Kostel sv. Jakuba Vetsiho Traditional Geocache

Při vyzvedávání budte opatrní at nam kes dlouho vydrží! Cache je docela křehká, tak opatrně, ať ji mohou lovit i ostatní. Taky nedávejte prosím fotky keše, takové logy budu mazat Všechny logy čtu, tak budu rád, když budou delší jak "Ď" nebo "Děkuji" atd.

Kostel svatého Jakuba je pozdně gotický trojlodní kostel nacházející se na Jakubském náměstí v historickém jádru Brna, jehož historie sahá do 20. let 13. století. V roce 1995 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.V kostele se nachází náhrobek a hrobka slavného obránce Brna Louise Raduita de Souchese. Z ostatních náhrobků za oltářem stojí za povšimnutí náhrobek rytíře Brem-Seisenegger von Tarnowitz a Čertů, který prý pro jeho zálibu v matematice obsahuje znázorněnou Pythagorovu větu a také postavu čerta s chrty snad podle návrhu Albrechta Dürera. Zajímavý je i náhrobek Floriána Pravětického z Radvanova a Barbory Střelické ze Střelic, který je psaný starou češtinou a zapadá do období, kdy se jednalo o protestantský kostel. Na strope kostela se nachází rada cechovních znaku, erby šlechtických rodu a také roky, kdy byl kostel opravován.

Historie

V dobe svého založení byl kostel urcen hlavne pro nemecké obyvatelstvo z Porýní, které se usadilo kolem dnešní Behounské ulice (Samotný název Běhounská pak vznikl zkomolením latinského "Rhenensis"- "Rýnská" na německé Rennergasse, tedy česky Běhounská :)). Založení kostela se předpokládá v období, které je vymezeno vládou markraběte Vladislava Jindřicha, tedy mezi roky 1201 - 1222. První písemná zmínka o kostelu pak pochází z roku 1228, kdy vysvěcení kostela spadá do intervalu 1228 - 1231. Roku 1340 odkázal kostelu kazatel Hancman z Tišnova svůj dům vedle kostela, který byl následně přestavěn na kapli Božího těla, ve sklepě pak vznikla první kostnice. V této dobe je kolem kostela doložen hrbitov, který byl v následujících letech postupne rozšíren. V letech 1368 - 1405 vzniklo kolem kostela nekolik kaplí (Božího tela, Sv. Morice - viz. fotka vpravo a Sv. Voršily), což vytvorilo zvláštní urbanistický komplex. Na základě archeologických výzkumů víme, že kostel měl románskou a vrcholně gotickou podobu, než byl nahrazen pozdně gotickou novostavbou, která měla reprezentovat bohatství královského města Brna.

Stavba

Stavba kostela, v podobe, v jaké jej s urcitými zmenami známe až dodnes, zacala již pred husitskými válkami, pricemž ale stavba pokrocila pouze k postavení chórové cásti, pilíru a obvodových zdí. Od roku 1502 zacal na stavbe kostela pracovat stavitel Anton Pilgram, který založil severní lod s portálem. Zastrešení bylo provedeno patrne ješte pred rokem 1530. Stavba kostelní veže zapocala ve 20. letech 16. století, v roce 1592 byla A. Gabrim zvýšena o cást s hodinami a dokoncení provedl Šimon Tauch, který na vež nasadil renesancní helmici. Chrám svatého Jakuba v Brne je stavba 54 m dlouhá, 22 m široká a vež má impozantní výšku 94 m. Behem tricetileté války nebyl kostel nijak poškozen a nevznikla tedy nutnost kostel prestavovat - díky cemuž zustala zachována jeho, prevážne pozdne gotická, podoba.

Hrbitov, který se kolem kostela nacházel, byl kolem roku 1784 zrušen a spolu s ním postupne zanikl i komplex výše zmínených kaplí. Do kostela bylo následne premísteno nekolik náhrobních kamenu, pricemž v soucasnosti je jich zde šest. Velká cást hrobu však byla ponechána na svém míste a v roce 2001 pri archeologickém pruzkumu objevena. O významu tohoto hřbitova svědčí fakt, že podle odhadů archeologů, bylo na tomto hřbitově pohřbeno až 3/4 veškerých středověkých a raně novověkých obyvatel Brna. Kostel nebyl dotcen ani barokizací. V roce 1878 prošel kostel necitlive provedenou regotizací. V letech 1900 - 1901 vznikla u kostela novogotická fara navržená Aloisem Prastorfem a Germanem Wanderleym.

