí tráví svou dovolenou v našich nádherných koncinách si také delají výlety do Jednova.
Dne 25. kvetna 2008 otec biskup Josef Hrdlicka požehnal Kristovo Telo, které je upevneno na nerezovém kríži. Autorem sochy – Kristova Tela (Corpusu) je výtvarník, pan Vladimír Vráblík. Celková cena za provedení díla byla stanovena na cástku 300 000 Kc.
Na podzim v roce 2006 zacaly práce v druhé cásti zahrady. Pozemek je darem manželu Jedlickových z Jednova.
Jak zahrada vznikala:
Více informací zde
Ke keši:
Keš se nachází u kostela, ale blízko je i Mariánská zahrada. Zde máte mapu:
Vracejte keš na své puvodní místo a dobre zamaskujte! A mente CWG za CWG, at tam nejaké zustane pro ostatní!
V již zminované Vodní kapli svaté Kateriny si mužete napustit vodu - je výborná!
POZOR!!! ZA SNEHU JE KEŠ VELICE OBTÍŽNE DOSTUPNÁ A HLEDÁNÍ BY SE MOHLO DOST PRODLOUŽIT!!!