[Czech] Cache je umistena nedaleko vesnice Otvovice v oblasti Rusavky, kde v minulem stoleti byly nalezeny dukazy o aktivite nasich prapredku.Cestou ke cache se muzete kochat prima vyhledem do krajiny.
[English] The cache is placed near village Otvovice in location called Rusavky. There were found some prehistorical treasures.
There is good view of neighbourhood.
"Rusavky"
Nacházíte se na jednoho z nejkrásnejších koutu na Kralupsku
Název mohl vzniknout podle zbarvení obnažených skal na vcholu návrší, které se nad údolím vypíná a do dálky svítí svou cervení. Také podzimní zabarvení rostlin je rusé. Ale možná i od rusalek, které zde za teplých letních nocí tancí a vzpomínají na prabáby z masa a kostí prinášející zápalné obeti svým bohum.
Nad údolím se vypíná návrší, nazývané odedávna Hradište. Na špici tohoto kopce se v minulosti težil kámen a pri težbe se nalézaly ruzné praveké predmety. V 19. století zde byl nalezen bronzový poklad, ktery je uložen v Národním muzeu. Obsah pokladu- bronzová cepel dýky, srp, tercovitý závesek a 12 náramku ruzných tvaru a výzdoby. Protože nebyl odborne vyzvednut, nelze již dnes zjistit, zda šlo o bohatý žárový hrob, poklad obchodníka ci obet neznámému božstvu. Bohužel na rádný archeologický výzkum došlo až po roce 1970.
Toto místo bylo v praveku navštíveno lidmi nekolikrát. V eneolitu (3. tisíciletí pr. n.l. ) zde byl lid s kulturou nálevkovitých poháru a lid s kulturou šnurovou, do doby bronzové (okolo 2. tisíciletí pr. n.l.) patrí jehlice únetické kultury a dále se našla keramika kultury knovízské. Nejvetšího osídlení se dockalo Hradište v mladší dobe železné (6.-5. stol. pr.n.l.). Výcet nálezu pak uzavírá hrot šípu ze stredoveké kuše.
V šestém století pred naším letopoctem si toto místo vybral neznámý lid, snad predchudci Keltu, a vybudoval si zde opevnené sídlo. Hradby, jichž bylo možná nekolik pásu, jak bývalo zvykem, obklopily vrcholek kopce a ucinily z nej pevnost.
Výzkum se zameril na nejvyšší cást hradište, na tzv. akropoli, kde lze vetšinou ocekávat nejzajímavejší nálezy. Vlastní plochu akropole vymezovala kamenná hradba šírky 3 metru. Celá plocha byla navíc rozdelena na dve cásti príkopem 60 metru dlouhým, 6 metru širokým a hlubokým 3 metry. Za ním byly nalezeny zbytky po drevených kulech. V takto vymezeném prostoru na vrcholu hradište byly nalezeny pozustatky hlinené podlahy domu o rozmerech 6x12 metru. Samý vrcholek hradište byl znicen lomem na kámen.
Další sondy na akropoli zachytily zbytky ctyr zahloubených obydlí, zbytek odpadní jámy i jiné objekty. Pozoruhodný je nález dvou hromad oblázku tesne u hradby, snad zbytek pripravené munice. Nejvetší cást osídlení hradište se soustredila na plochách prozkoumaných v pozdejší fázi. Navíc dole v Minicích pri ceste vedoucí na Hradište byly objeveny zbytky nekolika domu soucasných s osídlením na vrchu.
Unikátním a v Cechách nejstarším nálezem keramiky tocené na hrncírském kruhu je práve strep z Minic. Pozoruhodné a v Cechách ojedinelé jsou nálezy keramiky pocházející ze skytské oblasti. V této spojitosti je nutno zmínit i nález skytské šipky (hrotu šípu) - na území Cech byly nalezeny pouze ctyri, z toho druhá na nedaleké Okori. Nesmíme zapomenout ani na zbytky náhrdelníku, vyrobeného z morských korálu cervené barvy, kdysi vylovených ve Stredozemním mori.
Pudní podmínky na Hradišti dovolily velmi dobré zachování kostí, a to i kostí ptáku, které jsou duté a proto velmi krehké. Mezi množstvím ostatních se zde našly i kosti dropa velkého. Tento pták žije ve stepi, miluje volné prostory a nežije v lesích. To dosvedcuje, že v dobe existence hradište mela zdejší krajina približne stejný vzhled jako dnes. Nebyla pokryta neproniknutelnými hvozdy, ale tvorila ji prevážne step s polícky tehdejších zemedelcu a s ojedinelými, nepríliš rozsáhlými lesy.
