|
Tradiční mikro v těsné blízkosti Skansenu. Jedná se o jednu z nejstarších žijících keší v Polabí vůbec. V okolí keše bývá silný mudloprovoz, nelovte, prosím, za každou cenu. Vaše fotografie z výletu jsou vítány. Informace o otevírací době, vstupném a aktuálních akcích naleznete na stránkách Polabského muzea: http://www.polabskemuzeum.cz/.
Skansen
První skansen na světě vznikl v roce 1891 ve Stockholmu. Tehdy populární národopisné výstavy pak řadu zemí inspirovali ke vzniku podobných zařízení. Zdejší skansen, čtvrtý v Evropě, vznikl v Přerově nad Labem na konci 19. století z iniciativy majitele přerovského panství, jímž byl příslušník toskánské větve Habsburků, mořeplavec a etnograf arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský. Ten nechal upravit stavbu z počátku 18. století, bývalou panskou kovárnu a rychtu, na ”staročeskou chalupu“ a vybavit ji národopisnými předměty, pocházejícími z obce a okolí. Zde byly sbírky přístupny až do okupace r.1939, kdy byly rozvezeny po okolních muzeích.
V roce 1967 převzalo ”staročeskou chalupu“ do své správy Polabské muzeum v Poděbradech, obnovilo národopisnou expozici a začalo budovat tzv. polabský skansen. Do okolí ”staročeské chalupy“ byly postupně přeneseny vybrané a na původním místě ohrožené lidové stavby i drobné objekty. V sedmdesátých letech 20. století se staly součástí polabského skansenu další panské stavby – myslivna s hospodářským dvorem a bývalá bednárna s přilehlými zahradami. V současné době je v muzeu celkem 32 objektů, z toho 7 chalup, 6 špýcharů a 2 stodoly. V zařízených interiérech a v dlouhodobých i sezónních národopisných výstavách je předváděn život venkovského lidu ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století. Součástí polabského skansenu je i stará škola a ”zahrádky našich babiček“. V dubnu a v prosinci se v celém areálu pořádají tradiční zvykoslovné výstavy ”Jaro na vsi“ a ”Vánoce“. (Zdroj: http://www.prerovnl.cz/kultura)
1. Vrata s vrátky, sloupy a část oplocení
2. Roubenka. Chvalovice č.p. 9, pocházející asi z roku 1785. Nejběžnější a nejrozšířenější typ obydlí na polabské vesnici - tzv. trojdílný srub komorového typu s jednou světnicí, síní a komorou. Nejzajímavější částí domu je bohatě skládaná lomenice s kuželovým kabřincem a makovičkou.
3. Roubený špýchar. Pocházející z přelomu 18. a 19. století. Dvouprostorová dřevostavba, sroubená z hrubě opracovaného smrkového dřeva, vně neomazaný. Má vzácně dochovanou valbovou střechu s holubníkem v podstřeší.
4. Památník obětí 1 . světové války
5. Rozcestník - milník od křižovatky cest u Nehvizdek
6. Kopie 3 figurálních úlů
7. Roubenka. Pocházející z osady Draho u Chleb č. p. 7, kde byla postavena v roce 1766 a do skanzenu přenesena r. 1972. Štít chalupy je prostě bedněný, na vrcholu ukončený valbičkou. Hospodářská část usedlosti - chlévy s kůlnou, původně rovněž roubené, byly dodatečně vyzděny z nepálených cihel a v tomto stavu také rekonstruovány.
8. Kamenná skruž studny ze statku v Mochově
9. Roubený dvouprostorový špýchar z Vlkavy
10. Roubená sušárna na ovoce z Rožďalovicka Malá dvouprostorová dřevostavba se sedlovou střechou se skládá z krbového topeniště s velkým komínem a z větší uzavřené komory.
11. Zvonička "dvoják" z Kozovaz
12. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z Budiměřic
13. Rumpálová studna
14. Kopie sloupového pětipatrového holubníku z Opolánek pod Oškobrhem
15. Staročeská chalupa. Stará kamenná stavba si zachovala původní dispozici. Trámovými stropy, doškovou střechou, bohatě skládanou lomenicí a podsíní se třemi vyřezávanými sloupky byla chalupa opatřena na konci 19. století. Památkově chráněný objekt.
16. Roubené prasečí chlívky
17. Bývalá panská myslivna
18. Vjezd od statku
19. Kopie vjezdu od statku čp. 8 v Koutech (kolem roku 1793)
20. Soubor náhrobků a křížů ze zrušených hřbitovů v Poděbradech, Nymburce, Sadské a Vrbici
21. Roubený špýchar od fary v Křinci (druhá polovina 18. století). Jednoporostorový, přepažený, srub na kamenné podezdívce s valbovou střechou a využitelným půdním prostorem. Stavba sice panská, ale dokládající mistrovství starých lidových tesařů.
22. Patrový roubený chmelařský špýchar z Mrzek. Tato dřevostavba je považována za poslední doklad v Polabí kdysi rozšířeného chmelařství. Roubené trojprostorové patro špýcharu je usazeno na dvě ohradní zdi a tři mohutné pilíře z hrubě opracovaného kamene. Zvláštní půvab celé dřevostavbě dodává pěkně vyřezávané bednění pavlače.
23. Bývalá panská bednárna s výstavním sálem a starou školou
24. Veřejná rumpálová studna z Dobrovice (konec 18. století)
25. Socha sv. Jana Nepomuckého z Poděbrad (z roku 1746)
26. Roubenka přenesená z Dymokur. Poměrně malá chalupa bezzemka. Je roubena z mohutných dubových trhanic uvnitř i vně omítnutá.
27. Srub ze Střihova. Typická obytná dřevostavba, skládající se z velké světnice, síně s vydělenou černou kuchyní a komory. Bylo sroubeno z dubových trámů a omazáno.
28. Roubený špýchar. Masivní jednoprostorová dřevostavba, sroubená z dubových trámů, se spárami vyplněnými hliněnou mazanicí.
29. Roubenka přenesená z Kovanic. V průčelí je úzká podsíňka, podpíraná dvěma profilovanými sloupky a jednoduchý bedněný štít s malou valbičkou. Dřevostavba je roubena z borových trámů a vně jen obílena.
30. Roubenka z Pojed u Rožd'alovic. Chalupa byla původně používána jako obydlí čeledína a výměnek. Je roubena ze smrkových trámů a sedlová střecha překrývá i částečně uzavřenou kůlnu za obytnou částí.
31. Roubená celodřevěná stodola. Jedná se o ojedinělý typ stodoly, který se vyskytoval pouze v nejsevernější části Nymburska a přilehlé oblasti Maldoboleslavska. Základem konstrukce stěn je masivní trám z tesaných hranolů, dolní polovina je vodorovně bedněná, v horní části jsou pole v rozích zavětrována ondřejskými kříži a vyplněna svisle štěpinami.
32. Roubený špýchar od čp. 25 ve Vinici. Masivní jednoprostorová dřevostavba, sroubená z dubových trámů, se spárami vyplněnými hliněnou mazanicí. Sedlová střecha překrývá i malou podsíňku.
33. Roubený špýchar ze Všejan
http://www.srubyservis.cz/
|