|
Zmijovec je teplomilná rostlina původem z tropických deštných pralesů Asie. Ve volné přírodě je rozšířen v tropických oblastech od západní Afriky přes Asii a Austrálii až do Polynésie. Jsou to rostliny nížin, kde se nejčastěji vyskytují na slunných okrajích primárních lesů nebo v řídkých sekundárních lesích po bývalých plantážích. Neroste v Novém světě. Je to rostlina s hlizou, která rostlině slouží jako zásobárna látek nutných pro růst květu. Je, až na výjimky, sezónní rostlinou. Nejdříve z hlízy vyroste část listu a mohutný květ. Po uvadnutí a opadnutí květu vyroste list do plné velikosti. Ten po určité době zaschne a rostlina se dostane do období vegetačního klidu, které trvá 3 až 7 měsíců. Období růstu trvá půl až jeden rok. Není-li v hlíze nashromážděno dostatek živin, květ nevyroste, vyroste jen list.
 Kvetení většinou přichází těsně před obdobím dešťů. Při kvetení, které trvá několik týdnů, nejdříve z hlízy vyraší zárodek řapíku listu a tlustá protáhlá květní palice–spadix, která je obalena do ochranného listenu–toulce, ten se po dozrání květů rozvine. Vrchol řapíkatého listu různě zbarveného je mnohdy ohrnutý a vytváří pro květní palici jakousi manžetu nebo kalich. Květ u nejmohutnějšího druhu zmijovce titánského bývá vysoký průměrně 1,5 m, byla zaznamenána výška i 2,94 m. Skutečné květy jsou maličké a jsou silně redukované. Samičí květy, mají jen pestíky, jsou přisedlé ve spodní části květní palice. O něco výše jsou na květní palici umístěny samčí květy, tvořené pouze 1 až 8 tyčinkami s prašníky. Část spadixu nad samčími květy je neplodná. Samčí ani samičí květy nemají žádné nápadné korunní nebo kališní lístky pro přivábení opylujícího hmyzu. Zmijovec titánský je největší květinou na světě, ale také nejsmrdutější. Podobně jako v pižmu skunka i v květu zmijovce je obsažena síra, která způsobuje zápach, proto lovte schránku nejlépe v rukavicích. Tento zápach je pro člověka velmi odpudivý, hmyz, který květ opyluje, ovšem tento pach přitahuje. Během první noci, kdy kvete, je zápach šílený. Je to smrad shnilého masa, shnilých ryb. V přírodě to má přitáhnout opylovače, včely či mouchy na Sumatře, které pak tuto květinu opylují v jejím přirozeném místě výskytu.
 Další den se samčí květy otevřou a uvězněný hmyz zasypou sprchou lepkavého pylu. Toulec se otevře a hmyz může odletět opylit další rostlinu. Po dokončení opylení toulec i horní část spadixu, tj. neplodné a samčí květy odpadnou. Zůstanou pouze spodní opylené samičí květy, které dozrají v obvykle červené (nebo jinak zbarvené) bobule s výrazným poutcem, které sezobají ptáci a roznesou semena.
(zdroj: Wikipedie)
|