Skip to Content

<

Kobyla ma maly (Petr)bok

A cache by graphix Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 1/5/2007
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


 

Slovum ci vetam ktere lze cist stejne popredu i pozadu se rika palindromy.
Ten snad nejznamejsi jsme si dovolili trochu pozmenit...
 


Proc Petrbok?
Protoze kdyz se rekne Kobyla, jednim dechem se musi rici i Jaroslav Petrbok.
 
Neni temer jeskyne v Ceskem krasu - krome tech noveji objevenych - kde by se nedaly zjistit znamky vyzkumneho usili nestora ceskych kvarternich badatelu a take jeskynaru, Jaroslava Petrboka. Vyvalky pred jeskynemi Nad Kacakem, Na pruchode a jinde, zasute a zarustajici sondy to vse jsou stopy po praci legendarniho Dedka, povestne a typicke postavy, ktera kraslila Cesky kras po radu desetileti.
 
Narodil se 25. rijna 1881 a po absolvovani zakladniho vzdelani si zvolil ucitelskou drahu. V roce 1933 byl penzionovan po afere, zpusobene jeho osobite pojatymi ucebnimi metodami. Penzionovani se mu naramne hodilo, mohl se nyni venovat plne sve milovane archeologii, studiu kvarteru a jeho stratigrafii, paleoantropologii a malakozoologii. V posledne jmenovanem oboru ziskal i ve vedeckem svete znacnou proslulost.

 
Petrbok byl soukromou osobou, za niz nestala s plnou vahou zadna vedecka instituce, a pokud jde o odborne skoleni, ziskal je hlavne soukromou pili, studiem literatury a stykem s graduovanymi odborniky.Ve svych mladsich letech mnoho cestoval, v popredi jeho zajmu byla tehdejsi Palestina, kde byla dosud panenska puda pro badatele a kde "i nadrazi bylo dlazdeno paleolitem", jak poznamenava ve sve knize.

Navstivil celou radu dalsich zemi, Mezopotamii, Besarabii nebo Island i radu zemi blizssich, ale preci jen tezistem jeho zajmu zustalo Ceskoslovensko. Cenne jsou jeho objevy a studie na travertinovych lokalitach, zvlaste v Ganovcich na Slovensku.

Ovsem Cesky kras, jehoz pojmenovani je Petrbokovou zasluhou, byl jeho nejcastejsim pracovistem. Prokopal a prozkoumal tu desitky jeskyni, previsu i otevrenych taborist. Objevil kostenou pistalku v jeskyni Nad Kacakem, kterou oznacil za "nejstarsi hudebni nastroj v Cechach", magdalenienskou rytinu na bridlicove desticce na taboristi nad Krapnikovou jeskyni na Sanove koute, nastroje pravekych lidi a kosti jejich zvirecich soucastniku na mnoha jeskynnich a povrchovych lokalitach. Byl take jeden z prvnich, kdo vstoupil v roce 1950 do prave objeveneho systemu jeskyni na Zlatem koni, kde nalezl a shromazdil - diky sve spolupraci s delniky lomu - radu cennych paleontologickych a archeologickych nalezu. 
 
Jaroslav Petrbok si zaslouzil pro svoje vedomosti a pro skutecne ohromnou vedeckou praci, aby mu byl udelen cestny akademicky titul. Lec byl prilis otevreny a prilis uprimny kritik, coz se leckomu nelibilo a tak nebylo ani nejmensi nadeje, ze by Petrbok, kdysi i mimoradny posluchac Karlovy univerzity, mohl byt pocten udelenim hodnosti doktora honoris causa. Politicky byl Jaroslav Petrbok bourlivak, nekdy snad az se sklonem k anarchismu. Je zname jeho pratelstvi s Frantiskem Sauerem i Jaroslavem Haskem.

