Keš se měla původně nacházet v katastru obce Malá Bystřice, o níž jsem si donedávna myslel, že je součástí Valašské Bystřice a jedná se pouze o místní název. Jenže původní umístění se ukázalo z hlediska kolizí nereálné a přizvání stonefishe.cz zapříčinilo vznik úplně jiné keše, po všech stránkách. Přestože se však keš z Malé Bystřice odstěhovala, nebude na škodu si o ní říct něco více, když leží hned za kopcem.
Malá Bystřice - historie obce
Obec vznikla kolem roku 1620 z rozptýlených pasekářských usedlostí, které tu zakládali poddaní z rožnovského panství. Roku 1629 se již dělal rozdíl mezi Velkou (dnes Valašskou) Bystřicí a Malou Bystřicí, neboť se hovoří o Bystřičkách. Pasekářské usedlosti zde vznikaly asi od poloviny 16. století. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím. V roce 1657 zde bylo 10 usedlostí, z toho 2 pusté. Na Bystřičkách vzniklo po r. 1656 dalších 13 pasek. V roce 1775 tu byl fojt a 7 sedláků (půlláníků), na poddanské půdě tu bylo 32 domkářů. Při jednom z gruntů byl moučný mlýn o jednom složení, mlýnek kašovní a pila na desky, jeden domkář měl mlýn o jednom složení na nestálé vodě.
Polovina obyvatel Malé Bystřice byla katolického vyznání a polovina vyznání evangelického, což dokládá stav z r. 1900, kdy bylo v obci 384 katolíků a 385 evangelíků. Katolíci byli přifařeni do Valašské Bystřice a evangelíci náleželi k farnímu sboru ve Velké Lhotě.
Pro obživu obyvatelstva mělo zdaleka největší význam zemědělství, před polovinou 19. století i chov dobytka po salašnickém způsobu. V roce 1900 katastr obce zaujímal rozlohu 1091 ha, z toho lesy 369, pole 340, pastviny 311, louky 66 a zahrady 5 ha. Stav dobytka v témže roce: 25 koní, 361 ks skotu, 117 ks bravu a 46 ovcí. Vedle zemědělství tvořily doplňkový zdroj obživy hlavně práce v lese, tradiční výroba dřevěného nářadí, šindelů, kapesních nožů, metel a okřínů na chleba. R. 1923 zde byl hostinec s řeznictvím a trafikou, kovář a podkovář, krejčí, 2 krupařské obchody, 2 obchody se smíšeným zbožím a výrobce hrábí a trakařů. V roce 1957 byla postavena prodejna potravin spotřebního družstva Jednota na Santově a další prodejna Jednoty byla od r. 1963 U Kočíbů.
Učitelé do obce zprvu docházeli z Valašské Bystřice, vyučovalo se třikrát týdně, učitelé dostávali 68 kr. za každého žáka ročně. R. 1867 měla být stavěna škola, ale překážely tomu konfesijní rozdíly. Moravské místodržitelství rozhodlo r. 1868 zřídit dva školní obvody. Tehdy byla vystavěna školní budova Na Santově pro katolíky, evangelíci si pronajali místnost v Okluce pod kopcem Ostrým. Po r. 1874 byla škola Na Santově prohlášena za veřejnou. Škola byla zrušena r. 1971. Od r. 1870 bylo jednáno o zřízení další školy. Stavba školy, zvané V Údolí byla dokončena v květnu 1883. Zrušena byla r. 1978 a obec pak byla připojena k obvodu základní školy ve Valašské Bystřici.
V současné době se obec rozkládá na 1 832 ha a žije zde 301 obyvatel (údaj k 1. lednu 2016 podle statistiky Ministerstva vnitra ČR). Nejnižším bodem obce je hladina údolní přehrady Bystřička (380 m. — část katastru prochází koncem přehrady) a nejvyšším je Vsacký Cáb (841 m.). Turisticky významný je vrch Santov (620 m.).
Pár důležitých slov ke keši.
Čeká vás poměrně netradiční T5 keš, která spojuje slaňování se sprchováním, takže se připravte na nevšední zážitky, převážně v chladnějším období roku. Z hlediska bezpečnosti lovte aspoň ve dvou, kompletní výbava na slaňování je nutností. Nelozte zespod a nesnažte se odlovit nějak "alternativně", podklad může dost klouzat, dbejte o vlastní bezpečnost. Při vysokém stavu vody je keš nelovitelná! Krabičku otevírejte vždy mimo vodu a logujte prosím osušenýma rukama. Nejlépe když jeden keš vytáhne a druhý zaloguje. Před navrácením keše do úkrytu se pečlivě přesvědčte, že je dobře uchycená a zavřená! Uděláte tak radost nejen mně, ale především kačerům, kteří přijdou po vás.
Fotografie z odlovu jsou vítány!
Zdroje
http://malabystrice.cz