Zveme vás do Pivnické rokle, kam nevede žádná turistická značka a kterou ty nejznámější výletní trasy jen těsně míjejí.
Cesta roklí se vine nejprve vedle koryta potoka, později se prochází přímo korytem.
Unikátní kaňon v opukách a málo zpevněných pískovcích dlouhý 1,5 km najdeme v okrese Chrudim mezi obcemi Zderaz a místní částí obce Hluboká Dolany.
Nevelké území o rozloze 35 hektarů v sobě ukrývá vysokou koncentraci geomorfologických skvostů včetně skalního tunelu, malé jeskyně, skalních převisů a různých erozních tvarů. Lokalita navíc poskytuje ideální podmínky pro život řady vzácných živočichů a růst chráněných rostlin. Při troše štěstí zde můžeme potkat např. dnes již vzácného mloka skvrnitého nebo vidět různé druhy kapradin a mechů. V roce 1998 byla Pivnická rokle prohlášená za přírodní památku.
Průchodnost celého systému je velmi závislá na aktuálním stavu vody a naplavených větvích a kládách zapříčených v nejužších částech. Jsou místa, kde jsou stěny skal vzdálené jen půl metru.
O původu jmen Pivnická rokle nebo Pivnice se stále vedou diskuse. Jedním z možných vysvětlení může být pocitový vjem chladu připomínající pivnici nebo teplotu sklepa, v němž se chladí pivo. Druhým, avšak méně používaným názvem jsou Žižkovy maštale. Dochované pověsti hovoří o Pivnické rokli jako o možném úkrytu husitských vojsk. Místo se tak stalo dočasným útočištěm i pro Jana Žižku.
Dobrodružství v Pivnické rokli Ze Zderazi vyrážíme po žluté turistické značce směrem na Dolany. Za místním kravínem se cesta stáčí vlevo přes pole, před námi moře bahna... Děti mají první pozdvižení a polem se rozléhá smích s příznačnými komentáři: "Jé, já bruslím!" Snahy nás dospělejších usměrnit své ratolesti k pohybu v méně zabahněných částech cesty a hlavně mimo kaluže jsou marné. Na kraji lesa se cesta vine vlevo a začíná klesat po široké zpevněné stezce. Pod námi se objevují skály a my začínáme uvažovat, jak se dostaneme dolů. Nakonec scházíme téměř až do údolí říčky Novohradka a po necelých 800 metrech odbočujeme ostře vlevo a noříme se do údolí Pivnického potoka. Cestou po žluté turistické značce potkáváme několik cedulí, které stručně informují o charakteru a unikátnosti lokality a nabádají návštěvníky k ohleduplnému chování. Popadané stromy budete v Pivnické rokli překračovat neustále. Zpočátku postupujeme po vyšlapané stezce. Koryto potoka je v této části i po vydatném dešti suché. Objevují se první skály, popadané staré kmeny s velkými choroši. Soutěska se postupně zužuje, až dosáhne větvení. Právě zde spatříme zmiňovaný skalní tunel a jeskyni. Potkáváme několik turistů. Většina z nich se vrací stejnou cestou zpět. Prý se nejužší místo v levé větvi rokle nedá projít, protože dřevěnému žebříku chybí šprušle a napadané klády kloužou. Jiní při pohledu na malé děti říkají, že s takovými špunty se to projít opravdu nedá. V tu chvíli dětem začínají svítit očička a výzva na sebe nedá dlouho čekat: "Táto, tam musíme určitě jít!" a letí přelézat další kmen a hrabat se v písku. Dochované pověsti hovoří o Pivnické rokli jako o možném úkrytu husitských vojsk. Po rychlém prozkoumání pravé, kratší větve se pouštíme do levé delší části začínající tunelem. Za ním nastává to pravé dobrodružství. Jednoduchému žebříku z klády, který překonává první vyšší skalní stupeň, opravdu chybí příčky. Hned za ním se ale nachází vůbec nejužší místo celého kaňonu, napadalo sem několik kluzkých klád a větví. Ale i po těch se nakonec dá vylézt do nižšími skalami sevřeného koryta Pivnického potoka. Po krátké poradě upouštíme od další cesty přímo soutěskou, kde by šlo jen těžko obcházet místa s vodou. Po krátkém výlezu v prudkém svahu se vracíme na žlutou turistickou značku, která nás dovede zpátky k autu do vesnice Zderaz.
Pivnická rokle Autor: David Hainall pro iDNES.cz
Zdroj:
http://cestovani.idnes.cz/pivnicka-rokle-maly-cesky-grand-canyon-dhy-/tipy-na-vylet.aspx?c=A120531_103826_igcechy_tom
Text: www.idnes.cz
Foto: Brusinky
Keše do skoro série - Studánka Kapalice a Cestou k Polance
LOVU ZDAR !!!
|