Strážný od Chlustova
Šumava má díky své rozlehlosti nepřeberné množství vrcholů. Turisticky atraktivní hory a kopce s neustávajícími proudy turistů mají své keše dávno, zatímco mnohé jiné vrcholy stojí mimo značené i neznačené cesty turistů a uchovávají klid přírody. Mohutný Strážný je jedním z těch překvapivě tichých kopců, kde na většině míst potkáte lidi výjimečně.
Jméno pro hrad, ves i kopec
Monumentální cesta bučinou k vrcholu
Hora Strážný se vypíná severozápadně od stejnojmenného městyse Strážný, který leží na jeho úpatí. Budeme-li si chtít říci něco o jménu, je potřeba začít u středověkého hradu Kunžvart, který strážil jednu z větví Zlaté stezky vedoucí do Vimperku. Jeho zřícenina dodnes stojí na strategické východní rozsoše, odkud kontroluje údolí Řasnice a jejich přítoků, jakož i cestu spojující Bavorsko a Čechy. Hrad byl nazván Königswarte, česky Královská stráž, z čehož se postupem času stala Kunigswarte, Kuschwarta, Kuschwarda, Kunzwarte a dnešní Kunžvart. Jméno hradu přejímala i nejbližší ves, zatímco kopec a jeho vrchol byl označován Schlössel Berg (var. Schlössl Berg, Schlösselberg), popř. česky Na Zámku. Ve 20. století se původní strážná funkce hradu odrazila v přejmenování kopce na Strážný a toto jméno na konci 50. let převzal i dnešní městys Strážný.
Jeden z nejvýše položených hradů v Česku je dozajista hlavní atrakcí hory, ale nikoliv jedinou: na východním svahu je ski areál Strážný se 400 metrů dlouhou sjezdovkou. Na jihovýchodní rozsoše zvané Vyhlídka či Kamenný vrch stojí drobná mešní kaple Panny Marie z roku 1843.
Vedle jasných turistických cílů lze najít i drobnější: nás zaujal vrcholový kámen porostlý mechem a připomínající želvu (waypoint R1), cesta z vrcholu k severozápadu působící monumentálním dojmem či další osamělý balvan evokující hlavu tyranosaura rexe (waypoint R3). Ještě dále od vrcholu stojí kamenná brána, skupina balvanů bezprostředně u cesty. V největším kameni je výklenkem pro sošku svatého. Poblíž je naučná cedule obsahující teorie ezoterického pavědce Ing. Pavla Kozáka, kterou je nejlépe ignorovat.
Hora
Ač hora Strážný patří do geomorfologického podokrsku Stráženských plání, součásti Knížecích plání, nečekejte žádnou planinu či nenápadnou terénní oblinku, jde o plnohodnotnou, rozlehlou a výraznou horu. Hlavní vrchol vystupuje do nadmořské výšky přibližně 1115 metrů (trigonometrický bod 1114,7 m n. m., waypoint R2), což jej řadí na 125. místo mezi šumavskými a na 178. místo mezi všemi českými tisícovkami. Strážný patří také mezi ultratisícovky s prominencí 117 metrů oproti sedlu s Poleckým vrchem.
Strážný z pastvin nad Kořenným
Téměř ploché temeno Strážného je rozlehlé a ve směru SZ–JV dosahuje délky téměř půl kilometru. Nejvýrazněji od něj klesají svahy k jihu a jihovýchodu do údolí potoka Častá, který přitéká od Žďárského jezírka. Tyto svahy jsou posety kameny a drobnými skalkami, celkově tvoří terén oblíbený u rysa ostrovida. Přibližně 800 metrů východně od vrcholu leží žulový výběžek s hradem na drobném vedlejším vrcholu (1032 m n. m.) – při pohledu z mnoha míst má Strážný zdánlivě dva srovnatelné vrcholy. Severovýchodní až západní svahy jsou pozvolnější s mělkými sedly k severnímu vrcholu Strážného (1035 m n. m.) a Kohoutímu vrchu (1021 m n. m.), kde se v sedle nalézá i Malá slať.
Z geologického hlediska je Strážný tvořen středně až hrubě zrnitými žulami neboli granitem.
Vzácná příroda na svazích
Na jižním svahu se rozkládá stejnojmenná I. zóna NP Šumava, další I. zónu naleznete na svazích v okolí zříceniny hradu. Charakter obou území určují svahy s projevy periglaciálního zvětrávání jako jsou mrazové sruby a balvanité sutě. Dochovaly se na nich přirozená společenství acidofilních bučin a suťových smrčin. Zmíněné horské bučiny naleznete na mírnějších svazích ve vyšších polohách. Převažuje v nich smrk ztepilý (Picea abies) doplňovaný bukem lesním (Fagus sylvatica) a vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba), pod kterými pro velké zastínění rostou tu a tam jen obvyklé nenáročné rostliny.
Balvanité svahy jsou domovem pro suťové smrčiny s kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata) a méně hojnou papratkou horskou (Athyrium distentifolium). Pod hradem se na konci minulého století podařilo najít glaciální relikt, silně ohrožený plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum), ale pouze v jediném exempláři. Obě zóny byly v roce 1998 zasaženy kůrovcovou gradací a v následujících letech došlo k cíleným asanačním zásahům.
SOTA cache
Strážný je zařazený do programu Summits On The Air neboli Vrcholy v éteru. Cílem programu je rozvoj radioamatérského provozu z vrcholů kopců a hor. Radioamatér si do batohu složí své přenosné vysílací zařízení a vydá se vlastními silami na vrchol vybraného kopce. Z něj pak vysílá a snaží se spojit s jinými radioamatéry, ať již doma či na jiných lokalitách.
Radioamatér na kopci získává body, které rostou s náročností výstupu (tj. nadmořská výška, bonus za zimní terén), nicméně jsou započítány jen při 4 a více spojeních. Získané body se objevují v ústřední databázi SOTA. Program SOTA není omezen na české radioamatéry, naopak jde o aktivitu celosvětovou, ke které se Česko připojilo v květnu 2007. Strážný (OK/JC-014) patří svou výškou jako všechny zdejší tisícovky mezi desetibodové hory. Poprvé byl aktivován 1. května 2009 Jiřím Hujem s volacím znakem OK1DDQ.
Kudy ke krabičce
Útokem přes hrad: Na výrazně kratší cestu s výživným stoupáním se můžete vydat ze Strážného přes kapli po modře značené turistické trase nebo po žluté od Orlovky. Poblíž hradu odbočíte k lesnímu průseku (waypoint T2), který vás přivede až ke keši a vrcholu. Při cestě po modré se připravte na 2,5 km s téměř 300 metry převýšení, po žluté od Orlovky jde o 1,5 km s 200 metry stoupání.
Na cestě od hradu k vrcholu
Pozvolna přes rozcestí Pod Homolí: K vrcholu se můžete také vydat z údolí Časné, od Jelení stezky (dříve zvané Wechselstrasse), což je šikovné při cestě od Žďárského jezírka či pro příznivce pozvolných stoupání. Zásadním bodem je rozcestí Pod Homolí (waypoint T3), na kterém opustíte zelenou turistickou trasu a budete pokračovat po páteřní lesní cestě. Na rozcestí u waypointu T4 odbočíte na nenápadnou cestu vpravo. Přes skalní bránu se dostanete k dalšímu rozcestí, kde začíná monumentální cesta na vrchol. Při cestě od rozcestí se připravte na 2,3 km s převýšením 200 metrů, při cestě od Strážného připočtěte 3,5 km s převýšením necelých 100 metrů.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!
(kopie listingu)