|
Poděbraďáci, výletníci na kolech i bruslích si mohou „načepovat“ výbornou vodu z poměrně nedávno zprovozněného minerálního pramene v Kubových sadech, který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Při té příležitosti je určitě upoutá nejen chuťově nejlepší minerálka ve městě, ale i netradiční sedmiramenná stavba, pod níž se pítko nachází.
Přístupová cesta z veřejné komunikace přivádí návštěvníka na kamenný kruh s vepsaným trigonem ve smyslu pozice vodních znamení – Raka, Štíra a Ryb – ve zvěrokruhu. Celek je orientovaný k severu, přímo do ambitu kostela Povýšení sv. Kříže. Tři zřídla jakoby opisovala hlavní motiv výdlažby, vyrůstala z volného prostoru parku a ve spirále mířila za sluncem, aby přinesla zrod nové naděje – vodu. Za povšimnutí určitě stojí i dlažba se symbolikou, která v noci září bodovými světly.
Minerální vody v prostoru Českého masivu jsou nejčastěji vodami uhličitými (kyselkami). Podle toho, kde vznikají a kudy protékají, se formuje jejich chemické složení. Výrazně se odlišují od ostatních podzemních vod. Z těch se stává „minerálka“ poté, kdy hlubinnými tektonickými zlomy a puklinami vystupuje oxid uhličitý, vodu prosycuje a současně aktivně přispívá k procesu rozpouštění minerálních látek ve vodě. Tato geniální chemická laboratoř v podzemí mezi Sadskou a Poděbrady pracuje v hloubce přes sto metrů. Nachází se zde cca deset metrů mocná vrstva propustných pískovců, které kdysi tvořily příbojovou zónu moře v období druhohor. Laboratoř je „utěsněna“ mocným souvrstvím nadložních nepropustných opuk a voda je nepřetržitě sycena oxidem uhličitým, vystupujícím několik set metrů hlubokým poděbradským zlomem. Je-li opukový strop proražen, voda artézským přetlakem vytéká na povrch.
O zrodu každých lázní se vypráví nějaká legenda nebo historka. I Poděbrady takovou mají. Říká se, že jsou to lázně náhodně proutkem objevené. U jejich zrodu stál tehdejší majitel panství, kníže Hohenlohe, který zvolil poděbradský zámek za své sídlo. Poděbrady po dlouhá léta trpěly nedostatkem kvalitní pitné vody a kníže se rozhodl tento problém vyřešit. Pozval si proslulého proutkaře, pruského statkáře Karla Bulowa, aby našel dobrou pramenitou vodu. Po krátkém hledání označil proutkař místo na vnitřním nádvoří hradu a 1. Srpna 1905 zde z vrtu skutečně vytryskla voda. Pramen byl později nazván Bulow. Nebyla to ona očekávaná „obyčejná“ pitná voda, ale voda minerální. Ta měla tak lahodnou chuť, že si pro ni začali chodit lidé z města i okolí. Mezi prvními byl i místní lékař Bohumil Bouček, který velmi rychle pochopil, že voda bude mít příznivý vliv na léčbu některých nemocí a začal propagovat myšlenku lázní. V následujících letech byly navrtány další dva prameny. První , v zámeckém příkopu, dostal jméno po knížeti Hohenlohe. Druhý, v bývalé panské dřevnici, byl nazván po kněžně Chariclea – právě u tohoto pramene vznikly první Knížecí lázně, nyní Letní lázně v Lázeňské ulici. V letech 1911-12 bylo navrtáno dalších 9 pramenů, voda využívána k lázeňským procedurám, ale také plněna do lahví, rozvážena po širokém okolí a exportována do zahraničí. K dalšímu bouřlivému rozvoji lázní došlo ve 30.letech 20.-století.
OTÁZKY PRO ÚSPĚŠNÉ ZALOGOVÁNÍ:
Abyste mohli zalogovat tuto keš, je třeba navštívit pramen a zjistit potřebné údaje. Své odpovědi prosím, zasílejte ihned po zalogování "found" přes můj profil: MAIL. Při nedodržení této podmínky bude log v souladu s pravidly smazán. Když uděláte chybu, ozvu se a poladíme to.  Děkuji, přeji fajn procházku.
1. Kdy byl pramen navrtán?
2. V jaké hloubce narazil vrt na vodu?
3. Jak voda obarvila bezprostřední okolí pramene a čím je to způsobeno?
4. Ochutnejte vodu a popište její chuť.
5. Vyvěrá minerální voda v Poděbradech přirozenou cestou na povrch či nikoliv?
6. K jakým léčebným účelům se poděbradská spodní voda používá?
7. Přiložte k logu fotografii sebe, případně své GPS nebo jiného osobního předmětu s pramenem v pozadí. (Povinná součást logu)
|