Jindrich Simon Baar Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Cache je ukryta nedaleko pomíku. Cache wird in der nahe des
Denkmals versteckt.
Pomník Jindricha Šimona Baara - Výhledy Výhledy predstavují
významný turistický bod Chodska (705 m.n.m) vzdálený 2 km jižne od Klencí pod Cerchovem. V roce 1933 zde byl podle návrhu Ladislava Šalouna postaven pomník Jindrichu Šimonu Baarovi, který se narodil v roce 1869 v Klencí. Od paty 12 metru vysokého památníku se otevírá prekrásný pohled na Trhanov, Chodov, Hrádek i vzdálenejší Domažlice. V Klencí na námestí se nachází Muzeum J.Š.Baara. Sbírky zde umístené upomínají na známého chodského spisovatele a približují národopis Chodska.Samotný pomník byl za okupace zboren, sochu z bronzu se podarilo ukrýt v Chodském hrade v Domažlicích. Po osvobození byl pomník opet postaven.
Jindrich Simon Baar Denkmal am Výhledy
Der Výhledy ist ein sehr bedeutender Anziehungspunkt für
Touristen im Chodenland (705 Meter ü.NN). Er liegt 2 km südlich von Klenci pod Cerchovem. Im Jahre 1933 wurde hier ein Denkmal zu Ehren des Schriftsteller Jindrich Simon Baar gebaut. Jindrich Simon Baar wurde 1869 in Klencí geboren. Das Denkmal wurde von Ladislav Saloun entworfen und ist 12 m hoch und öffnet einen herrlichen Blick auf
Trhanov, Chodov, Hrádek und auf Domažlice. Mitten in Klenci
befindet sich J.S.Baar Museum. Die hier zugänglichen Sammlungen erinnern an den bekannten Schrifsteller aus Chodenland und die Geschichte des Chodenlands.
Jindrich Šimon Baar (7.2.1869-24.10.1925) "Spisovatel chodského venkova"
Jindrich Šimon Baar, ceský spisovatel, autor próz z chodského prostredí, básník a sberatel pohádek, prichází na svet 7. února roku 1869 v selské rodine v Klencí pod Cerchovem. Základní školu vychodí Baar v Klencí pod Cerchovem, gymnázium pak navštevuje v letech 1880-88 v
Domažlicích. Po maturite studuje Baar pražskou bohosloveckou fakultu a v roce 1892 je vysvecen na kneze. Po svém vysvecení pusobí Jindrich Šimon Baar jako kaplan na mnoha místech v Cechách: na Primde, v Orechu u Prahy, Úneticích atd. Krátce též pusobí jako administrátor ve Stochove u Lán. V roce 1899 se Jindrich Šimon Baar
stává farárem v Klobukách u Slaného, kde pak pusobí až do roku 1909, kdy se vrací na místo faráre do Orechu u Prahy. Jindrich Šimon Baar ale není pouhým venkovským farárem, vždy se aktivne úcastní verejného života - v devadesátých letech 19. století se pripojuje k hnutí Katolické moderny a pravidelne prispívá do casopisu Nový život. Na pocátku 20. století se pak Jindrich Šimon Baar úcastní cinnosti Zemské jednoty duchovenstva - tato organizace je ale kvuli svým snahám o vnitrní reformu církve v roce 1907
rozpuštena. Po vzniku samostatného Ceskoslovenska se pak Jindrich Šimon Baar snaží jako predseda obnovené Jednoty duchovenstva ceského neúspešne v církevních reformách pokracovat, v roce 1919 se pak nechává penzionovat. Baar-literát vstupuje do sveta literatury jako básník (ostatne, poezii pak píše celý život), nicméne, hlavní oblastí jeho tvorby je próza Ve své prvotine "Cestou krížovou" (1900) Jindrich Šimon Baar popíše trpkou zkušenost reformního
kneze, koncícího díky nepochopení svých farníku i nadrízených na okraji spolecnosti. V románu "Farská panicka" (1906) a v prózách povídkového souboru "Farské historky" (1908) se pak Baar zabývá predevším nejistým postavením farských hospodyn. Povídkou "Pro kravicku" (1905) se Baaruv tvurcí zájem presouvá od popisu
problematiky života duchovních k života venkovského lidu, v románu "Jan Cimbura" (1908) pak Jindrich Šimon Baar vytvárí v titulní postave idealizovaný typ jihoceského sedláka. Citové a mravní hodnoty venkova zobrazí pak Jindrich Šimon Baar i ve svých dalších prózách - "Skrivánek a jiné povídky" (1912), "Hance" (1917), "Hu
nás"(1920), "Báby a dedkové" (posmrtne 1927) atd. Baarova prozaická tvorba, cerpající svá témata z chodského venkova, vrcholí pak ve dvacátých letech 20. století románovou trilogií "Paní komisarka" (1923), "Osmactyricátníci" (1924) a "Lusy" (1925) - dejová osa tohoto široce založeného obrazu každodenního života obyvatel chodského venkova pred rokem 1848 je založena na boji prostých sedláku za stará práva a majetek, velký prostor pritom Jindrich Šimon Baar venuje postave "paní komisarky", tj. Božene Nemcové.
Baar je též autorem knihy o dejinách Klencí a souboru pohádek - "Naše pohádky" (1921) a "Chodské povídky a pohádky" (1922). 24.ríjna roku 1925 Jindrich Šimon Baar v Klencí pod Cerchovem umírá.
Additional Hints
(Decrypt)
i mgebhpuaviryrz cnermh / vz snhyra Onhfghzcs