Hrad Prerovec
Moravskoslezský kraj neoplývá príliš mnoha stavebními památkami z dob XIII. až XV. století, tedy hradu a jejich dnešních zrícenin. Krome nekolika staveb, jejichž známost presahuje hranice moravského regionu, jako Hukvaldy, Sovinec ci Starý Jicín, se zde mužeme setkat pouze s nekolika málo zcela zaniklými hrady, po kterých zustaly jen reliéfní zbytky, bez viditelných stop po kamenných stavbách. V bezprostrední blízkosti mesta Ostravy mužeme vzpomenout zbytky hradu Landek, Závada ci Prerovec. A práve Prerovec si dnes priblížíme trochu podrobneji. Nekdy je oznacován také jako Zamcisko, hradisko ci tvrzište.
Moravskoslezský kraj neoplývá príliš mnoha stavebními památkami z dob XIII. až XV. století, tedy hradu a jejich dnešních zrícenin. Krome nekolika staveb, jejichž známost presahuje hranice moravského regionu, jako Hukvaldy, Sovinec ci Starý Jicín, se zde mužeme setkat pouze s nekolika málo zcela zaniklými hrady, po kterých zustaly jen reliéfní zbytky, bez viditelných stop po kamenných stavbách. V bezprostrední blízkosti mesta Ostravy mužeme vzpomenout zbytky hradu Landek, Závada ci Prerovec. A práve Prerovec si dnes priblížíme trochu podrobneji. Nekdy je oznacován také jako Zamcisko, hradisko ci tvrzište.
O zríceninách hradu Prerovec nejedna encyklopedická literatura mlcí, presto se o nem mužeme docíst pomerne podrobné informace v knihách v cele s „Hrady ceského Slezska“ a dále viz literatura na konci clánku. Historie hradu v písemných záznamech zacíná až rokem 1492, nicméne o daném katastru se píše i v roce 1442. Další zmínka je z roku 1513, 1536 a roku 1576 je zminován „pustý zámek Prerovec". Pocátky hradu však spadají zrejme do XIV. století, prípadne i do XIII. století, pro které by mohlo nasvedcovat hradní usporádání a nalezené predmety. Vlastní hradní fortifikace hradu zaujímá lichobežníkový až trojúhelníkový pudorys obehnaný hlubokým príkopem a mohutným valem. Rozmery hradního areálu jsou približne 50x40 metru. V dnešní dobe je areál zalesnený, zejména severní a severozápadní cást je pokryta novou sadbou jehlicnanu a je témer neprístupná. Centrální plató je natoli zarostlé, že návštevu doporucuji bud nekdy koncem listopadu ci brzy zjara. Hrad se tycil na okraji ostrohu poblíž soutoku dvou bezejmenných potoku asi kilometr od stejnojmenné osady. V jižní prístupné cásti je patrné prerušení nejmohutnejšího príkopu, které mohlo sloužit pro rychlý prístup na val (viz „Hrady ceského Slezska"). Východní cást je oddelena rovnež mohutným šíjovým príkopem, zcásti tesaným ve skále od stoupajícího navrší. V severozápadním nároží, kde je príkop i val relativne nevyrázný je patrné další, tentokrát vírazne drobnejší prerušení príkopu, které mohlo být vytvoreno druhotne v souvisloti s težbou dreva (viz Hrady ceského Slezska). V samotném hradním areálu jsou patrny cetné terénní nerovnosti, zejména pak v jihovýchodní cásti.
Až sem bychom mohli hrad Prerovec považovat za jeden z mnoha hradu zaniklých patrne koncem XIII. století. Ovšem pokud bychom vzali do rukou turistickou mapu a vyrazili na výlet, asi bychom nebyli úspešní. Všechny mne dostupné mapy totiž hrad znázornují na zcela špatném míste. Pri svém prvním pokusu o nalezení zbytku hradu Prerovec v roce 1999 jsem se vydal na mapami zakreslené místo. Na samotném ostrohu mohutného kopce nad osadou Prerovec byly patrné jisté terénní deformace, které by i vzhledem k dominantní poloze mohly nasvedcovat, že se jedná o bývalý hradní areál. Spokojen jsem udelal nekolik fotografií a místo opustil. Pozdeji jsem se na místo vrátil vybaven lepší foto-výbavou a samotná domnelá dispozice hradu Prerovec mne zacala postupne privádet k myšlence, že to nebude to pravé místo… Behem tretí expedice jsem prošel nekolik kilometru, a celý kopec a prilehlý les, který by alespon rámcove odpovídal zobrazení na mapách, jsem bezúspešne prohledal. Již jsem mel k dispozici stežejní literaturu „Hrady ceského Slezska", kde byla uverejnena fotografie príkopu a zobrazen asi nejzdarilejší pudorys. Ctvrtá výprava na stejné místo byla spíše vylucovací. To proto, že jsem presne respektoval zobrazení map, abych došel k záveru, že rada významných lesních cest není na mapách zobrazena a místo oznacované jako Zamcisko ci Prerovec nemá s lokalitou hradu nic spolecného. Až mapy z clánku Pavla Kourila a Martina Wihody – „Prerovec – k pocátkum opevnených šlechtických sídel ve Slezsku" jasne ukázaly, že hrad stával asi o kilometr jinde, než je naznacen na turistických mapách, na jiném kopci v Cerném lese. Na rade tak byla pátá pátrací výprava … Místo se podarilo pomerne bez problému najít a radost z nálezu snad nemohl zastínit ani fakt, že areál je dnes opravdu velmi zalesnený a cástecne prakticky neprístupný. K jeho lokalizaci snad mužeme dodat pouze to, že údolím bezejmenného potoku, který se u osady Prerovec vlévá do rícky Sedlinky, vede asfaltová cesta, která se asi po kilometru od osady rozdvojuje. Tato výrazná križovatka není na mapách zakreslena, ale chybející cesta se dá pomerne dobre odtušit z map, protože sleduje rozsedlinu mezi kopcem se špatne zakresleným hradem a Cerným lesem, na jehož okraji Prerovec leží. Vše je znázorneno schématicky na upravené mape ze serveru mapy.seznam.cz, kde modré kolecko oznacuje nesprávne kladený hrad a tmave zelený obdélník je skutecné místo fortifikace. Vlevo v spodní cásti u križovatky silnic pod rybníkem je osada Prerovec (oranžové kolecko).
Poloha hradu je oznacena cerným obdélníkem, nesprávná udávaná poloha je znacena modrým koleckem
Takže poslední pátá výprava ve mne zanechala uspokojení a jistotu nalezení presné lokalizace nekdejšího hradu Prerovec a potvrdila mou cástecnou neduveru k turistickým mapám. Ovšem aby nebylo nejasností málo, zpetne pri porovnávání reality s plánkem v knize "Hrady ceského Slezska", jsem musel bohužel konstatovat, že tento poslední publikovaný pudorys není správne orientovaný na sever (knniha Hrady ceského Slezska, str. 295). Jinak je ovšem pudorys v naprostém porádku do všech detailu. Správne orientovaný pudorys pak nalezneme ve zminovaném sborníku, který odráží výzkumy z roku 1996 a který vlastne predcházel knize Hrady ceského Slezska, která cerpá i prakticky doslovne popis fortifikace. Drobná chybka v natocení smerové ružice nastala behem tiskových pracích na knize a nikterak nesnižuje vycerpávající hodnotu, kterou bezesporu prínáší.
Pudorys z knihy Hrady ceského Slezska, ovšem správne orientovaný - sever smeruje prímo vzhuru
(otoceno o 45 stupnu proti originálu v knize)
Zdroj: www.feudum.cz