Cubed!-Kostel sv.Václava ve Vršovicích Traditional Geocache
Messy1976: Omlouvám se, ale odjíždím ted pryc a nemám jak se o keš starat
Cubed!-Kostel sv.Václava ve Vršovicích
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tradicní mikrokeš v krabicce od filmu umístena v blízkosti kostela
sv.Václava na Cechove námestí ve Vršovicích
KOSTEL SV.VÁCLAVA
Postaveno v letech 1929–1930 Architekt: Josef Gocár, spolupráce:
Alois Wachsman Vitráže: Josef Kaplický, Krížová cesta: Bedrich
Stefan Plastiky na postranních oltárích: Josef Kubícek, Karel
Pokorný a Václav Vosmík Kríž hlavního oltáre: Cenek Vosmík K tehdy
uznávanému miléniu sv. Václava – v roce 1929, melo ubehnout tisíc
let od jeho smrti, byla v Praze predevším dokoncena dostavba
katedrály sv. Víta na Pražském hrade. Dále bylo rozhodnuto k tomuto
jubileu postavit v Praze dva nové katolické kostely. Na námestí
Jirího z Podebrad kostel Nejsvetejšího srdce Páne podle projektu
arch. Josipa Plecnika a ve Vršovicích na námestí Svatopluka Cecha
kostel zasvecený sv. Václavovi podle projektu arch. Josefa Gocára.
Stavebníkem posledne jmenovaného kostela byl Spolek pro postavení
farního kostela ve Vršovicích. K realizaci došlo v letech
1929-1930, k slavnostnímu vysvecení 21. zárí 1930. Jelikož stavební
místo, bývalý starý hrbitov, bylo ve svahu, architekt Gocár pojal
kostel jako sálovou stavbu stupnovite se zvyšující smerem k
presbyteriu. Tato prukopnická konstruktivistická stavba ze
železobetonu, první u nás použitá u kostelního objektu je nejen
výraznou dominantou Vršovic, ale stejne tak se projevuje i v
mnohých pražských pohledech. V prucelí umístil štíhlou vysokou
hranolovou vež, od terénu vysokou 50,8 m, kterou korunuje 7 m
vysoký kríž ze žlutého opaxitu. Vež je obdélného pudorysu, užší
stranou obrácená do prostoru námestí. Tady má vysoká sklenená okna
z luxferu, které byly vymeneny pri rekonstrukci v roce 1998. Ze
schodište vedoucího veží je možné vstoupit na stupnovitou strechu
kostela. Horní cást veže prechází ve ctvercový pudorys a jsou tady
umísteny vežní hodiny. Pro prístup na úplný vrchol je k dispozici
pouze žebrík. Ve spodní cásti jižní strany veže je dobre patrná
vystupující konzole. Tady puvodne mela stát socha patrona ceské
zeme sv. Václava. V lednu 1996 byly do veže kostela zavešeny nové
zvony z dílny paní Tomáškové-Dytrychové, z Brodku u Prerova. Menší,
zasvecený sv. Ludmile váží 260 kg, vetší jejímu vnukovi sv.
Václavovi o váze 500 kg. Stavební sloh první republiky, nazývaný
funkcionalismem ci konstruktivismem, bývá vždy dobre rozeznatelný.
Zejména v mestských ctvrtích jako Vršovice nebo Vinohrady, kde
moderne postavené domy jsou casto skryty za fasádami, zdobenými dle
prání majitele: secesne, goticky ci rokokove. Katolický kostel na
námestí Svatopluka Cecha je príkladem stavby, která nechce nic
predstírat. Priznává konstrukci, respektuje terén a ozdob používá
jen docela výjimecne. Ale kdybychom pri pohledu na kostel sv.
Václava videli jenom trochu tvrdý, provokativne krabicovitý útvar,
naše videní by zustávalo na povrchu. Josef Gocár, tvurce
architektury kostela, byl príliš velkým umelcem, než aby mu k
výrazu stacilo použití dobových prostredku. Na prelomu dvacátých a
tricátých let mel už za sebou radu významných realizaci, kubistický
dum U Cerné Matky Boží v Celetné ulici nebo novoklasický cihlový na
nároží Slezské a Rímské. Ve Vršovicích asi šlo o úkol nejobtížnejší
– funkcionalismus se jmenovite primyká k úcelu, ale duchovní funkce
kostela, její moderní tvar ceká vždy na nový tvurcí cin. Zdá se, že
úspešnost stavby je založena na nekolika idejích: široké predsíni,
predstavující pro dolní, frekventovanejší cást námestí otevrenou
náruc církve. Uvnitr potom jde o nápadité využití svetla, které,
prostupujíc okny ve velkých schodech strechy, skoro divadelne
osvetluje presbytár. Široký prostor pro verící má ve strední cásti
výrazný presah vzhuru. Záver presbytáre tvorený vysokými okny, je
jakoby citací z gotických katedrál, vcetne použití barevného
zasklení. Se stoupáním námestí se stavba vyrovnává nekolika
schodišti, mezi nimiž je nejvetším odpocívadlem hlavní plocha
kostela. Schody v terénu se potom ozývají i ve streše, takže celek
symbolizuje vzestup, stoupání ke svetlu, stoupání k Bohu.