Fotky z archeologického výzkumu u severní zdi kostela v roce 2001:
  

Kostnice pod kostelem

V roce 2001 byla objevena v podzemí kostela druhá nejvetší kostnice v Evrope. Nachází se pod Jakubským námestím, z vetší cásti prímo pod kostelem svatého Jakuba.

V minulosti se na tomto míste nacházel hrbitov, z kapacitních duvodu však vznikla kostnice. Když byl hrbitov koncem 18. století zrušen, kostnice byla uzavrena a na dlouho zapomenuta. Znovu objevena byla až v roce 2001 pri archeologickém pruzkumu námestí. Podle Aleše Svobody, „objevitele“ kostnice, se v ní nachází až 50 tisíc kosterních pozustatku, což z ní ciní druhou nejvetší kostnici v Evrope (první místo zaujímají parížské katakomby).

Roku 2008 mesto Brno uzavrelo se svatojakubskou farností smlouvu, podle které bude kostnice do roku 2026 v pronájmu Brna za korunu rocne. Vchod do kostnice se nachází prímo na námestí. V dřívější dobe jako vchod sloužil provizorní poklop z chodníku námestí s následným sestupem po žebríku, který je hned vedle keše.

Otvírací doba:
pondělí zavřeno
úterý - neděle 9.30 - 18.00

Prohlídky se konají každých 30 minut ve skupině po 20 osobách. Poslední prohlídka se koná vždy 30 minut před koncem otvírací doby.

Vstupné:
Plné vstupné: 140,- Kč
Studenti, senioři, ZTP, ZTP/P: 70,- Kč
Děti do 15 let: 70,- Kč
Rodinné vstupné 2 + 2: 320,- Kč (každé další dítě do 15 let 50,- Kč )
Senior pasy: 10% sleva ze základního vstupného
Rodinné pasy: 5% sleva ze základního vstupného
Kamera: 50,- Kč
Focení: zdarma

Aktuální info vždy na www.ticbrno.cz
 

---

 

Povest o neslušném mužíckovi

                                                            

Když se na jižní strane kostela sv. Jakuba dobre díváte nahoru nad konec gotického oblouku, mužete uvidet jednu zvláštnost - neslušného mužícka. Vypráví se, že se vrchnosti nahore na Petrove a dole u Jakuba nikdy nemely moc rády. Proto jak se zacaly soucasne stavet dva kostely, všichni cekali, co bude dál. Na Petrove meli více penez, u Jakuba zase lepšího mistra stavitele. Dríve pracoval v cizine, dokonce na chrámu ve Štrasburgu. Svému remeslu dobre rozumel a práce mu šla rychle od ruky. Byl prý také velký šprýmar, kterého si oblíbili nejen jeho pomocníci, ale také brnenští meštané. Stavba na Petrove se opoždovala. Dole ve meste si tropili žerty, že jakubský kostel bude dávno hotov, než na Petrove vubec neco postaví. To Petrovské velmi nahnevalo. A protože meli vetší moc, postarali se o to, že kameník od Jakuba musel zanechat práce a mesto opustit. Jen s težkým srdcem mu to dole ve meste oznamovali. Náš mistr slíbil, že odejde, ale požádal o splnení jednoho prání: "Dovolte mne, abych smel dokoncit to jediné okno, na kterém zrovna pracuji." Když okno dokoncil a odkryl je, všichni byli prekvapeni. Zjistili, že se mistr kameník tem na Petrove dokonale pomstil. Nad oknem, kde se sbíhají oblouky, dodnes mužete uvidet malého mužícka, jak svuj holý zadek vystrkuje na ty nahore, kterí ho z mesta vyhnali.

Málokdo ale ví, že v okne není jen jeden mužícek, ale jsou v nem dve postavy. Neslušný mužícek je totiž vytesán v družném obetí s "neslušnou ženuškou" (viditelné je to hlavne z vetší výšky). Další zajímavostí je, že se neslušnému mužíckovi prý celá staletí ríkalo "Engel der Begierde", andel chtíc. Poslední zajímavostí je, že hlavičky k této sošce byly přidány až v roce 1937.

Cache

Keš vznikla jako náhrada dnes již archivované predchudkyne, myslím, že tento kostel si keš rozhodně zaslouží. Komu vadí, že je to již třetí verze, nelovte tuto keš.

Při vyzvedávání budte opatrní at nam dlouho vydrzi!

Děkuji Kac.a za pomoc a za předání listingu :)