Kostel sv.Floriana
Gotický kostel s renesančními prvky byl podle stavebně-historického průzkumu postaven v letech 1600-1606 Rudolfem III. z Bünau (člen saského rodu, který vlastnil statky na Ústecku a Děčínsku). Kostel je jednolodní, loď je osvětlena gotickými okny s kružbami, zaklenutá síťovou klenbou. K lodi přiléhá polygonální presbytář a hranolová věž. Zvláštností je půdní patro s malými okny. Mimořádně cenný je oltář, s četnými reliéfy, tvořenými kombinací mramoru, pískovce a alabastru. Část cenného mobiliáře je uložena v ústeckém muzeu (sochy z oltáře, 17 alabastrových reliéfů, archa na varhany). Po letech chátraní je nyní opravován. V dubnu roku 2008 byl prohlášen za Národní kulturní památku. Dne 21.10.2013 v 10 hodin dostal kostel po 14 letech nové zvony. Slavnostního vysvěcení se zúčastnil Mons. Mgr. Jan Baxant, diecézní biskup v Litoměřicích, který před desítkami přihlížejících zvony pojmenoval jako Florián, Marie a Kalvárie. V obdélné lodi i trojboce zakončeném presbyteriu pozdně gotické síťové žebrové klenby. V lodi trojkřídlá renesanční empora, při západní straně třípodlažní, podklenutá křížovými hřebínkovými klenbami. Zachovaly se relikty umělecky kvalitní výzdoby z doby výstavby kostela, původně reprezentační panské kaple. Hlavní oltář s alabastrovými reliéfy je pozdně renesanční z roku 1604, vytvořený Melchiorem Kuntzem z Freibergu. Restaurování probíhalo v roce 2014. Alabastrové reliéfy z poprsní zídky dřevěné kazatelny představující pašijový cyklus byly sňaty roku 1887 a jsou uloženy v muzeu. V roce 2015 jsou osazovány repliky všech 17 reliéfů v prostoru pod emporami.
Zámek Krásné Březno
V roce 1528 panství Blansko zakoupili saští rytíři z Bünau i se vsí Březnice (dnešní Krásné Březno), kde zřídili hlavní sídlo. V letech 1566–1568 vystavěl Jindřich z Bünau panský dům (zachovaly se z něj sklepy pod severním křídlem nynějšího Nového zámku). V letech 1597–1603 vznikla na místě hospodářského křídla rozšířením na dvoutrakt a zvýšením o první patro budova Starého zámku ve stylu saské renesance, který charakterizuje i současně stavěnou kapli Panny Marie (nynější kostel svatého Floriána), propojenou se zámkem můstkem. Do roku 1628 postavili páni z Bünau i Nový zámek na sevřené pravidelné čtyřkřídlé dispozici kolem čtvercového nádvoří, na vnějšku s nárožními věžicemi. Páni z Bünau se však po bitvě na Bílé hoře vrátili do Saska. Zámek pak drželi Thun-Hohensteinové (do roku 1647) a hrabata z Althanu (do roku 1680), následovaní hrabaty Cavriani (od roku 1714). Nový zámek byl do nynější podoby upraven v letech 1714–1724 Johannem Ludwigem Richardem Cavrianim (úpravy začaly průrazem panské oratoře v kostele, následovalo zvýšení Nového zámku o barokní patro, jehož pozoruhodný barokní krov byl dendrochronologicky datován do roku 1724). Roku 1754 panství koupil hrabě Jan Hartig. V letech 1798–1805 byl starý zámek upraven na byty panských úředníků. Okolní barokní zahrada s ozdobnými stavbami z podstatné části zanikla roku 1849 v souvislosti s budováním železnice do Drážďan. Zbylá část byla pak po demolici hospodářského dvora změněna v anglický park, ze kterého je zachováno torzo, redukované ještě za druhé světové války při výstavbě silnice. Zámecká kaple se roku 1897 stala farním kostelem. Zámek byl po roce 1945 zestátněn (posledním soukromým majitelem byl Leo Heinrich Skrbenský z Hříště, syn Malvíny Kolowrat-Krakowské-Novohradské).
Od poloviny 20. století do roku 2002 bylo v zámku umístěno výpočetní středisko Československých státních drah.
V současné době je zámek v majetku Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. V roce 2011 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce zámku. V objektu sídlí Národní památkový ústav a zámek slouží také ke kulturním účelům (pořádání výstav apod.).
zdroj :wikipedie