Kvadrberk Traditional Geocache

Piskovcova stolova hora na okraji Decina na pravem brehu Labe je vysoka 289 m n.m., tyci se nad Decinem pri ceste do Hrenska, patri k oblibenym mistum vychazek geomudlu.

Trocha historie:
Od sedesatych let 19. stoleti byly upravovany vystupy na vrchol. Roku 1879 pri prilezitosti stribrne svatby Frantiska Josefa I. a jeho choti Alzbety zde byla na vrcholove vyhlidkove plosine (nasledne zvane Cisarsky vyhled) vybudovana vyhlidkova terasa a vztycen obelisk (foto 03a). Postupne vznikal areal s promenadami a lavickami, pozdeji od roku 1888 i vyletni hostinec (foto 03b) jehoz soucasti byl renesancni portal z domu na namesti (po strzeni hostince v roce 1947 stal portal osamele na okraji srazu a nedavno premisten na dvur muzea Decin). Po temeni Kvadrberku vede promenadni cesta az k vyhlidkovemu pavilonu zvanemu Labska straz (pavilonek z let 1888–1890, foto 04a a 04b). V letech 1894 - 1903 zde decinsky okraslovaci spolek zalozil mestsky lesopark se vzacnymi drevinami, dvema jezirky a tzv. Alpskou zahradkou. Pomnik pobliz horniho vstupu do parku byl postaven roku 1928 ke stemu vyroci umrti skladatele Franze Schuberta.

Kvadrberk, jak si privykli ji mistni nazyvat (pravdepodobne zkomolenina z nemciny - Stolova hora) svoji vybavenosti ale stale vice chatral, casto i s pricinenim nejruznejsich vandalu.
Mesto Decin ted chce zajistit obnovu puvodnich stezek a vratit lesoparku podobu, jakou mel jeste pred zhruba sedesati roky. Vychazet se bude i z dobovych fotografii (viz foto) a dalsich dokumentu.

Doporucena cesta:
Na vrchol vedou tri cesty od Decina, osobne doporucuji alespon na jednu cestu vyuzit narocnejsi ale zajimavejsi stezku od Labe - u silnice je vyvyseny altanek s vyhlidkou na Labe zvanou "Bohemia" (byvaly "Sibenicni vrch"). Stezka zacina v parku pres silnici na Hrensko. Po zelene smer Bynovec - Hrensko, odbocit na cestu z betonovych panelu, u sportovni strelnice s hostincem na JZ uboci (vystavena ve stylu tyrolskeho venkovskeho staveni, foto 02) se napojit na cervenou stezku s vyhledy kolem skal az nahoru k vyhlidce. Pri uziti teto stezky si ale zvyste obtiznost cesty na 3.
Druha pekna je od nemocnice z konecne autobusu cik-cak nahoru na Kvadrberk.
Pokud jste autem a potrebujete se vratit zpet k autu, neni problem spojit obe cesty prochazkou spodem parkem.

Komu by nestacilo hledani kesky, muze zkusit hledat i "Poklad skritku" neb jak pravi povest:
Tato hora byla osidlena uz od pradavnych dob: snad se tu usidlili Keltove (kmen Boju), urcite zde meli sva prvni hradiste slovansti Decane. Ale daleko driv, nez prisli prvni lide, zde sidlili zahadni skritkove… Dlouho o sobe nedali vedet, ale jednoho davneho dne zacali lide pozorovat, ze se v noci, na vrcholu hory, objevuji modra svetelka. Netrvalo dlouho a na hore stal bili zamek. Kdyz to lide zjistili, chteli se na ten zamek podivat, ale nikdo se k nemu nemohl dostat, vzdy se spustila ukrutna boure, zabranujici dalsi ceste. Presto par stastlivcu videlo, jak kolem zamku chodi mali muzicci. Vsem bylo jasne, ze na zamku pobyvaji skritkove a ze si na zamku schovavaji svuj poklad. Sotva se tato zprava roznesla po kraji, hned se objevili prvni slidilove, co chteli nejakeho skritka chytit za vousy, aby jim vyzradil misto pokladu. Skritkove se zpocatku jejich slideni uspesne branili, ale lidi stale pribyvalo, az se stalo, ze jednoho vecera skritkove odesli a jejich zamek zmizel. Nezustala po nich ani stopa. Jen synek chudeho drevorubce, co sel svemu otci pro vodu k nedaleke studance, co patrila kdysi k zamku, uvidel jednoho maleho muzicka, jak stoji u studanky a v ruce ma lampicku s modrym svetelkem. Rikalo se, ze ona voda je leciva, ale lide vekem zapomneli, kde se nachazi a tak casem zapadla listim az se ztratila uplne. A poklad? Ten je pry ukryt v nitru hory a dost mozna je tam dodnes. Tak hodne stesti :-)