Stary zamek, socha Obetovany a historicka kasna Multi-cache

Ahoj kačeří! Vítám vás u mé další keše!

Než se pustíte do luštění atd., keška není přístupná 24 hodin denně, přístupná je v těchto otevíracích hodinách:
Leden 9 - 16 hodin
Únor 9 - 16 hodin
Brezen 9 - 17 hodin
Duben 9 - 19 hodin
Kveten 9 - 19 hodin
Cerven 9 - 19 hodin
Cervenec 9 - 19 hodin
Srpen 9 - 19 hodin
Zárí 9 - 19 hodin
Ríjen 9 - 17 hodin
Listopad 9 - 16 hodin
Prosinec 9 - 16 hodin

Stage 1 N 49° 50.272 E 013° 54.468 Starý zámek:
Kdy vznikla tato stavba není známo. Ví se však, že původně šlo o hrad a to na docela strategickém místě s výhledem do Hořovické kotliny. Jediná tehdy schůdná cesta k hradu vedla směrem od Tihavy. Pro jistotu byl hrad ještě obehnán vodním příkopem. O jeho nedobytnosti svědčí i skutečnost, že v roce 1430 majitel hradu katolík Zikmund Huller dovedl vzdorovat s 60ti muži proti přesile několika tisíc lidí po dobu devíti dnů. Nepřátelská vojska tvořili táboři a sirotci. Po oněch devíti dnech však Huller kapituloval, jelikož si přiznal, že ve finále stejně nemá šanci. V 17. století byl původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek, poté byl ještě barokně upravován. podle pověstí zde v této době vedlo několik podzemních chodeb, jedna prý až na Točník. Pravděpodobně to ale není pravda. na druhou stranu při stavbě hotelu zelený strom v 50. letech minulého století se propadl bagr do jakési štoly, která prý ke Starému zámku směřovala. Další chodba prý vedla ke kostelu Na Vísce. Chodby už asi nelze doložit. Narozdíl od základů čtverhranné věže, o jejímž zboření se však nic neví. Ke sterému zámku se váže historka, že se zde prý narodil český král Jiří z Poděbrad. Jde však pravděpodobně o mystifikaci založenou na základě údaje z Historického kamenného kalendáře sepsaného roku 1584, kde se píše, že budoucí český král se narodil "6. dubna 1420 v Harawicz". To však můžou být stejně tak Hořice nebo Horažďovice nebo úplně jiné místo. Kdo se zde však narodil určitě, je dcera nejmladšího ze tří synů Karla IV. Jana Zhořeleckého, které chybělo jen málo k tomu, aby se stala královnou některé z z evropských velmocí.
Vy z úvodních souřadnic vidíte Starý zámek. Spočítejte, kolik vidíte zamřížovaných oken. Je jich A.

Stage 2 N 49° 50.238 E 013° 54.484 Socha Obětovaný:
Socha Obětovaný je dílo secesního symbolisty Františka Bílka. Expresivní kompozici s postavou polonahého muže, jenž raněn a přemáhaje bolest kráčí s hrdě vztyčenou hlavou vstříc smrti, navrhl autor původně jako pomník padlým československým legionářům v Irkutsku. V Rusku o něj však vzhledem k tamní politické situaci moc velký zájem nebyl a tak o sochu zájem projevily Hořovice. Socha měla být původně slita z roztavených dělových hlavní, ovšem kvůli technickým potížím bylo od tohoto návrhu upuštěno. Bílek vytesal sochu do kamene a architekt Čeněk Vořech k ní vyrobil podstavec, který má symbolizovat šlehající plamen. Socha byla odhalena 10. září 1922 v jižní části Palackého náměstí, to v té době mělo tři dominanty, právě tuto sochu, kašnu, o které ještě budu psát a ještě morový sloup (který tam ačkoliv dost skrytý zůstal jako jediný dodnes). poté, co na náměstí vyrostla funkcionalistická budova dnešního městského úřadu, byla socha přestěhována na nový podstavec a nové místo, kde stojí dodnes. Teprv nedávno (asi tak v roce 2011) se pod Obětovaným podařilo obnovit odpovídající podstavec do podoby, v jaké jej známe dnes.
U podstavce sochy najdete desku s nápisem. Součet všech římských čísel v nápisu na desce je B.

Stage 3 N 49° 50.227 E 013° 54.489 Historická kašna:
Začnu informací, která si myslím, překvapí nejednoho kačera. Tato kašna totiž stávala původně v Praze na Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí. vytvořena byla někdy koncem 17. století. V červnu 1848 byla kašna centrem slavné vlastenecké mše, které se zúčastnilo přes 2000 lidí. Obřad se však kvůli několika provokatérům nakonec zvrhl v krveprolití. Tyto nepříjemné vzpomínky měly být odstraněny i s kašnou, která se tak přestěhovala na Vyšehrad, kde však nevydržela dlouho, poněvadž o nic velmi rychle projevilo zájem město Žebrák. Tam ale zanedlouho zjistili, že kašnu vlastně nemají kam umístit a tak byla prodána do Hořovic, kde byla instalována na Palackého náměstí, kde vydržela do roku 1972, kdy bylo náměstí dost radikálně zmodernizováno a pro kašnu najednou z neznámých důvodů nebylo místo. Skončila tak nakonec rozebrána na jednotlivé bloky ve dvoře zámku, kde tak akorát chátrala, drolila se a vypadalo to s ní nedobře. Roku 1980 o kašnu opět projevila zájem Praha a byť to nějakou dobu trvalo, tak to hořovické zastupitelstvo nakonec nakoplo k tomu, aby kašnu dali znovu dohromady a od roku 1986 je tam, kde je dodnes.
Vás bude zajímat počet lvích hlav na kašně, je jich C.

Finálka je na N 49° 50.(B)(B)(B) E 013° 54.(C+1)(A-1)(C-C)