Strakonicke hradby
Úvodem
První písemná zmínka o Strakonicích je v predikátu z roku 1235. V roce 1308 se poprvé zmiňují městská práva. Jádro města se skládalo ze dvou částí, z tzv. Dolního či Menšího města na ostrově při soutoku Otavy a Volyňky a z Horního města či Většího města na protějším břehu v mírně vyvýšené poloze. Za Otavou na jejím pravém břehu stál mohutný hrad s komendou a osady Žabokrky, Bezděkov a Lom.
Pozorovatel (vlevo dole) se dívá na Strakonice z Káního vrchu. Na obzoru kaple sv. Kříže na kalvárii.
Hradby
Středověký vývoj města byl dovršen výstavbou městských hradeb. Město bylo téměř po celý středověk pouze provizorně ohrazené, řádně neopevněné. Na rozdíl od založených měst v té době, kde je nejprve vytyčen hradební okruh a v něm pravidelně rozparcelovány pozemky, jsou Strakonice nesourodou a nepravidelnou srostlicí několika sídlišť.
Teprve za vlády velkopřevora Jana z Rožmberka (1511 - 1532) dochází k rozhodnutí město náležitě opevnit. Rozhodnutí ale přichází v době, kdy ostatní města již od tohoto typu hradeb pomalu ustupují. Strakonice na severu zřizují polokruh kamenných hradeb. Stavba je dokončena kolem roku 1529.
Do města vedl vstup přes dvě brány (Pražskou a Horažďovickou).
Hradbu tvořila jednoduchá zeď z lomového kamene a před ní asi 17 m široký příkop naplněný vodou a val. Jednalo se o nejjednodušší typ středověkých hradeb, který jen těžko mohl působit jako účinná obrana před případným útokem. Po celé své délce měly hradby tři obdélné bašty s cimbuřím a jednu baštu okrouhlou v severozápadním nároží. Zbytek této okrouhlé bašty se dochoval.
Uprostřed nahoře Fortna,
vlevo Horažďovická brána, vpravo Pražská brána,
mezi tím Mariánský sloup,
dole strakonické Benátky.
Jak na cache
Čeká nás zhruba dvou kilometrová procházka centrem Strakonic. Výchozí souřadnice nás přivedou na parkoviště (N49 15.624 E13 54.203 - měli bychom stát nad kanálovou vpustí). Před námi jižním směrem je kostel sv. Markéty a naše první zastavení.
Stage 1 - Kostel sv. Markéty - Menší (Malé) město - N49 15.595 E13 54.175
Zajímá nás litinový kříž na průčelí. Počet alfanumerických znaků na celém kříži = AB
Naše další cesta nás zavede k domu Kochana z Prachové (N49 15.679 E13 54.237).
Pokračujeme k N49 15.716 E13 54.261. Po levé straně vidíme dvorní trakt domu s bohatě zdobenou dřevěnou pavlačí. Dům směrem na náměstí má fasádu zcela nezajímavou.
Cesta (zasypané rameno stoky) nás přivede ke schodišti N49 15.733 E13 54.345 a Hradební uličkou k stage 2.
Stage 2 - Informační tabule o opevnění Strakonic - N49 15.788 E13 54.293
Seznámíme se s textem. Počet písmen názvu nejstarší strakonické hospody = C
Stage 3 - Pražská (Písecká) brána - N49 15.770 E13 54.282
Umístění této brány bylo lokalizováno na základě záchranného archeologického průzkumu při rekonstrukci Lidické ulice v roce 2010. Změna dlažby ohraničuje půdorys brány.
Na chodníku je vyznačen:
- symbol hradeb D =4
- písmeno D = 2
- značka D = 6
Lidická ulice přechází postupně v poněkud oteklou ulici, které se říká Velké náměstí. Toto je část Strakonic, které se říkalo Větší město. Vzniklo při cestě Písek – Horaždovice.
Mineme honosný štít Masných krámů (N49 15.691 E13 54.174) a pozdravíme Švandu Dudáka na kruhovém objezdu (N49 15.675 E13 54.148), zvaném piškot (nebo také Alwayska).
Stage 4 - Horažďovická brána - N49 15.643 E13 54.019
Stojíme před vchodem do Květinářství. Díváme se na kruhový objezd zvaný lentilka. Pro nás je důležité popisné číslo domu = EF, který má orientační číslo 1.
Zbývá nám poslední stage. Můžeme jít směrem k N49 15.763 E13 54.008, kde stojí kaplička sv. Jana. Naproti ní je vysoký plot, okolo kterého jsme několik desítek metrů šli. Za tímto plotem jsou ukryty zbytky hradeb. Můžeme říci, že je zde i naplněn význam slova parkány.
Stage 5 – Fortna - N49 15.775 E13 54.073
Toto místo bylo nejvyšším bodem ve městě. Byla zde obdélná bašta s obydlím pro stážného. Součástí byla i malá vstupní branka - fortna.
Zde někde původně stávala i kaple sv. Jana Nepomuckého, okolo které jsme šli a která byla a v roce 1935 přemístěna.
Zjistíme orientační číslo domu = GHI, který má popisné číslo 248.
Máme vše potřebné k určení finálových souřadnic.
Finální souřadnice nás zavedou k místu, odkud je na pozůstatky hradeb vidět nejlépe.
N 49° HF.I(C-G)(E-B)
E 013° FD.(B-H)(C-D)(A-E)
Dochované zbytky hradeb - polookrouhlá bašta.
Závěr - zánik hradeb
Od 18. století nebylo městské opevnění nadále udržováno a kámen z hradeb byl využíván pro stavbu nových domů. Některé bašty byly obezděny různými přístavbami. Velká část hradeb, která nebyla včleněna do nové zástavby, byla v 19. století stržena.
Polookrouhlá bašta byla přestavbami přeměněna na obytný prostor s nejstarší strakonickou hospodou. Hospoda sloužila i jako společenská místost pro různé spolky. Přízemí sloužilo jako stáj. Součástí objektu byla zahrada a ohraničený dvůr. Ještě v roce 1964 se v patře nacházely tři obytné místnosti.
Okrouhlá bašta na kreslené pohlednici
Horažďovická brána byla stržena v roce 1816 neboť bránila v budování silnice z Horažďovic do Strakonic.
Pražská brána by stržena později, zřejmě v letech 1827 - 1828 při stavbě silnice na Písek, ale ještě v 90. letech 19. století se na jejím místě nacházely její rozvaliny.
Následovalo zasypání příkopu, protože se postupně proměňoval v páchnoucí stoku a později ve smetiště.
Na místě valu byl založen v letech 1835 - 1837 městský sad v anglickém stylu.
Vlevo zbytky okrouhlé bašty a doprava pokračující hradební zeď.
Nad ní na kraji snímku novodobá cihlová zeď.
Hezký den.
Poděkování Brabantce za provedení beta testu.
