PRVNI BETONOVY SILNICNI MOST V CECHACH Multi-cache

...aneb jak na (geo)známém místě lze objevit něco překvapivě zajímavého...

Rozvoj lidské společnosti od nepaměti znamenal potřebu překonávání překážek nejen při budování vzájemných styků. Kmen stromu položený přes potok byl nejstarším typem přemostění. Proto také kmeny stromů a lana spletená z přírodních vláken byly nejstaršími stavebními materiály. Již před 4000 lety před Kristem uměly staré národy stavět mosty klenuté z cihel i kamenů. Klenbová přemostění se používala už ve starém Římě, kdy se budovala rozsáhlá silniční síť pro vojenské a správní účely. Po pádu říše Římské nastal v Evropě velký úpadek v mostním stavitelství. K obratu došlo v desátém století, kdy vznikala města na březích řek a pro jejich rozvoj bylo nutné spojení s okolím. Ovšem téměř až do konce 17. století se mosty stavěly bez výpočtů - jen podle citu a zkušeností předávaných z generace na generaci.
K prvnímu mostu z prostého betonu u nás byla ještě poměrně dlouhá cesta co do používaných materiálů - od dřevěných mostů přes mosty kamenné, zděné a kovové.

První most z prostého betonu byl postaven ve Francii přes řeku Dordogne v roce 1816. Betonu pro mosty o větších rozměrech bylo použito ve Švýcarském Erlisbachu v roce 1840. Pro pařížský akvadukt použil Coignet prostého betonu na 35 metrů dlouhých obloucích v roce 1869. Tedy až konec 19. století přináší do mostního inženýrství použití prostého betonu. Nejde však o žádný nový vynález: v základech pilířů Apollodórova mostu přes Dunaj z doby 103 po Kristu byla potvrzena existence hmoty zvané latinsky concretum, totéž concretum bylo nalezeno například v kupoli římského Pantheonu - bylo vyráběno z pucolánové hlinky a hydraulických přísad, které se dodnes nepodařilo určit. Maltový tmel byl vynalezen v Anglii koncem 18. století, ale římský cement měl tu zvláštnost, že tvrdl i pod vodou.

Zatímco v Evropě se z prostého betonu již stavělo, v Čechách nebyl tento materiál populární. I proto na Pražské jubilejní výstavě (1891) byl zkoušen pokusný betonový můstek navržený profesorem brněnského stavovského Vysokého učení technického Ing. Ursínym. Přes můstek denně procházely tisíce návštěvníků výstavy, a tím stavba procházela vlastně jakousi zatěžkávací zkouškou a současně sloužila k propagaci nového stavebního materiálu, který se chlubil dobré odolnosti vůči namáhání tlakem, ovšem snesl pouze malé tahové zatížení.

Cement se v Čechách začal vyrábět v Bohosudově u Teplic v roce 1860 a jeden z našich prvních železničních mostů z dusaného prostého betonu byl postaven v délce 9 metrů v jihomoravských Pohořelicích. První betonový most silniční v Čechách projektoval a v 35 dnech vystavěl Ingenieur Antonín Los na úvodních souřadnicích této kešky - na tehdejší Pražsko-rumburské silnici, dnešní Zenklově ulici - jako přemostění Rokytky. Obdivuhodná je zmíněná velmi krátká doba 35 dnů, za kterou byl vystavěn, počítáme-li převážně s ručním prováděním prací, betonáží i výkopem.

Most má jedinou betonovou klenbu s rozpětím 13,3 m a vzepětím 2,75 m, o tloušťce 0,95 m. Z betonu je i balustráda (zábradlí včetně kuželek). O samotném autorovi mostu se nedochovaly podrobnější zprávy. Vzhledem k tomu, že v době stavby byla Libeň samostatnou obcí, lze pouze předpokládat, že nenáležel k zaměstnancům města Prahy, ale spíše k orgánům pro celé Čechy. Svědčí o tom i nápis na desce, který nasvědčuje tomu, že jistou znalost pro stavby tohoto typu v Čechách Ing. Los mít musel.

Nevýhodu prostého betonu vyřešil Joseph Monier, kterému byl v roce 1867 udělen patent na železový beton - tedy beton s železnou konstrukcí. A tak když bylo v roce 1909 k našemu mostu z prostého betonu budováno rozšíření v délce 99,3 m po proudu Rokytky, šlo už o železobetonovou trámovou konstrukci, v tehdejší době na povrchu upravenou do parkové podoby.

Až se na místo půjdete podívat, nezapomeňte si most prohlédnout z obou stran. Původní klenutý most je v seznamu technických památek Prahy a spolu s Negrelliho viaduktem je památkově chráněn.

Na mostě je zvláštní i okolnost, že je označen tabulkou se zevrubnějšími informacemi - většina našich mostů je bez jakéhokoliv označení a jen těžko (pokud vůbec) se zjišťuje na silničních správách jak jejich stáří, tak jejich stavitel a další údaje. (Ve druhé světové válce byla tabulka dočasně sejmuta a uložena na libeňské radnici, možná i proto se zachovala dodnes.)

Pokud byste chtěli vidět model mostu včetně fungujícího elektrického osvětlení, najdete ho ve velkomeziříčském Muzeu silnic a dálnic.

Ke kešce:

I přesto že přes most chodím pravidelně několik let, do minulého týdne jsem netušil, že je něčím zajímavý :-). Proto bych rád i Vás poval ke krátké zastávce na úvodních souřadnicích - záměrně jde o velmi jednoduchou multinku.
Na úvodních souřadnicích N 50° 06.403 E 014° 28.363 najdete tabulku s informacemi o stavbě mostu, z které se krom souřadnic kešky dozvíte i to, kdy byl most vystavěn (v listingu jsem to záměrně vynechal). Pokud budete mít chuť, prohlédněte si most jak zde, tak na opačné straně - pro porovnání technologií výstavby mostů v odstupu několika let)...

Kešku najdete kousek od úvodních souřadnic na:
N 50° 06.(403 PLUS počet písmen prvího slova na prvím řádku tabulky)
E 014° 28.(363 PLUS počet písmen třetího slova na prvním řádku tabulky MINUS poslední dvojčíslí na posledním řádku tabulky)
BYOP - aneb přineste si prosím vlastní tužku!