Boj o Kletné
Již ve čtvrtek 3. května 1945 bylo Kletné od 18.00 hodin (po celé 3 hodiny) pod palbou sovětského dělostřelectva ze směru od Hladkých Životic. Přitom vyhořela usedlost č.p. 34 a požární zbrojnice s obecním úřadem byla silně poškozena. Několik dalších domů bylo poškozeno lehce. Mrtví a ranění civilisté v důsledku odstřelování nebyli. Hlavním cílem sovětské dělostřelecké přípravy byla zřejmě první linie německé obrany vybudované před vesnicí. Kletné vzhledem ke své vyvýšené poloze v tomto prostoru tvořilo strategicky důležitý bod německé obrany. Byly zde vybudovány celkem hlavní tři pásma obrany (zákopové linie) využívající starých lomů a důlních děl. Z jeho návrší měli Němci možnost s přehledem kontrolovat veškeré přístupy k Suchdolu n.O. Přímý postup Rudé armády na Suchdol n.O. ze směru od Hladkých Životic byl, tak zcela zastaven. Tuto situaci řešilo sovětské velení tím, že nařídilo svým jednotkám provést přeskupení svých sil (v prostoru bezejmenné kóty 281) s rozkazem: „obchvatným manévrem dobít Kletné od Stachovic“. Tímto úkolem byly pověřeny dva pěší pluky č. 1002 a 1004 305. střelecké divize za podpory tankových jednotek. Konkrétně šlo o těžké tanky IS-2m (Iosif Stalin) 99. gardového tankového pluku 42. gardové brigády těžkých tanků. Boje zde byly vedeny zřejmě i za podpory samohybných děl.
V pátek 4. května 1945 kolem 17.00 hodin se uskutečnil první útok Rudé armády ze směru od Stachovic. Po „Mlýnské cestě“ vyrazily ke Kletnému tanky v doprovodu pěchoty. O těžkých bojích na polích před vesnicí svědčí (podle pamětníků) 3 zničené sovětské tanky a několik německých obrněných transportérů. U vjezdu do vesnice tanky, které prorazily německou obranu, odbočily u usedlosti č.p. 39 doleva směrem k návesnímu rybníku. U domu č.p. 46 byl jeden z tanků zničen pancéřovou pěstí a došlo tak k zatarasení cesty (brzy po boji byl odtažen na místo před transformátor, naproti č.p. 24). Při útoku se část sovětských vojáků probojovala přes první německé obranné postavení „Na Pahorku“, při tom za č.p. 37 padli 4 němečtí vojáci a na zahradě u č.p. 28 byl nalezen další mrtvý německý voják. Tímto útokem se dostalo Kletné do ruských rukou. Němci byli zatlačeni do lesů směrem k Pohoři. Rusové se však nedostali dále! Ještě tentýž večer Němci podnikli úspěšný protiútok z lesů za vesnicí a zákopů v blízkosti hospodářských budov (2. obranné pásmo) a Kletné získali opět pod svou kontrolu. Rusové byli nuceni ustoupit zpět ke Stachvicím a na noc zde zaujmout obranné postavení. V sobotu 5. května 1945 ve 12.30 hodin Němci připravili silou jednoho praporu pěchoty a za dělostřelecké přípravy protiútok ze směru Jestřábí, ale ten byl odražen. Naopak mezi 15.00 a 16.00 hodinou podnikli Rusové druhý silnější útok v počtu asi 1000 mužů v hlavním směru na silnici Jestřábí - Kletné a také ze směru od stachovických lesů. Přitom padli 3 němečtí vojáci na obecní louce u rybníka (pozn.: ostatky dalšího z padlých německých vojáků byly objeveny teprve až 26.6.2014).
Kolem 18.00 hodiny byl boj o vesnici ukončen a němečtí vojáci se stáhli ze svých pozic zpět do lesů směrem na Pohoř. Když se tak stalo přiklusal na koni do vesnice ruský voják a volal německy „Friede“– Mír. Po druhém útoku byli na dvoře usedlosti č.p. 24 viděni mrtví 3 ruští vojáci a další u domu č.p. 61 (pozn.: ostatky jednoho z Rudoarmějců byly nalezeny v Kletném v r.1998 a další tři v r. 2001, 2008 a 2010 v Pohořském lese). Skutečný počet padlých vojáků na obou stranách nebyl nikdy přesně zjištěn, v každém případě lze hovořit o desítkách.
Téhož dne předala 305. střelecká divize své dobité pozice druhosledovým jednotkám 183. střelecké divize, které dále vedly boj v lesích směrem na Pohoř a 140. střelecké divizi, která po dobytí Suchdolu n.O. pokračovala v bojích směrem na Mankovice. Samotná 305. střelecká divize postupovala dále ve směru Jestřábí – Tošovice – Vítovka – Nová Ves a po těžkých bojích v kopcovitém terénu osvobodila dne 7.5.1945 obec Spálov.
Obyvatelé obce Kletné strávili dvoudenní boje především ve skrýších v okolních lesích a nebo ve sklepích svých domů. Hned po boji se soustředily ženy s dětmi v kolářské dílně na č.p. 46, když před tím vyšly ze sklepů velkých usedlostí jako např. z č.p. 5 a 14. Před sovětskými vojáky si nebyl nikdo z německých obyvatel jistý životem, a proto kdo nemusel z domu vyjít, nevycházel (pozn.: jsou doloženy i případy zastřelení civilistů při neuposlechnutí výzvy „stoj“, znásilňování žen, rabování apod.). Po boji o Kletné velká část sovětských vojáků ihned pokračovala dále
v pronásledování nepřítele. Další pak odcházeli v průběhu jednoho týdne. Správa obce byla nejprve pod sovětským vojenským velením a po vzniku Národního výboru byla postupně předávána do českých rukou. Zbývajících 80 -100 vojáků Rudé armády opustilo obec Kletné dne 3. července 1945.
Jak na kešku?
Na úvodních souřadnicích se nachází kříž u kaple sv. Františka. Zezadu kříže najdete nápis. Na druhém řádku jsou dvě číslovky ve formátu " Nr AB Nr CD "
Pro kešku se vydejte kolem rybníka směrem na Stachovice. Tou cestou, kterou přišla Rudá armáda do Kletného. Ujdete méně než kilometr. Finální souřadnice jsou: N 49°40.C1D', E 17°54.(A+C)1C'.