VARHANY
Historie a soucasnost varhan v kostele sv. Václava ve Vršovicích Je
to mohutný stroj s elektrickým pohonem. Jejich velebné zvuky, jež
od jemného pianissima – jako by to byl šepot s nebeských výšin – až
k burácejícímu plénu, hlásajícímu moc a velebnost Boží, naplnily
nejenom náš prostranný jubilejní chrám Páne, ale i nitro všech
prítomných. Kéž jejich hlas dlouho zní ke cti a chvále Boží! Tak
vznosnými slovy popisuje farní vestník na sklonku léta 1931
slavnostní posvecení nových varhan, které se konalo v nedeli 9.
srpna toho roku. Jejich mocný hlas ale postupem casu slábnul a pred
nekolika lety utichl úplne. Veríme však, že ne navždy. Poslední
oprava v první polovine 70. let znamenala zároven zásah do puvodní
dispozice. Více než 70 let staré varhany vyžadují dnes generální
rekonstrukci. Rozpocet, zahrnující nutne i opravu hudební kruchty,
na které se nástroj nachází, ciní v soucasnosti približne 3,5 mil.
Kc. Shromaždování financních prostredku trvá již nekolik let a
zatím se podarilo získat jen necelou tretinu zmínené cástky. Dárcem
je napr. Magistrát hl. m. Prahy a ÚMC Praha 10, ale i rada drobných
sponzoru a prispevatelu. V prostorách kostela zní nyní jen
provizorní malé varhany, jejichž umístení a vzhled navíc znacne
ruší celkovou atmosféru interiéru. Autorem velkých varhan byla
kutnohorská firma Josefa Melzera (opus c. 551). Jejich stavba
bezprostredne navazovala na dokoncení nového nástroje v práve
dobudované katedrále sv. Víta. Vršovický hrací stul byl puvodne
urcen pro hradcanský dóm. Obojí varhany tak mají mnoho spolecného
po zvukové i konstrukcní stránce. V roce 1932 pracovala firma také
pro vršovický Husuv sbor. Tento dvoumanuálový nástroj se 16
rejstríky byl pozdeji premísten do nového sboru v Karlíne. Další
Melzerova díla najdeme napr. v klášterním kostele v Sedlci u Kutné
Hory, v Trebechovicích pod Orebem nebo v hronovském divadle. Jak
vystihují i úvodem citovaná slova, hodnotu varhan – zvlášte jsou-li
prosty pozdejších prestaveb a dispozicních zmen a nacházejí-li se v
prostoru, pro který byly staveny – predstavuje jejich zvuk. Po
hudební stránce vršovické varhany plne vyjadrují estetiku doby
svého vzniku. Nesmírná cena techto varhan spocívá ale také v jejich
vzhledu. Vnejší podobu skríne, tj. predevším prední radu píštal
(tzv. prospekt), totiž navrhnul sám architekt kostela. Velmi
pravdepodobne jde o jediný varhanní prospekt prof. Gocára. Protože
i další prvky vnitrního vybavení, napr. starý hlavní oltár, jsou
jeho dílem, tvorí interiér kostela dokonalou jednotu a harmonii.
Takto ucelených sakrálních staveb, v nichž veškerý mobiliár je
dílem samotného stavitele, najdeme jen málo. Vršovické varhany mají
dva manuály (klaviatury pro hru rukama) a pedál (klaviatura pro hru
nohama). 2450 píštal je podle charakteru zvuku rozdeleno do 40
skupin (tzv. rejstríku), které umožnují bohatý výber a kombinace
zvukových barev. Propojení hracího stolu s vlastním nástrojem,
presneji se vzdušnicemi, na nichž stojí píštaly (jsou to jakési
skríne, které privádejí do píštal vzduch), je rešeno pneumatickým
systémem, který je typický pro nástroje postavené v prvních
desetiletích 20. století. Impulz od klávesy k píštale je zde
prenášen vzduchem stlaceným v kovové rource (tzv. konduktu). Na
stejném principu funguje také rejstríková traktura, tj. prenos
impulzu od rejstríkových tlacítek (tzv. sklopek) na hracím stole ke
vzdušnicím. Porízení vršovických varhan financovala v roce 1931
místní Obcanská záložna, dnes Ceská sporitelna se sídlem na
Vršovickém námestí. Na výraz vdecnosti byl její reditel, komercní
rada Zdenek Donner, v den svecení varhan dekorován vysokým
papežským vyznamenáním: rytírským rádem sv. Rehore. Všem tem, kterí
v soucasnosti opravu varhan podporí, bude spolecným vyznamenáním
jediné: hudba, která po letech opet naplní nejen náš kostel, ale
predevším srdce lidí, kterí jim budou umet naslouchat.
