Skip to Content

This cache has been archived.

Dryjak: Bohuzel, situce se vyvinula tak, ze vandalove nekolik mist ponicili a cela multina v tomto provedeni ztraci smysl ...
Snad se najde nejaka nasledovnice ..
. ... . .

More
<

Kank - Magda

A cache by Dryjak Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 02/17/2007
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

 rev.22.11.2008 - nehledejte cislo JK, jsou primo zadana v textu.
Ceka vas asi hodinova prochazka zajimavou krajinou, kterou v minulosti vyrazne poznamenela hornicka cinnost cloveka.

Zavedu vas na severni stranu Kanku do prostoru, ktere se nazyva Rejske pasmo. Okolo vede naucna stezka, kterou tato prochazka temer kopiruje. Jedna se zastavek NS je umistena u sachty Magda jizne od stareho dolu Ruthard, tady zacneme.

Sachta Magda byla vyhloubena po roce 1945, do roku 1969 slouzila jako vetraci jama a do roku 1986 jako nouzovy vychod z dolu Turkank. Samozrejme se s hornickymi pracemi na Rejskem pasmu zapocalo podstatne drive.
Hlavnimi mineraly jsou kremen, pyrit,sfalerit a galenit, vedlejsi kalcit, dolomit, arsenopyrit. Z dalsich je vedle stribrnych mineralu zajimava pritomnost kasiteritu, ryziho stribra a zlata (jediny vyskyt v reviru)!
Jizne od Magdy byly jeste drive zalozeny v dvojslidnych migmatitech dva dnes jiz opustene lomy, ve kterych se vyskytovaly fialove vlaskove agregaty pomerne vzacneho mineralu dumortieritu.

Jednim z nejhlubsich dolu byl na jiznim okraji pasma 360m hluboky Enoch. Na pasmu existovalo mnoho sachet dnes jsou jiz bohuzel zavalene a v zemi po nich zustaly mensi ci vetsi trychtyre. Mely docela zajimave nazvy napr.Holuby, Taur, Smitna, Nadeje, Holundry a dalsi.
NEVSTUPUJETE NA DNO TECHTO PROPADU, SICE NEJSOU NEBEZPECNE ALE CLOVEK NIKDY NEVI
OBLAST JE POD STALOU KONTROLOU GEOLOGU


N 49°58.673'   E 15°17.257'

Jste na zacatku vasi cesty nekde kolem vas je zelena cedulka s nekolika cisly ze ktere si poznamenejte rok zahajeni hloubeni: ABCD
Vydame se na dalsi misto, je nedaleko: N 49°58.(5*[ABC]-[CD]-9)'   E 15°17.(6*[BC]+C)'
Tady hledejte geo-artefakt. Co to je? Neco co si clovek vzal z prirody a zase odlozil! Urcite jej poznate!
Ziskate cislo EF

Pokracujeme na dalsi misto: N 49°58.(EFD)'   E 15°17.(D[EF]+10)'

Tady narazite na tabuli naucne stezky. Pokud budete mit stesti, bude tabule citelna, pokud ne tak se vam bude hodit neco malo z nasledujicicho textu.
Stojite nad severni casti Turkanskeho pasma. Uzemi v okoli mista je negativne poznamenamo tezebni cinnosti. Objevite zde zbytky propadliny vznikle v roce 1985 v mistech mezi starymi sachtami Nadeje a Prostredni. Propadlina byla pozdeji zasypana stavebnim odpadem, hlinou a slevarenskymi pisky z CKD.
Za plotem se rozklada areal Rudnych dolu a skrz stromy je videt stara tezebni vez.

Prvni zminky o dolovani v teto oblasti pochazeji z druhe poloviny 14.stoleti ale s tezbou se zacalo pravdepodobne jiz drive V prvni polovine 16.stoleti byly na "dolnim" Turkanku zname napr. tyto doly: Nova sachta, Holuby, Taur, Kaple, a Holundry. Na pocatku 17.stoleti k nim jeste pribyly sachty Pumparska, Smitna, Prostredni a Nadeje. O intenzite dobyvani v prvni polovine 16.stoleti svedci zprava merice Praska, ktery udava uklonnou hloubku dulnich del na sachte Smitna 420m! Banske prace byly zastavovany a znova obnovovany podle toho jak vynosna byla tezba a darilo se zvladnout problemy s prusaky dulnich vod. Tezba ustala nekdy v roce 1904. Dalsi pokus o obnoveni tezby nastal v roce 1940 a pokracoval po celou dobu protektoratu i po roce 1945. Novodoba tezba severni casti pasma zacala v roce 1963 a skoncila 12.cervence 1991. V techto letech bylo v severni casti pasma vytezeno 1.2 milionu tun rudy obsahujici 3,4% zinku a 43g/t stribra. Pro porovnani ve stredoveku se rudnatost pohybovala kolem 400g/t a postupne se snizovala na nejakych 130g/t v 18.stoleti, kdy jiz byla tezba ztratova.
Zde zjistete pocet cervenych pruhu na tyci tabule naucne stezky = H

Pokracujeme na dalsi misto N 49°58.([E-H]EF)'   E 15°17.([ABC]+H*C+1)' kde narazite na kamennou mohylu.
Neni znamo kdo a kdy ji vybudoval ale jiz neco pamatuje.

TAKTO VYPADALA, NEZ JI NEKDO ZNICIL
zde byste hledali geo-artefakt na kterem bylo JK = 76

Dalsi kroky vas zavedou na toto misto N 49°58.[7*[JK]-[BC]+2]'   E 15°17.(2*[EF]-6*H+1)' je v opustenem kamenolomu

Tady hledejte u-kesku ve ktere najdete cislo LM

Pokracujeme na dalsi misto N 49°58.(5*[LM]+B)'   E 15°17.(2*[LM]+3*K)'
Zde najdete brizu s velkym vyrustkem ve vysce asi 3m. Spocitejte vsechny smrky ve skupine v nejblizsi blizkosti. To je cislo S

Pokracujeme na posledni misto N 49°58.([JK]*M)'   E 15°17.(SED)' vedle propadle jamy dolu
Tady hledejte u-kesku, kde se dozvite jak spocitat cilove souradnice.

A to je vse, nemusim snad rikat, mejte oci otevrene. Krajina v teto casti Kanku je velice ruznoroda a zajimava, vsimavy pozorovatel zde urcite najde spoustu zajimavych veci.

Additional Hints (Decrypt)

[pro kazde misto je jedna napoveda tak jak jdou za sebou] wrqanavp, qirgebwnxqbyr, gevavp, pglevqbyrfi, crgobebivpxn, frfgarcbpvgrwyrf, frqzznylgecnfyvx, pvywrcbqfvcxrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.