Strakonické Benátky
Úvodem
Rozvoj osídlení strakonické kotliny ve stínu mohutného (vodního) hradu je ovlivněn přírodními podmínkami soutoku řeky Otavy a říčky Volyňky. Neregulovaná řeka zde vytvořila četné ostrovy a ostrůvky. Na největším ostrově povstává Menší město (okolo dnešního Palackého náměstí). Lokalita tvořená nivním sedimentem (naplaveniny), postihovaná častými povodněmi, není příliš vhodná pro sídelní zástavbu městského typu. I umístění kostela sv. Markéty je zcela netypické pro středověké sakrální stavby.
Historická katastrální mapa.
Procházka časem
Úvodní souřadnice Vás přivedou na parkoviště poblíž „relaxační“ terasy.
Tuto kešku považujte za „prožitkovou “. Pohlédněte na kostel sv. Markéty, přimhuřte oči (v zapadajícím slunci to bude nutnost) a promítněte si postupně fotografie tohoto místa.
Jen tak na okraj, tento kostel, ač o to usilovali strakoničtí měšťané sebevíc, se nikdy nestal kostelem farním.
Stojíte vlastně na jezu. Okolo Vás se rozprostírá prostor, kterému se říkalo strakonické Benátky.
Pohled na kostel sv. Markéty a kamenný most (na ostrůvku se bělí prádlo).
Mlýnský náhon zde vytvářel četné ostrůvky, na kterých v létě ženy bílily prádlo. Pod mostem býval rybí útulek. Vlevo (naproti kostelu) býval Zelenkův mlýn, nad mostem mlýn Švábů, zvaný Pětikolský.
Pohled na kamenný most ve směru od kostela (vpravo Zlelenkův mlýn a kaplička)
Kamenný most, respektive „zázrak“ - „digitus Dei“ (prst Boží), který se zde odehrál, sehrál rozhodující roli v procesu svatořečení Jana Nepomuckého.
Dcera zámeckého správce Hodánka spadla 22. února 1718 do řeky pod led. Za dvě hodiny vyplavalo její tělo a dívka procitla k vědomí po další půldruhé hodině.
Poté vypověděla, že pod ledem se jí zjevil Jan Nepomucký a utěšil ji, že se jí nic nestane.
V kostele sv. Markéty je na toto téma votivní obraz od neznámého malíře.
Pohled na kamenný most ve směru od kostela (vpravo přestavěný Zelenkův mlýn)
Na konci kamenného mostu stávala honosná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Kapliček tohoto svatého je ve Strakonicích celá řada. Svědčí to o tom, že kult tohoto svatého Jana byl ve Strakonicích velmi významný, odpovídající i důležitosti strakonického zázraku na jeho svatořečení.
Dále se vydáme po mlýnském náhonu (zasypaném), který přiváděl vodu k Arnoltovu (Podkrámskému) mlýnu, směrem k bodu N49 15.682 E13 54.242
Vlevo budova mlýna, vpravo tzv „drábovna“.
Za námi je budova mlýna a před námi dům Kochana z Prachové.
Po schodech u mostu vystoupíme a nahlédneme do (nevábné) uličky. Je těžko uvěřitelné, že 8. září 1905 toto zákoutí navštívilo jeho Veličenstvo císař pán František Josef I. To svědčí o tom, jak významná byla výroba ve fezárnách v Rakousko-Uherské monarchii.
Pokračovat můžeme náhonem k dalšímu ramenu (Stage 3) nebo si cestu zkrátíme touto uličkou. Po chvilce chůze vidíme před sebou mohutný topol (Stage 2).
Odbočíme doprava a přijdeme k výchozímu bodu. Porozhlédneme se a zjistíme, že na časové ose jsme prošli pár desítek let. V roce 1929 byl původní kamenný most nahrazen betonovým. Zbourána byla i kaplička. O znovupostavení se dlouho rokovalo, ale obnovena již nebyla.
Betonový most (pohled od kostela).
Zánik strakonických Benátek nastal v druhé polovině sedmdesátých let minulého století. Mlýnská stoka byla svedena do betonového potrubí a posléze zde bylo vybudováno parkoviště. Jedno rameno stoky (směr k domu Kochana z Prachové) bylo zasypáno. Ale cesta je stále přes další a další navážky po deštích při zvednutí hladiny Otavy stále podmáčená.
Zásadní porušení vodních poměrů znamená i vážné změny v geologickém podloží naplavenin, které bylo částečně odvodněno. Začátkem devadesátých let minulého století nastaly vážné problémy se statikou kostela, které vyústily až k jeho okamžitému uzavření a následovalo nákladné statické zajištění podloží a celková oprava kostela.
Jak na cache
Prošli jsme se po lagunách strakonických Benátek. Místy, kde dříve tekla voda, nebo podél kde stále voda teče.
Jsme opět na výchozích souřadnicích (N49 15.635 E13 54.235).
Nacházíme se v místech, kde dříve končila hráz jezu.
Vaším hlavním úkolem bude nalézt desku do vzdálenosti 40 m od výchozích souřadnic
s údaji o povodni ve tvaru AB.CD.EFGH.
Finalové souřadnice:
N 49° B(F-G-D).(B+D+G)(F-E)(B+D-H)
E 013° (B+C+G)(A+D+E).C(B-H)(A+H)
Úkol dobrovolný - přiložit foto z putování zákoutími strakonických Benátek.
Závěrem
Začátkem devadesátých let minulého století, kdy byla diskutována revitalizace centra města a využití opuštěných továrních budov, vynořil se i nápad na obnovu strakonických Benátek (včetně vybudování loděnice, půjčovny loděk). Plán ale zapadl. A nevzhledná zákoutí se velmi zdlouhavě kultivují.
Dobová pohlednice.
Při poslední velké vodě v roce 2002 dosahovala vodní hladina úrovně červené čáry na obrázku.
Hezký den.
Poděkování Brabantce za provedení beta testu (až napodruhé).
