ROK S GEOCACHINGEM
Duben
Podle gregoriánského kalendáře čtvrtý měsíc v roce. Má 30 dní. Český název měsíce pochází z dubu, který se v tomto období odívá listím. Původně byl březen v římském kalendáři druhý měsíc v roce. Duben začíná stejným dnem jako červenec, v přestupném roce jako leden.
Aprílové počasí označuje počastí nestálé, proměnlivé a používá se i tehdy, pokud se hovoří o proměnlivém a nestálém počasí v jiný čas.
20. duben je 110. den v roce podle gregoriánského i juliánského kalendáře (111. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 257 dní .
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce vrby.
Svátek má dnes:
Marcela
Pranostika: Dubnový sníh pole hnojí a děšť jim požehnání přináší.
Události 20. dubna v Česku:
1990 – Federální shromáždění přijalo ústavní zákon o změně názvu Československé federativní republiky na Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR) a ústavní zákon o státních symbolech.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Mikrovlnná trouba
je kuchyňský elektrický přístroj pro tepelnou úpravu pokrmů.
Historie
V říjnu 1945 byla světu představena první mikrovlnná trouba Radarange. O dva roky později si americké hospodyňky mohly koupit první mikrovlnku vážící skoro 350 kilogramů, vysokou 1,8 metru a s cenou kolem tří tisíc dolarů.
Běžné vybavení mnoha domácností, které zvládne ovládat každý, nehrozí popálení a na výsledek nemusíme dlouho čekat. Byť se někomu může zdát princip, na kterém mikrovlnná trouba jídlo ohřívá, podivný: pomocí neionizujícího elektromagnetického záření s frekvencí 2,45 GHz a vlnovou délkou 12,24 cm rozkmitá polarizované částice (především molekuly vody) uvnitř pokrmu, mikrovlny proniknou do jeho nitra, a tak dochází k ohřátí mnohem rychlejšímu než při klasických postupech, kdy se okolní teplo přenáší postupně z povrchu do středu.
Proto je také jídlo ohřáté v mikrovlnce mnohem méně vysušené než to z trouby. Zní to jako z fyzikální laboratoře, kde to také všechno před téměř sto lety začalo.
Zmíněné záření je generováno oscilací magnetronu, speciální elektronky, jejíž funkci jako první v roce 1924 popsal český vědec Augustin Žáček. Oscilující magnetron se stal součástí vojenských radarů, vysílajících mikrovlnné rádiové signály.
Za druhé světové války je ve velkém produkovala americká společnost Raytheon, ve které inženýr Percy Spencer pracoval na způsobu efektivnější výroby součástek. Do práce rád nosíval čokoládu, kterou si ponechával v kapse pláště i v laboratoři. Ta se k jeho překvapení během manipulace s magnetronem úplně roztavila. Začal tedy s ohříváním jídla experimentovat - v jeho laboratoři vznikl třeba první popcorn vyrobený pomocí mikrovln.
Pomocnice supermatky
Percy Spencer byl na správném místě ve správný čas. Po skončení války svůj vynález představil veřejnosti, firma Raytheon jej nechala patentovat a v říjnu 1945 byla světu představena první mikrovlnná trouba Radarange. O dva roky později si americké hospodyňky mohly koupit první mikrovlnku vážící skoro 350kg, vysokou 1,8 metru a s cenou kolem 3 000 dolarů.
Během 50. let firma pracovala na kompaktnějších rozměrech a snížení ceny. Roku 1955 tak vznikla mikrovlnka velikosti běžného sporáku, vestavná do kuchyňské linky, a v roce 1967 kompaktní spotřebič Amana Radarange, který bylo možné postavit na kuchyňskou linku.
V 60. letech se vyskytly také první pochybnosti o vlivu mikrovln na zdraví. Americké výzkumy zjistily, že mikrovlnné záření opravdu ze spotřebičů uniká a tento nedostatek vyřešily až federální standardy z roku 1971.
Koncem 60. let se stala mikrovlnka symbolem rychlého života ekonomicky vyspělých USA, věrnou pomocnicí „supermatky“, tehdejšího modelu ideální ženy, která zvládá vše. Mikrovlnka připravila miliony teplých večeří denně a nespočet popcornů k večernímu sledování televize. V Evropě se mikrovlnky rozšířily až v 80. letech a u nás masově až po sametové revoluci.
Mikrovlnné konspirace
Mikrovlnka je od svého vzniku předmětem bádání vědců i vděčným tématem pro konspirátory.
Sovětský svaz v roce 1979 používání mikrovlnek zákonem zakázal, a to právě z obav o zdraví svých občanů. Zákon byl zrušen až na začátku 90. let.
Neionizující záření z mikrovlnky produkuje jen fotony, které mají tak malou energii, že dokážou molekulami jen hýbat, ne je (na rozdíl od záření ionizujícího) přeměnit. Vlny z mikrovlnky tedy nemohou přispívat ke vzniku rakoviny (na rozdíl od záření gama, UV nebo rentgenu).
Při vědeckých testech se potvrdilo, že i tyto v zásadě neškodné vlny unikající z mikrovlnek jsou hluboko pod emisním limitem.
Sklo mikrovlny propouští. To je sice pravda, ale ne, pokud je opatřeno kovovou mřížkou, jako tomu je u všech mikrovlnných trub.
Tepelná úprava v mikrovlnce vytváří v jídle některé nežádoucí látky a snižuje nutriční hodnotu pokrmu a obsah vitaminů. Ano - úplně stejně jako třeba grilování, smažení nebo i vaření.
Mikrovlnka nicméně může rušit citlivý wi-fisignál v okruhu několika metrů. Ovšem pouze těch pár vteřin při ohřevu. Pomůže třeba změna pásma wi-fi na jiné než 2,4GHz (viz článek Mýtus, který nelže: Mikrovlnná trouba opravdu může rušit wi-fi internet).
Zdroj:http://bydleni.idnes.cz/mikrovlnka-mikrovlnna-trouba-dke-/spotrebice.aspx?c=A150504_131527_spotrebice_web
Dobrý lov přejí GeoValaši
