Začneme od konce: dnes vlečka patří firmě Berger, která ji koupila jako nedílnou součást přilehlého areálu, který firma zatím nijak nevyužívá. Tato firma používá železnici pro dopravu cementu ze Slovenska a proto nevyužívanou vlečku neruší, kdyby areál chtěla v budoucnu začít využívat. Vlečka vznikla za socialistických dob někdy v sedmdesátých letech a fungovalo zde překladiště štěrku a asfaltu pro státní podnik údržbu silnic. Zajímavější historii má ale sousední dnes už zrušená vlečka firmy Avas import export (viz waypoint VA). Firma odkoupila vlečku společně se zemědělským areálem, který vlečku využíval. Vlečku zakončuje čelní rampa vystavěná za socialismu, kterou využívala místní vojenská posádka. Prapůvodně však tato vlečka sloužila úplně jinému účelu, pro mnohé možná trochu nepochopitelnému, protože je příliš malá. Nakládalo se zde uhlí. Dobřany jsou známy jako město s tradicí těžby uhlí. V okolí byly tři významné doly: důl Máj a Bayerův důl, které měly vlečku přímo do areálu dolu (Máj z Chlumčan a Bayerův dokonce ze Stoda) a Důl Dobré štěstí, kterému sloužila právě tato vlečka a která jako jediná přežila do dnešních dnů i když už je mnoho desítek let nepoužívaná a v současné době i zrušená a čekající na vytrhání. Tento důl nejen že měl jednu z nejmenších uhelných vleček u nás, ale byl zvláštní ještě tím, že to byly ve skutečnosti tři doly. Jedna ze tří lokalit je na souřadnicích N 49° 40.777 E 013° 18.282. Tento areál jako jediný nebyl nikdy propojen lanovkou a vytěžené uhlí se odváželo v povozech. Za to ale z něho vyjížděla krátká úzkorozchodná drážka, jejíž těleso je dodnes patrné. Druhá lokalita byla na souřadnicích N 49° 40.377 E 013° 18.150. Zde byl hlavní areál, kde se uhlí třídilo a zpracovávalo. Odtud se uhlí převáželo lanovkou na nádraží v Dobřanech, kde se na této vlečce nakládalo do železničních vozů. Třetí areál dolu byl na souřadnicích N 49° 40.943 E 013° 18.080. Zde bylo hlavní středisko těžby a jen zde se klasicky sfáralo do dolu těžní věží. V druhých dvou lokalitách horníci do šachty scházeli šikmými chodbami. Tento areál byl s druhým propojen lanovkou.
Jak na keš
Připravil jsem pro vás trochu netradiční luštění. Jak si můžete u finálky všimnout, chybí jen dvě čísla. Ty si snadno doplníte sami dle následujících indícií. Finálka je na vrchu haldy v těsné blízkosti nejstarší části dolu. Proto jsem záměrně neprozradil, která ze tří částí byla postavena první. Tento důl dlouho fungoval sám a jeho druzí dva souputníci byly postaveni až později. Na této části byla také jako první zastavena těžba. Jak se zdá dle neúspěchu předešlých kačerů, gůgl vám moc nepomůže. Máte ještě jednu možnost, jak se k finálce dostat. Prostě si dosadíte všechna přijatelná čísla a logicky vyřadíte všechny varianty, které jsou od všech tří lokalit vzdálené více než 100m. Vyzbyde vám pár přijatelných souřadnic, ze kterých pak většinu dalších vyloučíte pochůzkou v terénu, protože víte, že finálka je na haldě a ty souřadnice, které budou mimo haldu jsou špatně. Haldy byste neměli zblízka přehlédnout, i když nejsou tak velké jako u větších dolů a díky stromům jsou na dálku dobře zakamuflované. U jednoho dolu je halda tak malá, že ani někteří místní nevědí že je to halda. Terén je však rovinatý a cokoli, co se zdvihá do výšky, je halda. Z vrcholku haldy (je vyšší než střechy bývalých budov dolu a chat) pak budete mít důl pod ní jako na dlani. Věřím, že si jistě snadno poradíte. Při nejhorším vás čeká příjemná procházka lesem kolem všech tří částí dolu a vylezením na každou haldu, což byl původní můj záměr, rozdělit keš stejdžemi po jednotlivých haldách. :-)
: Keš najdete na: N 49°40.?62, E 13°18.?27
Zvláštní dík patří Joemu Trampovi, který mi s keší pomáhal a bez kterého bych ji snad nikdy nedokončil. Způsob hledání finálky je ale jen můj nápad, takže případné hromyblesky jen na mou hlavu :-)