Malebné místo nacházející se v oblasti Příhrazských skal.Dostupné po žlutočervené a posléze modré turistické značce. Přístup buď od Příhraz, nebo od Drábských světniček - po hřebenu Studeným průchodem (modrá).
Cesty vedou přes velmi malebnou část pískovců s velmi pěknými výhledy. Časté překonávání překážek - proto vhodné pouze pro pěší, cyklisté ať raději nastudují cyklomapu.
,
Onehdy jsem si hledal cíl výletu ... A padl mi na mapě okolí Příhrazských skal zrak na slovo Hynšta ... U něj symbol zříceniny. O důvod více, když cestou na Krásnou vyhlídku projíždíte místem, kterému se říká Skalka a právě toto místo si vybral můj bratr, jako místo pro bydlení...
Následoval průzkum na webových stránkách. Server Hrady.cz píše poměrně lakonicky:
Hrádek Hynšta (určitě se tak původně nejmenoval). Zbytky hrádku ze 13. - 14. stol. Klasická stavba obdobná jako u hrádku Kačiny (předsunutá pevnůstka Valečova). Dnes zachované pouze zbytky sklepů, viditelný příkop vtesaný do skály, který rozděluje předhradí od jádra hradu. Celkově se jednalo o nevelký hrad, ale při jeho prohlídce si musíte představit i prostor předhradí, které je minimálně 5x větší nežli poslední část hradu.
Podrobnější povídání, včetně mapky a obrázků, lze najít na stránkách Rajnet.cz. Lze se tu dozvědět například:
Vzhledem k odlehlosti lokality a značně omezené viditelnosti nelze nejspíše hovořit o šlechtickém sídle ani o strážním opevnění. Proč tedy bylo na odlehlém místě uprostřed skal vybudováno tak velké opevnění? Jistou odpověď nemáme, ale přeci jen něco nás napadá. Částečně nám pomohou archeologické nálezy, částečně písemné prameny. ...
... Již výše bylo uvedeno, že je jakoby stranou, schovaná uprostřed skal. To by právě mohlo být klíčem k interpretaci jejího významu. Domníváme se, že Hynšta mohla být jakýmsi útočištěm (refugiem) kláštera, kam se lidé mohli i se svým majetkem uchýlit v dobách válek a neklidu. Je to samozřejmě pouze hypotéza, avšak najednou nám do onoho středověkého systému opevněných bodů okolo Mužského docela zapadá. Přirozeně nevíme, zda se funkce Hynšt během staletí neměnila, zda nebyla někdy opuštěna či posléze opět obnovena (např. během husitských válek). Takové podrobnosti již archeologické prameny „odmítají sdělit“.
Stojí za to si ten zajímavý článek přečíst celý - a pak se na to zajímavé místo podívat.
Jak se na místo dostat, to by vám měla ozřejmit následující mapa. Pokud přijedete z daleka autem, dá se od Valečova přes Mužský zajet k hostinci Krásná vyhlídka, kde lze legálně zaparkovat. Silnička je v dost bídném stavu, nicméně sjízdná je - trochu splývá se zelenou značkou; chodí po ní turisté, takže dávejte pozor.
Od hostince se dá jít po modré značce - cesta je pěkná a příjemná, ale opravdu ji nelze doporučit cyklistům. Z místa označeného křížkem s nápisem Hynšta vede ke "zřícenině" místní značka. A tu je kámen úrazu, neb napojit se na ní byl problém. Jdete-li od hostince po modré, přijdete k prvnímu rozcestníku, kde zleva přichází červená a pokračují pár desítek metrů spolu s modrou ke druhému rozcestníku, kde se červená opět odděluje vlevo. Teď je potřeba dát dobrý pozor. Modrá se stáčí trochu vlevo mírným obloukem, vaše cesta ale bude zhruba pokračovat ve směru, jakým jste sem přišli, zhruba po okraji poměrně čerstvé mýtiny. Není to tu moc vyšlapané, ale po chvíli najdete vybledlé značky a máte vyhráno. Pozor - přímo od rozcestníku vede prudce vpravo neznačená vyšlapaná pěšina - to není ona. Na rozcestníku asi byla i příslušná směrová šipka, jak lze soudit z otvorů po šroubech ... tu ale kdosi zřejmě na něco potřeboval a odnesl si ji. Ale kdo ví, třeba už je tam vše v pořádku.