Sbírkové konto na opravu varhan 86817149/0300
ARCHITEKT JOSEF GOCÁR
narodil se v Semíne v okrese Pardubickém dne 13.Brezna 1880.
Obecnou školu navštevoval v Semíne a od roku 1891 v Bohdanci. Od
roku 1892 navštevoval reálku v Pardubicích, aby se po ukoncení
nižšího stupne venoval zlatnictví. Avšak do Gocárova života zasáhl
rídící ucitel Karel Peška, který doporucil Gocárovu otci, aby dal
syna studovat na prumyslovou školu do Prahy. Povinný rok predškolní
praxe si Gocár odbyl roku 1897 až 1898 u architekta Václava
Roštlapila. Od roku 1898 až 1899 studoval na stavitelském oddelení
Státní prumyslové školy v Praze a absolvoval ji r.1902. Roku 1903
po usilovné snaze byl prijat jako rádný posluchac Koterovy
speciálky na Umeleckoprumyslové škole v Praze. Po peti semestrech
ukoncil studia u Kotery a pracoval v jeho atelieru až do roku 1908,
kdy pocal projektovat jako samostatný architekt. Roku 1911 se stal
predsedou Skupiny výtvarných umelcu a byl jím ješte v následujícím
roce. Roku 1912 založil spolu s Pavlem Janákem umelecké dílny. V
breznu 1917 byl povolán na vojnu, kterou prožil v jižních Tyrolích.
Vojenskou službou byl vázán do listopadu r. 1919. Roku 1924, po
smrti svého ucitele Jana Kotery, byl jmenován jeho nástupcem a stal
se profesorem architektury na Akademii výtvarných umení v Praze.
Roku 1928 byl zvolen rektorem této školy. Prvního nejvyššího
ocenení se mu dostalo r. 1925 udelením Velké ceny na výstave
dekorativních umení v Paríži za Ceskoslovenský státní pavilon. Roku
1926 obdržel rád francouzské cestné legie. Byl zvolen clenem ctvrté
trídy Ceské akademie ved a umení, clenem ústavu pro stavbu mest pri
Masarykove akademii práce a dopisujícím clenem Královského ústavu
britských architektu v Londýne. Gocár venoval cást svého života
spolkové práci v SVU Mánes, jehož byl dlouholetým predsedou, a ve
Spolecnosti architektu. Gocár má i velký význam jako ucitel. Josef
Gocár zemrel 10. Zárí 1945. Je pochován na vyšehradském Slavíne.
KEŠ
Cache je krabicka od filmu. Prosim budte opatrni pri vyjimani a
vkladani cache do ukrytu, v okolí se pohybuje dost lidí. Cache je
pristupna 24/7
THE LOCATION
Cache is hidden on the Namesti Svatopluka Cecha (Svatopluk Czech's
square) in the Prague's district of Vrsovice. The location itself
is very steep for a square and besides of a beatiful functionalist
church of St. Venceslas you can find here nice park and children
playground.
THE BUILDING
The church of St. Venceslas is, with its almost 60 metres high
tower, the dominant of Vrsovice. It was built in 1929-30 by a well
known Czech architect J. Gocar. Very specific requests has been
given: First of all, the steep terrain of the square which forbid
the traditional east-to-west orientation and secondly the need for
five big altars. At first no first price has been awarded and the
favorite project appeared to be a plan of Wachsmann - Smetana team,
whose proposal counted with things like sidewalls made of glass
only, very steep altar and great arc of the roof. Architects
changed their projects for the second round of the competition and
Gocar's project which has won used few ideas of his competitors
like the use of glass wall in the back of the presbytery and the
above mentioned parabolic arc. Gocar finally added one of his
favorite elements - "the steps of a pyramid" on the ground level as
well as the roof level which is supposed to emphasise the activity
of a spirit.
Gocar's church is a precious witness of the architecture of the
Czech moderna and the first church in Czechoslovakia built using
the ferro-concrete skeleton construction.
THE ARCHITECT
Josef Gocar (1880-1945) was a Czech architect. Born in Semin near
Pardubice in the family of the brewster. Few years later the family
moved to Bohdanec. As student at Jan Kotera's special architect
school starts with his very first projects in Hradec Kralove, few
years later after working for Kotera, he becomes an independent
architect influenced by cubism and functionalism. The most
important pieces of Gocar work includes the
"http://en.wikipedia.org/wiki/House_of_the_Black_Madonna">House
of the Black Madonna in Prague's Old Town, Gocar's Bohdanec Spa
Pavilion, Bauer villa at Libodrice near Kolin, Winternitz automatic
mills on the river of Chrudimka, not to mention a 10 year period of
town planning and building design for royal city of Hradec Kralove.
In 1924 he became a professor on the "http://www.avu.cz">Academy
of Fine Arts in Prague and in 1932 he became chancellor of this
university.
THE CACHE
The cache is micro. Please be very careful when retrieving and
hiding the cache as many muggles are usually around.
Additional Hints
(Decrypt)
zntargvpxn, arcefv an zar