Nádraží Lčovice
Nádraží Lčovice najdete v jižních Čechách na trati Strakonice – Vimperk – Volary. Poloprázdné motoráčky stále neúnavně pendlují sem tam, ale spatřit nákladní vlak je dnes vzácnost. Zato v dobách největší slávy tu byl provoz výrazně větší.
Krátce z historie
První projekt na vybudování železnice ze Strakonic do Vimperku je z roku 1872. Ten, stejně jako několik dalších, nebyl realizován. Úspěšný byl až projekt z roku 1889. Není bez zajímavosti, že při plánování trati přes Lčovice (tehdy Elčovice) dal souhlas k vedení dráhy přes svoje pozemky architekt Josef Zítek, stavitel Národního divadla v Praze. Ve Lčovicích bylo navrženo zřízení stanice. Proti tomu se silně ohrazovali zastupitelé sousedních Malenic, kteří chtěli mít stanici ve své obci. Nakonec byla v Malenicích zřízena zastávka. Trať do Vimperku byla dokončena v roce 1893, celá trasa do Volar roku 1900. Objem přepravy dosahuje vrcholu kolem roku 1930.
Pohlednice z archivu Jana Syřiště.
Za 2. světové války, kdy bylo pohraničí přičleněno k Německu, došlo k rozdělení trati, přičemž Lčovice byly jednou z posledních stanic na okleštěném českém území. Koncem války byla trať na několika místech poškozena bombardováním.
1. ledna 1946 se stala poblíž Lčovic tragická dopravní nehoda, kdy došlo ke srážce dvou osobních vlaků. Jedna z lokomotiv vykolejila, druhá se převrátila, osobní vozy se do sebe vklínily. 5 osob bylo usmrceno, 74 osob zraněno.
V poválečných letech stoupaly nároky na železniční přepravu, zejména stavebního materiálu. To vyžadovalo změny v řízení provozu, proto byla v roce 1953 ve Lčovicích a dalších stanicích zřízena služba výpravčích. K dalšímu zkapacitnění lčovické stanice došlo v roce 1979, kdy byla vybudována druhá dopravní kolej pro křižování a předjíždění vlaků.
Povodně v srpnu 2002 poškodily tuto trať na několika místech, pravidelný provoz byl obnoven až za čtyři měsíce. Jak vypadal průjezd vlaku stanicí Lčovice ze stanoviště strojvedoucího v roce 2009, můžete shlédnout zde (čas 2:30 až 4:00). V roce 2009 přívalové deště poškodily kolejiště přímo ve stanici Lčovice. Kolejiště bylo rekonstruováno a bylo vybudováno nástupiště.
V prosinci 2017 došlo ke změně přepravce. Původní ČD nahradil GW Train. Na trať byly nasazeny modernizované německé motorové jednotky.
Jízdenky ze sbírky Romana Hajníka.
Staniční budova
Staniční budova je postavena podle typového plánu 14/H c. a k. Dolnokraňských drah (nyní Slovinsko), které byly převzaty do sbírky typových plánů c. a k. státních drah. V Dolním Kraňsku se totiž lokálky stavěly ještě před vydáním tzv. lokálkového zákona, takže tam byl stavební náskok a plány již byly k dispozici. Pro použití na Šumavě byl plán mírně upraven, střecha verandy je podepřena nejen prodlouženými krokvemi, ale také dřevěnými sloupy. Naopak na většině trati v Čechách se vyskytují staniční budovy podle normálií Zemského výboru Království českého, které jsou trochu větší, střecha verandy není nesena prodlouženými krokvemi, ale je jen na sloupech. Takové budovy jsou např. na trati Březnice – Strakonice.
Součástí nádraží ve Lčovicích byla budova skladiště s nakládací rampou. Dále zde byly „záchodky pro cestující s přístavkem a dvorkem“, pravděpodobně také staniční studna a jáma na smetí, vše podle normálií Dolnokraňských drah.
V archivu Českých drah se dá najít původní dokumentace, podle které byly trať a přilehlé budovy stavěny. Zde je na ukázku pár výkresů.
Současnost
Výpravčího v červené čepici na nádraží ve Lčovicích nepotkáte, jízdenku v pokladně nekoupíte, v čekárně se neohřejete. Zmizela budova skladu, skladišťní kolej i druhá dopravní kolej. Z kdysi malebného vesnického nádražíčka se stala obyčejná zastávka. Chcete-li se alespoň na pár sekund vrátit do minulosti, podívejte se na film Trhák režiséra Zdeňka Podskalského, jedné z největších osobností nedalekých Malenic.
snímek z webu Filmová místa
Velkým štěstím pro lčovické nádraží je, že se našli lidé, kteří se rozhodli zachránit staniční budovu. Co pro to museli udělat a jak se jim to daří, se dočtete na jejich stránkách.
O keši
Na výchozích souřadnicích najdete staniční budovu. Zde keš není. Její souřadnice zjistíte z následujících otázek týkajících se osobní dopravy na regionálních tratích. Snímky autor, GW Train a Wikipedie.
A. V době před druhou světovou válkou a v jejím průběhu zajišťovaly osobní dopravu na regionálních tratích motorové vozy řady M 130 a parní lokomotivy s osobními vozy. Na těchto tratích se uplatňovaly zejména malé lokomotivy řady 300 a 310. Přezdívalo se jim:
Kafemlejnek A = 5
Tlučhuba A = 8
Břichopásek A = 0
B. První poválečné motorové osobní vozy byly vozy řady 801 (M 131, rok výroby 1948 až 1956). Přezdívalo se jim podle jedné pohádkové postavičky:
Hurvínek B = 3
Kašpárek B = 7
Čertík B = 9
C. Pro rychlíkové spoje byly používány vozy 830 a 831 (M 262, rok výroby 1949 až 1960, rekonstrukce 1981 až 1991). Skutečně, Lčovicemi projížděly rychlíky Praha – Volary. Těmto rychlíkům se přezdívalo Šumavská střela. A rychlíkovým vozům se přezdívalo podle nábytku:
Kredenc C = 3
Almara C = 7
Truhla C = 9
D. Vozy 831 už na trati neuvidíte, ale můžete se setkat s ještě nedávno hojně používanými vozy řady 810 (rok výroby 1973 až 1982). Vlevo v barvách ČD, vpravo v barvách GW Train. Tyto vozy mají přezdívku podle jednoho hracího stroje:
Orchestrion D = 0
Flašinet D = 4
Gramofon D = 7
E. Dále jste na této trati mohli vídat motorové jednotky řady 814 (řídicí vozy 914). Pravda, vypadají jako nové, ale vznikají od roku 2005 na podvozcích původních vozů řady 810 a jejich přípojných vozů. U nich byla při uvádění do provozu vypsána soutěž na jejich název. Vítězný název je:
Regionova E = 7
Regiostar E = 4
Regiotrain E = 2
F. Nový dopravce nasadil na trať motorové jednotky původního značení 654 od německého výrobce Siemens-Duewag (rok výroby 1995 až 1999), které byly v roce 2016 zrekonstruovány v České Třebové pro provoz na našich tratích. Jejich název zní:
Regio Sprinter F = 4
Regio Runner F = 9
Regio Jumper F = 0
Cílové souřadnice keše jsou N 49° 06.ABC E 013° 52.DEF. Kontrolní součet A+B+C+D+E+F je 22.
Každý nálezce si jako odměnu za návštěvu keše může vzít pamětní samolepku s obrázkem nádraží. Pokud bude v keši méně než 10 samolepek, zapište to do listingu, abychom je včas doplnili.
Keš je přihlášena do projektů