Je skoda, ze vetsina pribehu a vyroku velikeho Deda je nezverejnitelna - byl totiz ve vsem primy, nedelal zadnou "etiketu" a rekl vsechno tak, jak si to myslel - totiz hodne drsne. Humorne jsou cetne pribehy a citaty z jeho spisu. Nemame na mysli ty odborne, jichz jsou stovky (celkem se pocita, ze Petrbok publikoval na 1 000 praci), ale popularni, ktere napsal pro verejnost a ktere vydal vetsinou vlastnim nakladem. Napriklad v nevelke brozurce "Znovu za Dunajem", kde Petrbok zazil nasledujici povedenou epizodu v jednom drevenem bulharskem hotelu:
 
"Nebyly v nem stenice neboli drvenice jen proto, ze byl cely prolit petrolejem. Po kazdem kroku tato rozlehla budova zaskripala. V noci bylo to jeste vice slyset a bylo patrne, ze druhy host nemuze najit "OO". Konecne bylo i slyset, ze jej nasel."
 
V poslednich letech sveho zivota chodil Ded Petrbok obvykle v nedeli na Kobylu do lomu, kde kopal ve vyplni prastare kapsy v sousedstvi Chlupacovy sluje. Byly tam kosti zvirat a strepiny ulit mekkysu, tedy nalezy, ktere Petrboka velmi zajimaly. Zemrel 14. prosince 1960. Jeho hrob najdeme na Olsanech, v zahlavi je veliky kamen se sintrovymi polevy, ktery mu tam zasadili lomari ze Zlateho kone, protoze Dedek byl predevsim jejich a jim blizky a jim rozumejici.

"Vsechno pokoleni musi jednou odejiti, vsechna, dnesni nase prace jednou zapadne, a prave proto zivotem cloveka ma byt setreno. Ostatne: neni to vyhoda, ze vlastne vsechny ty kosti cloveka tak brzo zmizi? Vzdyt jinak bychom vsude a vsude chodili po kostech nescetnych generaci a bylo by nam jiste presmutno!"
J. Petrbok, Palestina (1927)
 
 
V lomu na Kobyle byla ukoncena tezba vapence v roce 1929 a od te doby se prirozenym vyvojem zaclenuje zpet do prirody. V roce 1970 byl lom prohlasen za chraneny prirodni vytvor a v roce 1999 za prirodni pamatku. Lom na Kobyle stale vybizi k novym vyzkumum a pozorovanim. Jednim z nejprekvapivejsich vysledku zkoumani byl nedavno zverejneny nalez nekolika mineralu. Jsou to napriklad - topaz, granat, stribro, jaspis, jantar, beryl, safir, achat a mnoho dalsich. Nejvetsi mnozstvi nove objevenych mineralu se nachazi v severozapadni casti lomu a pri trose trpelivosti muze nektere objevit i oko laika.

Lom se nacházi v severní casti navrsi Kobyla cca. 1,5 km jv. od Koneprus. Pristup je mozny po silnici z Koneprus do Menan - pozorne se divejte po nenapadne odbocce doprava k hajovne (voditkem take muze byt stanice autobusu se zlutym stozarem), pote polni cestou a do vlastniho lomu stolou, a nebo po naucne stezce Zlaty kun. Az budete mit tuto cache odlovenou, nezapomente nakouknout do Chlupacovy sluje. A kdyby se Vam zdalo, ze jsou z hloubi slyset rany krumpacem a jadrne kleni, vezte ze to Jaroslav Petrbok neunavne pokracuje ve svem poslani. A sobe prejme alespon kousicek jeho vule a zapalu pro poznavani.


Vzhledem k tematu se nam cache nechtelo plnit "tradicnim zbozim", a tak byl jeji obsah pri zalozeni jen z prirodnich materialu - kamenu. Prosime mente je za neco podobneho - treba za ty nejzajimavejsi, jake po ceste najdete (TB a ruzne Geocoiny jsou o.k.). Mozna v nich Jaroslav Petrbok objevi zkameneleho pleistocenniho mekkyse a zase tak obohati sbirky Narodniho muzea. A jeste jedno upozorneni: cache nekdy muze vazit i nekolik kg! :)


(pouzity vynatky z clanku ke 100. vyroci narozeni J. Petrboka z casopisu Stalagmit)

Additional Hints (Decrypt)

anq cebcyrgralzv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,804 Logged Visits

Found it 1,741     Didn't find it 12     Write note 32     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 2     Publish Listing 1     Needs Maintenance 6     Owner Maintenance 6     Update Coordinates 2     

View Logbook | View the Image Gallery of 315 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.