Původně to měl být pomník s jinou sochou na jiném místě. Ve stávající podobě byl čtyřikrát odhalen a třikrát odstraněn, jednou zcela zlikvidován.
Myšlenka na postavení pomníku padlým válečným hrdinům se objevila již na začátku roku 1916. Byla zorganizována sbírka peněz. V roce 1919 předložil akademický sochař Josef Mařatka návrh na legionářské sousoší s praporečníkem. Položení základního kamene v témže roce na Palackého náměstí (nyní Masarykovo náměstí) doprovázela mohutná slavnost, které se zúčastnila celá československá vláda v čele s TGM. Na začátku roku 1933, byl vytvořen komitét pro přípravu pomníku a pokračovalo se ve sbírce peněz.
V roce 1936 došlo ke změně. Dne 11. května byl schválen návrh na pořízení bronzové sochy TGM v nadživotní velikosti. Pro umístění sochy byl vybrán nový reprezentativní prostor města před budovou okresního soudu a finančních úřadů. Dne 7. března 1937 za mohutné účasti veřejnosti byl pomník slavnostně odhalen. Socha TGM akademického sochaře Břetislava Bendy odlitá firmou Barták z Hrdlořez stála na žulovém podstavci pořízeném firmou Kysela z Podkrkonoší. Nápisy byly dílem firmy Anýž z Prahy. Železobetonový základ zbudovalo místní stavitelství Adam a Stříbrný.
Pomník stál až do 20. července 1940. Pak v noci na 21. července, z nařízení německé správy, strhli pomník dělníci místní stavební firmy Adam a Stříbrný. Pomník i s podstavcem byl uložen ve stavební ohradě proti Sokolovně. Socha pak putovala do holešovického přístavu a dále do Hamburku, kde byla roztavena. Žulový podstavec zůstal zachován.
V létě 1945 komise MěNV zahájila pátrání po ztracené soše. Po zjištění, že je socha nenávratně pryč, byla v září uspořádána sbírka na opětovné postavení pomníku. Firma Adam a Stříbrný znovu instalovala žulový podstavec na jeho původní místo. Za podpory Břetislava Bendy vytvořila místní kovolitecká firma Josefa Haszpry kopii původní sochy. Na jaře 1946 proběhla další sbírka peněz a zároveň se objevily dohady o novém umístění sochy (opět se uvažovalo i o Palackého náměstí), avšak prosazeno bylo původní místo. V březnu 1947 byla na podstavec umístěna kopie sochy TGM. Dne 10. května doprovázela mohutná oslava slavnostní odhalení pomníku.
Pomník stál až do roku 1956. Pak jedné listopadové noci, za asistence ozbrojené stráže lidových milicí Brandýských strojíren a sléváren (BSS), byla socha stržena a odvezena do suterénu brandýského zámku, odkud byla později přemístěna do kůlny za radnicí a schována pod harampádím. Žulový podstavec byl pohozen k plotu nedalekého kluziště.
Na jaře 1968 se začalo prosazovat obnovení pomníku. Proběhla sbírka. Socha byla převezena do BSS k očištění. V červenci 1968 byla MěNV ustanovena komise pro znovupostavení pomníku. Opět bylo prosazováno umístění sochy na hlavním náměstí. To bylo zamítnuto stejně jako návrat na původní místo. Pomníku bylo určeno místo před vchodem PFUK. V říjnu byla socha tajně odvezena z BSS do Svobodovy vily za Starou Boleslaví. Tam byla svržena do výkopu a zasypána. Socha byla vydána až 24. října po intervenci předsedy NF a opět odvezena do BSS k očištění. Dne 27. října 1968 byl pomník znovu odhalen na novém místě, tentokráte doprovázen spíše tichou demonstrací proti okupaci.
Pomník stál až do 11. července 1973. Pak v noci na 12. července byla na žádost MěNV vyslána kostelecká jednotka místní vojenské posádky, která sochu TGM strhla a odvezla na neznámé místo. Žulový podstavec byl předán kameníkům k rozřezání.
Po Listopadu 1989 se opět začalo jednat o obnovení památníku. Na konci roku 1989 byla socha TGM nalezena pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepích Nelahozevského zámku. Po renovaci byla socha 28. října 1990 odhalena na prozatímním místě v muzeu. Stejně jako dříve vznikly dohady o umístění památníku. Opět bylo zvažováno hlavní náměstí (od roku 1990 Masarykovo). Výsledkem ankety bylo obnovení památníku na původním místě z roku 1937. V létě 1993 byl hotov nový žulový podstavec. Dne 18. září 1993 byl pomník slavnostně odhalen na místě, kde stojí dodnes. Doufáme, že tam bude stát i nadále.
Zdroj:Zalabák, Zdeněk: Historie brandýského pomníku TGM, Oblastní muzeum Praha-východ, p. o., a Knihovna Eduarda Petišky, Brandýs n. L. - Stará Boleslav, 2014. ISBN 978-80-904878-7-1.
Jak na keš
Na úvodních souřadnicích se nachází Památník TGM a pamětní deska, ze které je třeba zjistit následující informace.
Počet písmen prvního slova na prvním řádku = A
Počet písmen druhého slova na prvním řádku = B
Ciferace počtu písmen obou slov na prvním řádku = C
Číslice, která se najčastěji vyskytuje na druhém řádku = D
Počet písmen G na celé pamětní desce = E
Ciferace posledního letopočtu na pamětní desce = F
Vzorec pro výpočet finálních souřadnic: N 50° 11. (ABC) - 463 E 014° 39. (DEF) + 103
Protože osud pomníku nebyl jednoduchý, tak ani zalogování nebude jednoduché. Na boku pomníku u levé nohy TGM je ještě jeden nápis, ze kterého je potřeba zjistit:
Počet písmen = X
Počet souhlásek = Y
Počet samohlásek = Z
Teď už nic nebrání odlovu keše na finálových souřadnicích.
Dne 14. 11. 2014 došlo k přemístění keše. Tím došlo i k obměně vzorečku finálových souřadnic a ke změně terénu.
Dne 13. 11. 2016 došlo k přemístění keše. Tím došlo i k obměně vzorečku finálových souřadnic a ke změně terénu.
POZOR! Zvažte vložení TB a GC. Vypadá to, že keš navštěvuje vášnivý sběratel!!!