BYNOVSKÝ
ZÁMECEK
Puvodne stredne velká vesnice ze 16. století s tradicí
nezemedelské výroby (železný hamr, tkalcovství, remeslnická
výroba). V procesu industrializace podmokelského regionu, zejména
po výstavbe Podmokelsko - duchcovské dráhy (1871) se vyvinula ve
velké a významné prumyslové stredisko. Roku 1909 se osamostatnila
od obce Belé, jejíž soucástí byla od r. 1850. Po integraci k
Decínu (1950) posílily bynovské podniky ekonomickou základnu mesta
a pozdeji bylo na území Bynova vystaveno velké panelové
sídlište , které výrazné zlepšilo bytovou situaci v
Decíne.
V prostoru historického jádra Bynova se dochovala budova
bývalého zámku pánu z Bünau: dvoukrídlá jednopatrová stavba s
mansardovou strechou a s portálem, který nese znakovou alianci
Güntera z Bünau a Margarety z Bredau a letopocet 1605. Roku 1572
zde Bunauští, podle nichž pozdeji dostala ves jméno,
založili dvur, pri kterém byl postaven mezi lety 1591 - 1605
zámek. Protože byl sídlem vrchnosti jen krátce, sloužil
jako obydlí vrchnostenských zamestnancu a v 19. století byl
adaptován pro potreby prumyslové výroby. V parcíku pred objektem
stojí barokní boží muka.
Chránenou památkou je také secesní stavba bývalého hostince
„Stern“. Na návrší nad údolím Jílovského potoka
byl roku 1933 vystaven kostel s hranolovou veží, zasvecený P.
Marii. Nová Ves - osada založená v poslední ctvrtine 16.
století v poloze severovýchodne nad vsí Bynovem, s níž sdílela
osudy až do integrace k mestu Decínu v r. 1950.