Protože se o hrádku nedochovaly žádné historické zprávy, je jeho původ opředen jen pověstmi. Podle nich měl být loveckým sídlem, založeným na počátku 13. století vybájeným Cherubem Berkou, nebo strážním hradem na staré Lužické cestě. Z hradu měla vést podzemní chodba až do zámečku v Dolní Chřibské a také zde měly být ukryté poklady, které lákaly obyvatele z okolí ke kopání. Moc věcí se tu ale zřejmě najít nedalo. Ve starých zprávách se jen dozvíme, že nalezené rezavé sekery, ostruhy, hroty šípu, třmeny, háky a jiné železné předměty prodali chřibští měšťané vetešníkovi.
Vypráví se zde rozšířená pověst o chudé vdově, která získala část zlatého pokladu. Na Květnou neděli vystoupila se svým synkem ke zřícenině a tam nalezla otevřený vstup do podzemí. Oslněna zlatem zapomněla na dítě a vynesla část pokladu na denní světlo. Pojednou se však skála zavřela i s dítětem. Matka musela čekat až do příštích velikonoc, než se se svým dítětem setkala.
Kdo a kdy hrádek založil nevíme. Jeho existence je na základě nalezených zlomků keramiky kladena do období od 2. poloviny 13. století do počátku století následujícího. Nalezené stopy naznačují, že byl zničen ohněm, a protože nevynikal zvláštní pevností, je možné, že byl opuštěn bez boje. Pokud nezanikl již v 1. polovině 14. století, stalo se tak pravděpodobně v husitských dobách roku 1425.
Hrádek byl postaven na strmé skále, která na jižní straně spadá do údolí z výšky kolem 30 m, ale na severu převyšuje své okolí jen asi o 7 metru. Proto zde byla chráněna dvojicí mělkých příkopů s ochranným valem, mezi nimiž bylo nevelké předhradí, využívané patrně k hospodářským účelům. Vnitřní příkop byl těsně pod skalním sukem, po jehož obvodu vedla jen úzká pěšinka vzhůru na vrchol. Do plochého temene skály je vytesané asi 1,5 m hluboké obdélné podvalí o rozměrech 7 x 5 metrů, v jehož východní stěně je nevelký výklenek neznámého účelu a do severní stěny poblíž něj je vytesaný letopočet 1690. Nad podvalím kdysi stála pravděpodobně roubená obytná věž, která byla jedinou stavbou na celém hrádku. Místa je tu málo a nejinak tomu zřejmě bylo i před rokem 1850, kdy se část skály zřítila do potoka. Výhledu do okolí dnes brání vzrostlý borový les.
V jihozápadním rohu sklepení je prohlubeň, která byla kdysi mylně považovaná za sestup do zasutých skalních místností. Podnět k této domněnce daly otvory podobné oknům ve strmé jižní stene skály. Na starobylých vyobrazeních bývá oken několik, ale ve skutečnosti je jen jedno a za ním je zcela mělký výklenek.
Nedaleko odtud vede silnice Dolní Chřibská – Doubice a u bývalé hájovny Sloupku z ní odbočuje cesta na Tokání (pomístní název zdejšího polesí), která byla kdysi zvaná Budersdorfská.
Romantická kresba Chřibského hrádku zachycuje jeho stav v 1. polovině 19. století.
Obrázek Karla Brantla z knihy F. A. Hebera "Böhmens Burgen".
(zdroj :hrady.cz a luzicke-hory.cz)
29.9.2013 - keš adoptována týmem lachtanci