Po několika stech metrech dojdete k vrcholu stoupání a značená cesta se stočí vpravo. Přejdete napříč příkopem, který byl evidentně uměle prokován ... zřejmě předsunutá součást opevnění? Pak vás čeká sestup první pískovcovou průrvou. Pozor na kluzké kameny a smekající se písek, zejména je-li po dešti. Až slezete dolů, ocitnete se na dně pravděpodobně druhého příkopu - má se totiž za to, že této průrvě poněkud stavitelé hrádku pomohli.
Spustíte se do sedla oddělujícího hlavní hřeben, ze kterého jste přišli, od rozlehlého pískovcového "ostrova" - neváhám to nazvat ostrovem, protože ze tří stran pak skály spadají do hloubky a chrání tak několikahektarovou plošinu rozdělenou dílčími průrvami do pěti částí. Uzoučká pěšinka se vine po úbočí spojovacího hřebene a až se dostanete úplně nahoru, čeká vás doslova "sešup" před cílem vaší cesty. My jsme tu stáli v rozpacích nad tím, že naše výprava ztroskotá těsně před cílem - představte si několik metrů dlouhou skluzavku vyloženou měkkým a čerstvě namoklým jílem ... stačil by jeden krok a vezete se jak po tobogánu ... Ale nezištně nám vypomohli oba psi. Půjčili nám svá vodítka, ze kterých jsme získali sedmimetrové "lano". Přivázali jsme ho k oku z kořenu borovice a pohodlně se spustili dolů.
To už jsme byli před hlavní plošinou a vlevo se černal vchod do skály. Jsme na místě - a turistické značení to dotvrzuje. Ovšem je na něm napsáno Hynšta - modlitebna. Tak to máme další názor. No ... pravda je, že na opevněný hrad to tu příliš nevypadá. Nikde není ani stopa po zdech či spíše jejich rozvalinách. Ale na druhou stranu - o opevnění se tu postarala sama příroda, takže jí tolik pomáhat by nebylo ani zapotřebí. No ... jak to bylo doopravdy, to se asi nedozvíme. Takže se podívejme, co se skrývá v tom tajemném otvoru.
Kdysi si tu někdo dal dost práce s tesáním, to tedy klobouk dolů. Nejprve je tu několik metrů dlouhá chodba obdélníkového průřezu a následuje kousek pod volným nebem (zda to tak bylo od začátku nebo se zde strop propadl dodatečně - to je věc spekulací). Pak už se ocitáme v prostorné místnosti vytesané v pískovci. prostřed je ponechán mohutný sloup rostlé skály.
Zapojte obrazotvornost a nechte pracovat fantazii. Bylo to obydlí, svatyně, modlitebna ??? V dnešní podobě by člověk spíše hádal na nějakou tu svatyni ... jenže ...
... je tu taková drobnost. Ústí studny je dnes sotva vidět, pokud byste nevěděli, že tu má být, snadno byste ji přehlédli. A proč by někdo tesal ve skalách skoro 40 metrů hlubokou studnu jen kvůli příležitostně navštěvované modlitebně? Takže přece jen tajné útočiště v dobách, kdy byla zem v nebezpečí? A nakonec, i ta modlitebna tu mohla být - pokud šlo skutečně o útočiště kláštera, jak teorie naznačují.
Bohužel, na poslední plošinu s výhledem do kraje jsem se nedostal ... Mokrý jíl a listí klouzalo tak, že jeden krok vzhůru znamenal sesun o dva kroky zpět ... Pokud se na toto místo vypravíte v zimních měsících dbejte zvýšené opatrnosti, namrzlý pískovec, nebo listí pod sněhem je velice kluzký podklad. Výlet do této oblasti Vám však doporučuji a to i s dětmi, neboť je zde spousta úkrytů, kde s nimi můžete hrát různé hry...
Toto vše můžete vidět cestou a mnoho dalšího...Chovejte se prosím k okolí ohleduplně...Užijte si krásný výlet a lovu zdar