Aquadukt Traditional Cache
DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše
DarkLord Reviewer
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Blatenský vodní príkop je zajímavou památkou na stredoveké rýžování cínových rud na hrebenech Krušných hor.
Cache je ukryta u Božího Daru u akvaduktu.
Blatna´s water ditch is a very interesting memory of the middle ages´s tin ore panning in “Krušné” mountains ridge.
The cache is hidden near Boží Dar by the aquaduct.
Tuto keš jsem adoptovala od A+T a jsem třetí majitelkou, a jsem moc ráda!!!
Težba a úprava rud potrebovala vždy velké množství vody. Využívala se nejen pri rýžování, ale i v úpravnách a pro pohon stroju. Voda, která slouží jako zdroj energie, musí mít i dostatecný spád. Jen málokdy byl vody dostatek prímo na míste. Vetšinou ji bylo nutno privádet umele. casto i ze znacné dálky. Zároven s rozvojem težby vznikaly i privadece vody. V Krušných horách to byly Rudenský vodní príkop, vodní príkop u Rolavy a predevším Blatenský príkop.
Vyteženou rudu bylo nutno rozdrtit. Drt byla proplachována vodou, která na úpravárenských splavech oddelila težší cínovec od lehcí jaloviny. Promývání se v prípade potreby nekolikrát opakovalo. Výsledný koncentrát obsahoval již tak velké množství cínovce, že jej bylo možno zpracovat v hutích.
Cínovec se získával i rýžováním z náplavu všech zdejších potoku. Na svazích byla k rýžování vykopána rada rovnobežných príkopu. V zime, kdy voda zmrzla, využili rýžovníci mrazu, který zpevnil málo soudržnou horninu a šterk s obsahem cínovce težili pomocí šachtic. Vyteženou surovinu pak zpracovali na jare a v léte. Na Hrebecné jsou staré (tretihorní) náplavy, prekryté vrstvou cedice. I k tem se naši predkové dokázali dostat pomocí štol. Hlubinnou težbou se tak získala surovina, ze které byl rýžováním získán žádaný koncentrát.
Na pocátku 16. století mel blatenský rudní revír dva hlavní zdroje vody - Blatenský potok a rícku Cernou. To však bylo v dobe rozvoje težby málo. Proto težari pristoupili k radikálnímu rešení - roku 1540 zahájili výstavbu umelého vodního príkopu o délce 12 km o témer dvoumetrové šírce, kterým byla privádena voda z Cerné a oblasti božídarských rašeliništ. U Horní Blatné príkop ústil do Blatenského potoka. Takové dílo nestací jen postavit, je nutná i jeho pravidelná kontrola a údržba. Proto mel príkop na obou stranách ješte až dva metry široké náspy. Aby nebyl príkop v zime zavát snehem, byly kolem neho vysázeny smrky. To však nestacilo a proto se v zime zakrývaly nekteré cásti príkopu vetvemi.
Pouhá vykopaná strouha by vydržela sotva do prvních velkých deštu. Prítok vody bylo nutno peclive regulovat - k tomu sloužily hráze se stavidly, prepady a odvádecí kanály, kterými se v prípade potreby voda vracela zpet do Cerné. Príkop križuje nejen místní komunikace, ale i potoky. Tam, kde to bylo potrebné, je príkop vyzdený nebo vyložený drevem. Nekteré cásti byly kryty drevem po celý rok. Na kontrole, údržbe a opravách príkopu pracovalo nekolik stálých dozorcu.
Blatenské doly, úpravny rud a rýžovište tak získaly potrebný vydatný zdroj vody. Již za rok po zahájení výstavby príkopu bylo prímo na nem postaveno 12 stoup a rada hutí. Po jeho dokoncení byly vybudovány desítky nových dolu.
Využívání príkopu však nebylo zcela bez problému. O vodu vedli težari z Horní Blatné radu sporu s konkurencí - težari a rýžovníky z Božího Daru a Rýžovny. Na rušivé zásahy si mestská rada z Horní Blatné stežovala až na místech nejvyšších - v Praze a ve Vídni. V roce 1570 Maxmilián II vydal zvláštní výnos o ochrane vodního príkopu. Horní Blatná získala dedicné právo vybírat vodní poplatky "po všechny casy", z toho pochází i nemecký název „Erbwassergraben“ – dedicný vodní príkop. Tento výnos potvrdil roku 1613 i král Matyáš. Ani to však nevedlo k ukoncení všech sporu a na konci 19. století byly problémy s obyvateli Ryžovny a Mysliven, kterí si z príkopu odebírali vodu a zavodnovali si své louky.
Po ukoncení težby v blatenském rudním revíru byla voda privádená príkopem využívána predevším v místním prumyslu. Jako vydatný zdroj vody byl duležitý i pro požární ochranu. V roce 1872 vznikla podle tehdejšího nového ríšského a ceského vodního zákona a zákona o vodních družstvech v Horní Blatné Spolecnost vodního príkopu. Podle užitku, který meli z vodního príkopu jednotliví clenové, byla stanovena i výše jejich príspevku. Predsedou byl vždy starosta Horní Blatné. Spolecnost financovala i údržbu a opravy a svuj majetek si zajištovala mezníky, z nichž nekteré se u príkopu dochovaly dodnes. Poslední velkou rekonstrukci príkopu spolecnost provedla v letech 1926 až 1929. Její cinnost byla ukoncena v roce 1945.
V roce 1980 byl Blatenský vodní príkop vyhlášen nemovitou kulturní památkou. Byl však zanesený, cástecne zarostlý lesem a trávou, objekty byly zniceny. V letech 1995 - 2001 byla provedena generální rekonstrukce této technické památky podle dochovaných projektu z roku 1926. Správcem vodního díla je Zemedelská vodohospodárská správa.
Akvadukt je jedním ze zajímavých objektu na príkopu a mimoúrovnove prevádí vody príkopu pres lesní potok. Duvody jsou dva – nutnost dodržet nadmorskou výšku príkopu a ponechat kvalitnejší vodu z lesního potoka v povodí vodárenské nádrže Myslivny.
Postupne budovaná naucná stezka Blatenského vodního príkopu spojí Horní Blatnou a Boží Dar.
Additional Hints
(Decrypt)
Ar aáfvyí, išr cbgeroaé an zífgr
Ab ivbyrapr, rirelguvat lbh arrq va cynpr