Autem muzete dojet na With car we can go to 50° 30.957, 014° 43.503 kde je odbocka a nechate vozidlo a pujdete pesky po modre nebo u tabora where is service tap and stoped car and go by foot on blue or at encampment 50° 29.914, 014° 43.151. Preferuji jizdu na kole, je tam spousta krasnych cest. I prefer go with bycikle, there are many fine track. Samotny vojaci The granadiers are 50° 29.876, 014° 44.796
Valdštejnsko: Nedaleko Belé pod Bezdezem asi patnáct kilometru severozápadne od Mladé Boleslavi se uprostred lesu nachází Valdštejnsko - pozoruhodné místo loveckého odpocinku. Název hájovny i celého revíru pochází z dvacátých let 18. století a pripomíná šlechtice Františka Arnošta z Valdštejna, jehož zásluhou byl nekdejší komplex honosných loveckých pavilonu zbudován. Z puvodní výzdoby se již mnoho nedochovalo, pitoreskní sochy granátníku zde však dosud drží stráž.
Valdštejnsko is situated in the neibourhood of Belá pod Bezdezem, in the middle of woods, about fifteen kilometers Norht-West of Mladá Boleslav town. The name of gamekeeper's lodge and tho whole hunting ground too, becomes from twenties of 18th century and memorializes noble man František Arnošt z Valdštejna. In his endeavour was build the former complex of splendid hunting pavillons . It was left only a little of original decoration. But picturesque grenadiers stand heretofore guard there.
V lesním revíru Valdštejnsko na okrouhlé mýtine, z které paprskovite vybíhá osm pruseku, dal postavit ve 20. letech 18. stol. František Arnošt z Valdštejna skupinu loveckých pavilonu kolem kaple vysvecené v r. 1725. Uprostred mýtiny byla zahrada s kruhovitou vyvýšeninou, na níž stála besídka. U severozápadní aleje byly pozdeji postaveny drevené sochy granátníku pripomínající valdštejnskou granátnickou setninu ze slezských válek v r. 1742, na pocátku panování Marie Terezie. V severovýchodní aleji stála pod kamennou balustrádou socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1792. V polovine 19.stol. byly již pavilony sešlé a v r. 1904 byly zboreny až na dva, které byly premeneny na myslivnu a stáj a stojí dodnes.(zdroj http://www.hrady.cz)
The complex of the hunting pavillons was built around a capel (consecrated in 1725), standing at circle clearing. Centrally was situated a garden with bowel, built at round hump. By the North-West parkway, there were later built wooden statues of the granadiers. They remembered Valdštejn granadier company from The Silesian War in 1742, during the reign of Marie Terezie. In the North-West parkway, was although standimg statue of holy Jan Nepomucký since 1792. The run-down pavillons were pulled down in 1904, except two ones. That had rebuilt into a gamekeeper's lodge and a a stable which has been standitg there till now.
Granátníci (granatýri, grenadýri) byli vybraní vojáci (jako v pozdejších letech gardisté), vysocí, spolehliví, bez trestu. V rakouské armáde bylo 20 granátnických praporu jen ve vetších mestech. Setnina granátníku mela 1 šikovatele, 4 desátnky, 2 bubeníky, 2 pištce, 2 tesare. Uniformu meli bílou, cervený límec, cervené výložky a šosy, cerné kamaše nad kolena, vysokou hunatou cepici (ostatní vojsko melo menší cepice "cáky"), meli pušku, cernou kabelu a cop. (zdroj http://mujweb.cz/Kultura/brzobohaty/Dokumenty/Vojenska_sluzba.txt)
The granadiers were elite soldiers, in a similar way guardmen later were. High, tall, having no sentences. In the Austrian army, there were 20 granadier battalions in the largest towns only. In a company of granadiers were 1 sergeant major, 4 corporals, 2 tambours, 2 pipers, 2 carpenter. Their uniforms were white, with red necks, red shoulder boards and coat-tails, black short leggins and high woolly caps (the rest souldiers had smaller caps, so called shaka). They used to have guns, black bags (pouches) and plaited hair.